Německo čelí podle Merkelové pravicovému radikalismu, antisemitismu i násilí ze strany uprchlíků

Německo čelí podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) třem velkým výzvám – zvyšujícímu se pravicovému radikalismu, antisemitismu a násilí ze strany jednotlivých uprchlíků. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl její mluvčí Steffen Seibert. Zemí v posledních dnech hýbe vražda 35letého Němce v saském Chemnitzu, ze které jsou podezřelí tři přistěhovalci. O víkendu navíc zemřel ve městě Köthen v Sasku-Ahaltsku po konfliktu se dvěma Afghánci mladý Němec. Podle policie ale jeho úmrtí přímo nesouvisí s potyčkou s Afghánci.

„Je pro nás zcela jasné, že čelíme třem výzvám. Jednou je zvyšující se pravicový radikalismus v Německu. Další je znepokojivý antisemitismus, který stále znovu masivně ohrožuje židovský život v zemi, u něhož jsme rádi, že tu znovu je a že kvete. A třetí výzva jsou samozřejmě také násilné zločiny spáchané jednotlivými uprchlíky,“ uvedl mluvčí kancléřky. Všem třem výzvám se ale podle něj dá čelit jen prostředky právního státu.

Seibert odsoudil zejména antisemitský útok, který se sice odehrál už koncem srpna v Chemnitzu, na veřejnost se ale informace dostaly až před několika dny. Skupina asi desíti maskovaných lidí zaútočila na košer restauraci Schalom 27. srpna kameny, lahvemi i kusem ocelové tyče. Útočníci vykřikovali antisemitské urážky jako „Vypadni z Německa, ty židovská svině“ a majitele restaurace zranili na rameni.

„To pobuřuje každého z nás a dotýká se to naší podstaty, když se antisemitismus takovým způsobem slovem a činem projevuje v naší zemi,“ uvedl k útoku Seibert.

K incidentu v košer restauraci došlo na okraj protestů, které byly do Chemnitzu svolány po ubodání mladého Němce z 26. srpna. Z vraždy je podezřelá trojice přistěhovalců ze Sýrie a Iráku.

Demonstranti v Chemnitzu nesou portréty lidí zabitých přistěhovalci
Zdroj: Reuters

O situaci v Chemnitzu se v Německu diskutuje nepřetržitě už dva týdny. Minulý týden debatu vyhrotil šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, když uvedl, že nemá důkazy o tom, že se v Chemnitzu během demonstrací odehrály štvanice proti přistěhovalcům, o nichž předtím mluvila kancléřka Merkelová. Maassen bez předložení důkazů také zpochybnil video, které údajně ukazuje jeden z útoků pravicových radikálů na přistěhovalce, k nimž v tomto východoněmeckém městě došlo.

Vysvětlení si od šéfa kontrarozvědky vyžádal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který se za něj ale zároveň jasně postavil. Naopak opozice i vládní sociální demokraté (SPD) hovoří o tom, že by měl ve funkci skončit, když svá tvrzení nedokáže.

Merkelová, která stejně jako Seehofer v pondělí dostala zprávu kontrarozvědky vztahující se k Maassenovým výrokům, zatím o jeho budoucnosti mluvit nechce. Výslovně se za něj ale nepostavila. 

Pietní shromáždění v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Po Chemnitzu se do centra dění dostává Köthen

O víkendu situaci v Německu rozbouřilo úmrtí 22letého muže ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku. Místní policie v této souvislosti zatkla dva Afghánce. Vyšetřovatelé ovšem uvedli, že mladík zemřel na akutní selhání srdce, které nebylo „v přímé příčinné souvislosti s utrpěnými zraněními“, ke kterým Němec přišel při potyčce s podezřelými.

Zadržení Afghánci jsou ve věku 18 a 20 let. První čelí podezření z nebezpečného ublížení na těle a druhý z ublížení na těle s následkem smrti. Německý mladík se patrně připletl do hádky ve skupině afghánských mužů, pozadí incidentu ale zatím není jasné. Podle listu Mitteldeutsche Zeitung mladík trpěl kardiologickým onemocněním.

K incidentu v Köthenu došlo na hřišti, kam přišli tři muži z Afghánistánu společně s jednou těhotnou ženou a dohadovali se, kdo je otcem jejího dítěte. Ke skupině později přistoupili dva Němci, zatím ale není jasné, co se mezi muži přihodilo a proč potyčka vznikla.

Podle zemské ministryně spravedlnosti Anne-Marie Kedingové měl být 20letý Afghánec už dříve z Německa deportován. Úřady vydaly rozhodnutí 6. dubna, státní zastupitelství jej ale odložilo, protože v té době byl Afghánec vyšetřován mimo jiné kvůli těžkému ublížení na těle. Opakované rozhodnutí o deportaci imigrační úřady vydaly 6. září, tedy pouhé dva dny před incidentem v Köthenu.

Smuteční průvod v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Na hřišti, kde muž přišel o život, zapalovali v neděli odpoledne lidé z města i místní politici  svíčky a pokládali květiny.

Večer se v šestadvacetitisícovém Köthenu konalo shromáždění, které svolala pravicová uskupení na sociálních sítích. Akce se zúčastnilo zhruba 2500 lidí, asi pět set z nich patřilo podle policie k pravicovým extremistům. Někteří z nich skandovali hesla jako „Zub za zub, oko za oko“ nebo „My jsme národ“. 

Předtím se na nádraží sešlo zhruba 50 lidí, aby na výzvu levicové političky Henriette Quadeové podle DPA protestovali proti pravicovému štvaní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 21 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 26 mminutami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 52 mminutami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 1 hhodinou

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
před 1 hhodinou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 4 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...