EU zavedla sankce proti členům ruské GRU kvůli útoku na Skripala

Nahrávám video

Evropská unie uvalila sankce na šéfa ruské vojenské rozvědky GRU, jeho zástupce a dva důstojníky. Reagovala na loňský útok v britském Salisbury, kde byl nervovou látkou novičok otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nové restrikce už dříve odsoudil.

Brusel trestá osoby, jež jsou podle něj odpovědné za držení, přepravu a použití jedovaté nervové látky loni v březnu v britském Salisbury. Unie ke zmrazení jejich evropského majetku a k zákazu vstupu do EU poprvé využila nový sankční režim namířený proti používání a šíření chemických zbraní domluvený loni v říjnu.

Stejný mechanismus EU využila také vůči syrskému středisku odpovědnému za vývoj a produkci chemických zbraní a proti pěti syrským činitelům, kteří za práci tohoto střediska přímo odpovídají, uvedla Rada EU na okraj jednání ministrů zahraničí bloku.

Londýn obvinil Moskvu z toho, že se agenti GRU pokusili v Salisbury nervovou látkou zabít bývalého důstojníka GRU a britského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru. Konkrétně Britové ukázali na dva Rusy – lékaře GRU Anatolije Čepigu (alias Ruslana Boširova) a plukovníka Alexandra Miškina (alias Alexandra Petrova).

Na oba byl vydán evropský zatykač a britské úřady věří, že mají dost důkazů pro jejich odsouzení. Oba Rusové jsou podezřelí také ze zabití Dawn Sturgessové, která s novičokem náhodou přišla do kontaktu v červenci.

Sankce přivítal Hunt i Petříček

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt krok EU uvítal. „(Premiérka) Theresa Mayová řekla, že po GRU půjdeme, abychom zastavili jejich škodlivé aktivity. Použití novičoku v Salisbury byla neuvěřitelně nebezpečná věc,“ upozornil. Rozhodnutí podle něj ukazuje, že také v kontextu brexitu je diplomatická spolupráce Londýna a ostatních zemí Unie velmi těsná. „Sdílíme společné hodnoty a to se brexitem nezmění,“ podotkl ministr.

Jeho český kolega Tomáš Petříček připomněl, že sankce se dotkly osob, které jsou odpovědné za operace GRU či se přímo podílely na dění v Salisbury. „Česká republika to vítá,“ uvedl. Česko se podílí na práci mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), a proto je pro Prahu důležitý nový systém sankcí související právě s těmito zbraněmi.

Důkazy chybí, ohradila se Moskva

Kreml nové sankce kritizuje. Dmitrij Peskov už dříve zdůraznil, že Rusové jsou obviňováni, aniž by existovaly důkazy. Odmítavé stanovisko Kreml potvrdil i v pondělním protestu proti rozšíření sankcí. 

Peskov rozhodnutí EU označil za neopodstatněné. „Stále jsme (o vině Ruska) neviděli žádné důkazy,“ řekl mluvčí s tím, že fotografie dvou údajných ruských atentátníků zveřejněná v Británii přímým důkazem není.

Zmínění dva agenti tvrdí, že v Salisbury byli jako turisté, kteří se do města přijeli podívat na katedrálu.

Útok armádním jedem novičokem oba Skripalovi přežili, i když původní očekávání bylo spíš pesimistické. Patnáct operativců ruské GRU čelí od prosince také americkým sankcím. Krok je podle prohlášení ministerstva financí USA reakcí na vměšování ruské tajné služby do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a na hackerský útok proti centrále Světové antidopingové agentury (WADA) z téhož roku.

Rusko v současné době čelí západním sankcím kvůli anexi ukrajinského Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Restrikce jsou pravidelně prodlužovány, protože Moskva dle Západu neplní mírové dohody z Minsku.

EU také rozšířila sankce kvůli Sýrii

Syrské Středisko vědeckého studia a výzkumu (SSRC) už figuruje na starším sankčním seznamu v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii. Na něj v pondělí EU dopsala dalších jedenáct „prominentních podnikatelů“ a pět právnických subjektů, v souvislosti se syrskou občanskou válkou se tak sankce týkají 270 osob a 72 právnických subjektů.

Unie také na Sýrii už dříve uvalila ropné embargo, platí omezení investic a zákaz exportu zboží a technologií, které mohou sloužit k represím či odposlouchávání, zmrazena jsou evropská aktiva syrské centrální banky. Unie začala sankce uplatňovat už v roce 2011, obnovovány jsou každoročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 25 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 5 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 7 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 9 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled