Evropa čelí podle papeže Františka hodnotovému vakuu. Řekl to ve Vatikánu na setkání s prezidenty a premiéry 27 zemí Evropské unie. Papež je přijal den před římským summitem, který má připomenout šedesát let evropské integrace. Jen několik dní předtím, než Britové oficiálně zahájí vyjednávání o odchodu z Unie, tak chtějí ostatní unijní země zdůraznit odhodlání postupovat dál v evropském projektu společně. Premiér Bohuslav Sobotka také pozval papeže Františka do Česka.
Papež politikům připomněl, že v centru jejich pozornosti musí zůstat lidská bytost a ideály zakladatelů evropské integrace by neměly být redukovány na hospodářské či finanční potřeby. Odsoudil také populismus zaměřený proti imigrantům a extremismus, které podle něj představují pro EU smrtelné nebezpečí.
„Evropa není konglomerát pravidel nebo příručka protokolů a procedur. Je to způsob života, způsob chápání člověka založený na jeho transcendentní a nezcizitelné důstojnosti jako něčeho většího než prostě jen součtu práv k obraně či nároků k vymáhání,“ upozornil papež v projevu k evropským státníkům.
„Když tělo ztratí smysl pro směr a už není schopné se dívat kupředu, upadá a hrozí mu smrt,“ řekl papež politikům, kteří podle něj potřebují propagovat evropské „dědictví ideálů a duchovních hodnot“ s větší energií a vášní.
Dále uvedl, že je důležité si pamatovat minulost také proto, aby bylo možné ocenit její význam pro současnost. Zakladatelé evropských společenství měli podle něj po hrůzách druhé světové války důvěru v lepší budoucnost.
„Ve světě, který dobře znal tragédie zdí a dělení, bylo velice významné spolupracovat. Bylo zásadní pracovat na společné a otevřené Evropě, strhnout nepřirozené překážky, které dělily kontinent od Baltského k Jaderskému moři,“ uvedl František.
Italský premiér Paolo Gentiloni ve svém vystoupení zdůraznil potřebu bojovat s nerovností a sociální nespravedlností. „Za našimi hranicemi je neklidný svět, je v něm příliš mnoho bolesti,“ řekl. Lidé podle něj přicházejí do Evropy ve snaze najít bezpečí a důstojnost.
„Musíme být pyšní na to, že náš společný domov je chápán jako bezpečné útočiště,“ poznamenal premiér země, která nyní z EU zaznamenává největší počty přicházejících migrantů, především ze severní Afriky.
Sobotka pozval papeže do Česka
Předseda české vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) pozval během summitu hlavu katolické církve do České republiky. Návštěva by se mohla uskutečnit v červnu, kdy se bude konat pieta k 75. výročí vypálení obce Lidice nacisty, na kterou již papeže pozval prezident Miloš Zeman.
„Znovu jsem papeže pozval k návštěvě České republiky. Podpořil jsem tak snahu české diplomacie, která dlouhodobě usiluje o to, aby Českou republiku navštívil,“ uvedl premiér. „Byl by to dobrý signál. Pozvání tu je, jak ze strany prezidenta, tak ze strany předsedy vlády,“ dodal Sobotka.
Polsko deklaraci podepíše
Představitelé unijních zemí podepíšou na summitu v Římě společnou deklaraci o dalším směřování EU. „Evropa je naší společnou budoucností,“ zní poslední věta v připraveném návrhu deklarace. Dokument obsahuje podle premiéra Sobotky řadu myšlenek, které prosazovalo Česko či země Visegrádské čtyřky (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Řekl to v Praze před odletem na summit.
Česku a V4 se podle Sobotky do deklarace podařilo prosadit důraz na bezpečnost uvnitř Unie a současně i ochranu vnějších hranic. „Evropa musí být schopna bojovat společně proti terorismu, nelegální migraci a organizovanému zločinu,“ řekl. Jako další zmínil sbližování životní úrovně unijních zemí a otevřenost pro integraci dalších zemí.
Polská premiérka Beata Szydlová ve čtvrtek řekla, že Polsko deklaraci nepodepíše, pokud v ní nebudou zakotveny klíčové požadavky Varšavy. V pátek ale uvedla, že požadavky byly splněny a země se k dokumentu připojí. „Dokument není dostatečně ambiciózní… Ale v současné politické situaci je, věřím, přijatelný pro všechny země,“ uvedla Szydlová.
Polská premiérka naléhala na to, aby v textu byla zakotvena jednota a nedělitelnost Evropy, dále úzká spolupráce s NATO při budování evropské obranné politiky a posílení role národních parlamentů. Posledním klíčovým požadavkem Polska bylo, aby byl zachován jednotný unijní trh, tedy volný pohyb služeb, zboží, kapitálu a zejména osob, respektive pracovní síly.
Podle analytika Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů „je v deklaraci jednotná Evropa v tom ohledu, že tam není nějak explicitně zmíněna vícerychlostní Evropa“. Dodal také, že výhrady k textu mělo i Maďarsko a také Řecko, které do něj chtělo dostat problematiku sociálních partnerů a vyjednávání o platech, ale neuspělo. Kovář se přesto domnívá, že ke shodě nakonec dojde.
Sobotka by pokládal za dobrý signál, kdyby nad dokumentem byla shoda. Česko by od podpory mohlo ustoupit tehdy, kdyby v dokumentu nastaly nepřijatelné změny, dodal.
Sobotka: Vícerychlostní Evropa? Jsme opatrní
V dopise, kterým předseda unijních schůzek Donald Tusk lídry EU pozval do italské metropole, zdůraznil, že setkání bude příležitostí potvrdit trvající platnost unijního projektu a ustavit společnou vizi pro další roky.
Přesto se už mezi hlavními městy a bruselskou unijní centrálou vyjednává především o obsahu a významu stále častěji zmiňovaného sousloví vícerychlostní Evropa. Především východní země míní, že by různé tempo integrace mohlo v důsledku znamenat jejich vyřazení z rozhodování o některých tématech.
„Patříme k zemím, které jsou opatrné, pokud jde o myšlenky o vícerychlostní Evropě,“ uvedl Sobotka. V takovém případě by totiž podle něj mohlo hrozit jednání „o nás bez nás“. „My bychom rádi jako Češi zůstali u jednacího stolu u všech podstatných otázek,“ řekl.
Slavnostní jednání se v sobotu uskuteční v prostorách, kde byly před šedesáti lety podepsány smlouvy o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Už v pátek večer se účastníci sobotní neformální schůzky setkají ve Vatikánu s papežem Františkem.
