EU zavedla sankce proti členům ruské GRU kvůli útoku na Skripala

7 minut
Komentář Libora Dvořáka z ČRo
Zdroj: ČT24

Evropská unie uvalila sankce na šéfa ruské vojenské rozvědky GRU, jeho zástupce a dva důstojníky. Reagovala na loňský útok v britském Salisbury, kde byl nervovou látkou novičok otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nové restrikce už dříve odsoudil.

Brusel trestá osoby, jež jsou podle něj odpovědné za držení, přepravu a použití jedovaté nervové látky loni v březnu v britském Salisbury. Unie ke zmrazení jejich evropského majetku a k zákazu vstupu do EU poprvé využila nový sankční režim namířený proti používání a šíření chemických zbraní domluvený loni v říjnu.

Stejný mechanismus EU využila také vůči syrskému středisku odpovědnému za vývoj a produkci chemických zbraní a proti pěti syrským činitelům, kteří za práci tohoto střediska přímo odpovídají, uvedla Rada EU na okraj jednání ministrů zahraničí bloku.

Londýn obvinil Moskvu z toho, že se agenti GRU pokusili v Salisbury nervovou látkou zabít bývalého důstojníka GRU a britského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru. Konkrétně Britové ukázali na dva Rusy – lékaře GRU Anatolije Čepigu (alias Ruslana Boširova) a plukovníka Alexandra Miškina (alias Alexandra Petrova).

Na oba byl vydán evropský zatykač a britské úřady věří, že mají dost důkazů pro jejich odsouzení. Oba Rusové jsou podezřelí také ze zabití Dawn Sturgessové, která s novičokem náhodou přišla do kontaktu v červenci.

Sankce přivítal Hunt i Petříček

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt krok EU uvítal. „(Premiérka) Theresa Mayová řekla, že po GRU půjdeme, abychom zastavili jejich škodlivé aktivity. Použití novičoku v Salisbury byla neuvěřitelně nebezpečná věc,“ upozornil. Rozhodnutí podle něj ukazuje, že také v kontextu brexitu je diplomatická spolupráce Londýna a ostatních zemí Unie velmi těsná. „Sdílíme společné hodnoty a to se brexitem nezmění,“ podotkl ministr.

Jeho český kolega Tomáš Petříček připomněl, že sankce se dotkly osob, které jsou odpovědné za operace GRU či se přímo podílely na dění v Salisbury. „Česká republika to vítá,“ uvedl. Česko se podílí na práci mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), a proto je pro Prahu důležitý nový systém sankcí související právě s těmito zbraněmi.

Důkazy chybí, ohradila se Moskva

Kreml nové sankce kritizuje. Dmitrij Peskov už dříve zdůraznil, že Rusové jsou obviňováni, aniž by existovaly důkazy. Odmítavé stanovisko Kreml potvrdil i v pondělním protestu proti rozšíření sankcí. 

Peskov rozhodnutí EU označil za neopodstatněné. „Stále jsme (o vině Ruska) neviděli žádné důkazy,“ řekl mluvčí s tím, že fotografie dvou údajných ruských atentátníků zveřejněná v Británii přímým důkazem není.

Zmínění dva agenti tvrdí, že v Salisbury byli jako turisté, kteří se do města přijeli podívat na katedrálu.

Útok armádním jedem novičokem oba Skripalovi přežili, i když původní očekávání bylo spíš pesimistické. Patnáct operativců ruské GRU čelí od prosince také americkým sankcím. Krok je podle prohlášení ministerstva financí USA reakcí na vměšování ruské tajné služby do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a na hackerský útok proti centrále Světové antidopingové agentury (WADA) z téhož roku.

Rusko v současné době čelí západním sankcím kvůli anexi ukrajinského Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Restrikce jsou pravidelně prodlužovány, protože Moskva dle Západu neplní mírové dohody z Minsku.

EU také rozšířila sankce kvůli Sýrii

Syrské Středisko vědeckého studia a výzkumu (SSRC) už figuruje na starším sankčním seznamu v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii. Na něj v pondělí EU dopsala dalších jedenáct „prominentních podnikatelů“ a pět právnických subjektů, v souvislosti se syrskou občanskou válkou se tak sankce týkají 270 osob a 72 právnických subjektů.

Unie také na Sýrii už dříve uvalila ropné embargo, platí omezení investic a zákaz exportu zboží a technologií, které mohou sloužit k represím či odposlouchávání, zmrazena jsou evropská aktiva syrské centrální banky. Unie začala sankce uplatňovat už v roce 2011, obnovovány jsou každoročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 6 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 6 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 12 hhodinami
Načítání...