EU zavedla sankce proti členům ruské GRU kvůli útoku na Skripala

Nahrávám video
Komentář Libora Dvořáka z ČRo
Zdroj: ČT24

Evropská unie uvalila sankce na šéfa ruské vojenské rozvědky GRU, jeho zástupce a dva důstojníky. Reagovala na loňský útok v britském Salisbury, kde byl nervovou látkou novičok otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nové restrikce už dříve odsoudil.

Brusel trestá osoby, jež jsou podle něj odpovědné za držení, přepravu a použití jedovaté nervové látky loni v březnu v britském Salisbury. Unie ke zmrazení jejich evropského majetku a k zákazu vstupu do EU poprvé využila nový sankční režim namířený proti používání a šíření chemických zbraní domluvený loni v říjnu.

Stejný mechanismus EU využila také vůči syrskému středisku odpovědnému za vývoj a produkci chemických zbraní a proti pěti syrským činitelům, kteří za práci tohoto střediska přímo odpovídají, uvedla Rada EU na okraj jednání ministrů zahraničí bloku.

Londýn obvinil Moskvu z toho, že se agenti GRU pokusili v Salisbury nervovou látkou zabít bývalého důstojníka GRU a britského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru. Konkrétně Britové ukázali na dva Rusy – lékaře GRU Anatolije Čepigu (alias Ruslana Boširova) a plukovníka Alexandra Miškina (alias Alexandra Petrova).

Na oba byl vydán evropský zatykač a britské úřady věří, že mají dost důkazů pro jejich odsouzení. Oba Rusové jsou podezřelí také ze zabití Dawn Sturgessové, která s novičokem náhodou přišla do kontaktu v červenci.

Sankce přivítal Hunt i Petříček

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt krok EU uvítal. „(Premiérka) Theresa Mayová řekla, že po GRU půjdeme, abychom zastavili jejich škodlivé aktivity. Použití novičoku v Salisbury byla neuvěřitelně nebezpečná věc,“ upozornil. Rozhodnutí podle něj ukazuje, že také v kontextu brexitu je diplomatická spolupráce Londýna a ostatních zemí Unie velmi těsná. „Sdílíme společné hodnoty a to se brexitem nezmění,“ podotkl ministr.

Jeho český kolega Tomáš Petříček připomněl, že sankce se dotkly osob, které jsou odpovědné za operace GRU či se přímo podílely na dění v Salisbury. „Česká republika to vítá,“ uvedl. Česko se podílí na práci mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), a proto je pro Prahu důležitý nový systém sankcí související právě s těmito zbraněmi.

Důkazy chybí, ohradila se Moskva

Kreml nové sankce kritizuje. Dmitrij Peskov už dříve zdůraznil, že Rusové jsou obviňováni, aniž by existovaly důkazy. Odmítavé stanovisko Kreml potvrdil i v pondělním protestu proti rozšíření sankcí. 

Peskov rozhodnutí EU označil za neopodstatněné. „Stále jsme (o vině Ruska) neviděli žádné důkazy,“ řekl mluvčí s tím, že fotografie dvou údajných ruských atentátníků zveřejněná v Británii přímým důkazem není.

Zmínění dva agenti tvrdí, že v Salisbury byli jako turisté, kteří se do města přijeli podívat na katedrálu.

Útok armádním jedem novičokem oba Skripalovi přežili, i když původní očekávání bylo spíš pesimistické. Patnáct operativců ruské GRU čelí od prosince také americkým sankcím. Krok je podle prohlášení ministerstva financí USA reakcí na vměšování ruské tajné služby do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a na hackerský útok proti centrále Světové antidopingové agentury (WADA) z téhož roku.

Rusko v současné době čelí západním sankcím kvůli anexi ukrajinského Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Restrikce jsou pravidelně prodlužovány, protože Moskva dle Západu neplní mírové dohody z Minsku.

EU také rozšířila sankce kvůli Sýrii

Syrské Středisko vědeckého studia a výzkumu (SSRC) už figuruje na starším sankčním seznamu v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii. Na něj v pondělí EU dopsala dalších jedenáct „prominentních podnikatelů“ a pět právnických subjektů, v souvislosti se syrskou občanskou válkou se tak sankce týkají 270 osob a 72 právnických subjektů.

Unie také na Sýrii už dříve uvalila ropné embargo, platí omezení investic a zákaz exportu zboží a technologií, které mohou sloužit k represím či odposlouchávání, zmrazena jsou evropská aktiva syrské centrální banky. Unie začala sankce uplatňovat už v roce 2011, obnovovány jsou každoročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 2 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 36 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...