EU a Británie hlásí pokrok ohledně brexitu. Shoda panuje na finančním vyrovnání a právech občanů EU

14 minut
Barnier a Davis o pokroku v jednání o brexitu
Zdroj: ČT24

Vyjednávací týmy Evropské unie a Británie se shodly na velké části dohody o vystoupení Británie z EU. Shoda panuje na těch částech ohledně finančního vyrovnání britských závazků či právech občanů EU po brexitu. Naopak otázka režimu na hranicích s Irskem zůstává nedořešená.

Posun v jednání oznámil na tiskové konferenci šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier společně s britským vyjednavačem Davidem Davisem.

Podle Barniera se podařilo nalézt dohodu ohledně těch částí dohody, které se týkají finančního vyrovnání britských závazků, práv občanů EU v Británii po brexitu, ale také podoby přechodného období, o které Londýn požádal. Britská strana zde ustoupila a ustanovení týkající se zachování práv se nakonec budou vztahovat i na ty občany EU, kteří do Británie dorazí za přechodného období.

Britský hlas bude slyšet, je přesvědčen zástupce Londýna

Podle Davida Davise bude přechodné období trvat do konce roku 2020. „Zavázali jsme se v tomto období spolupracovat v dobré víře a dál uznávat princip upřímné a loajální kooperace,“ poznamenal Barnier.

V přechodném období bude Británie součástí celní unie i jednotného trhu, nebude však už zastoupena v orgánech EU. Podle Davise tak dává nyní dosažená domluva jistotu firmám o tom, co přijde po britském odchodu z EU na konci března 2019, neboť budou dál platit všechna nynější evropská pravidla i mezinárodní dohody.

Případné spory mezi Londýnem a Bruselem bude řešit nově ustavený výbor. „Náš hlas bude v přechodném období slyšet a naše zájmy chráněny,“ řekl Davis.

V přechodném období už ale bude moci Londýn začít vyjednávat své vlastní nové dohody s třetími zeměmi. Dokončována budou také nyní zahajovaná jednání o tom, jak budou následně vypadat britské vztahy s Unií.

obrázek
Zdroj: ČT24

Otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem je stále na stole

Už za přechodného období by podle Barnierova názoru mělo být možné domluvit „ambiciózní partnerství v zahraniční a bezpečnostní politice“. „Nejsme na konci cesty. Musíme se ještě posunout v některých zásadních bodech,“ upozornil. V první řadě je to podle něj trvající neshoda ohledně přímých účinků dohody o vystoupení, kromě už domluvené části o právech občanů, ale také o roli unijního soudu.

Za druhé je to otázka hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem, kde obě strany už v prosinci deklarovaly záměr vyhnout se vzniku standardního hraničního režimu. Britové nyní zásadně ustoupili a uznali nutnost existence „pojistky“ v textu dohody, která by – pokud nebude nalezeno jiné řešení v dohodnutém rámci – věc řešila.

Původní text navržený evropskou stranou pro takovou situaci navrhoval faktické udržení Severního Irska v celní unii a na jednotném trhu EU. „Jsme připraveni zabývat se všemi možnostmi, které nám konstruktivním způsobem umožní dobrat se našeho cíle,“ poznamenal Barnier. Podle Davise je cílem tak úzké partnerství, že nějaká speciální opatření ohledně Severního Irska potřeba nebudou.

Michel Barnier
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

V pondělí byl také zveřejněn upravený návrh právního textu dohody o britském odchodu z EU na konci března příštího roku. Je to po posledních jednáních upravený text návrhu, se kterým Evropská komise přišla 28. února. Barevně jsou v něm vyznačeny oblasti, kde se obě strany shodují, i ty, na nichž je ještě třeba dál pracovat.

S výsledkem nynějších jednání Barnier v úterý seznámí ministry 27 zemí Unie na jednání Rady pro všeobecné záležitosti (GAC), ve středu bude o věci jednat Evropská komise a v pátek 27 premiérů a prezidentů na unijním summitu. Právě summit by měl Barnierovi určit, co bude sedmadvacítka od dalších rozhovorů v Británií požadovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...