Výrazy jako povstání, eroze moci či tvrdý direkt používají německá média pro popis aktuální politické senzace v zemi. Příčinou je porážka Volkera Kaudera ve volbě šéfa poslanecké frakce unie CDU a CSU. Prosazovali jej přitom jak kancléřka Angela Merkelová (CDU), tak šéf CSU Horst Seehofer. Jejich spolustraníci však dali přednost nepříliš známému Ralfu Brinkhausovi.
Volker Kauder vedl frakci CDU/CSU ve Spolkovém sněmu od roku 2005, tedy stejně dlouho jako Merkelová německou vládu. Pro kancléřku byl klíčovou postavou. Mnohokrát mezi poslanci sháněl podporu pro vládní záměry, například pro zrušení povinné vojny či konec jaderných elektráren.
„Toto je hodina demokracie, ve které existují i porážky, a tady není důvod cokoli přikrášlovat,“ reagovala na jeho nezvolení Merkelová. „Volker Kauder z mého pohledu pracoval velmi dobře a pan Brinkhaus to také zvládne, k čemuž mu přeji hodně štěstí,“ přidal se Seehofer.
Útočněji než doposud
Brinkhaus platí za finančního experta a konzervativce. „Těším se na spolupráci s Angelou Merkelovou. Jsme si tak blízko, že se mezi nás nevejde list papíru,“ sdělil po svém zvolení nový předseda poslanecké frakce CDU/CSU.
To, že nakonec dostal přednost před Volkerem Kauderem, chápe nikoliv jako revoltu, ale reformu. „Přání je dělat věci jinak, nově, témata obsazovat o něco útočněji než v minulosti. O tom bylo dnešní rozhodnutí,“ uvedl v úterý a ujistil, že stojí za velkou koalicí se sociálními demokraty (SPD).
„Je to symptom pokračující eroze postavení kancléřky Merkelové. Oslabení souvisí s výsledky voleb, s obtížemi při sestavování vlády a s několika vnitrokoaličními krizemi, které jsme zažili,“ okomentoval situaci Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií FSV UK.
Zároveň podle něj dochází k emancipaci poslanecké frakce, která by chtěla mít větší vliv na reálnou politiku. Ostatně, je to právě Ralf Brinkhaus, kdo dává zřetelně najevo, že frakce nemá jen automaticky plnit rozkazy vlády.
