Německo čelí podle Merkelové pravicovému radikalismu, antisemitismu i násilí ze strany uprchlíků

Německo čelí podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) třem velkým výzvám – zvyšujícímu se pravicovému radikalismu, antisemitismu a násilí ze strany jednotlivých uprchlíků. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl její mluvčí Steffen Seibert. Zemí v posledních dnech hýbe vražda 35letého Němce v saském Chemnitzu, ze které jsou podezřelí tři přistěhovalci. O víkendu navíc zemřel ve městě Köthen v Sasku-Ahaltsku po konfliktu se dvěma Afghánci mladý Němec. Podle policie ale jeho úmrtí přímo nesouvisí s potyčkou s Afghánci.

„Je pro nás zcela jasné, že čelíme třem výzvám. Jednou je zvyšující se pravicový radikalismus v Německu. Další je znepokojivý antisemitismus, který stále znovu masivně ohrožuje židovský život v zemi, u něhož jsme rádi, že tu znovu je a že kvete. A třetí výzva jsou samozřejmě také násilné zločiny spáchané jednotlivými uprchlíky,“ uvedl mluvčí kancléřky. Všem třem výzvám se ale podle něj dá čelit jen prostředky právního státu.

Seibert odsoudil zejména antisemitský útok, který se sice odehrál už koncem srpna v Chemnitzu, na veřejnost se ale informace dostaly až před několika dny. Skupina asi desíti maskovaných lidí zaútočila na košer restauraci Schalom 27. srpna kameny, lahvemi i kusem ocelové tyče. Útočníci vykřikovali antisemitské urážky jako „Vypadni z Německa, ty židovská svině“ a majitele restaurace zranili na rameni.

„To pobuřuje každého z nás a dotýká se to naší podstaty, když se antisemitismus takovým způsobem slovem a činem projevuje v naší zemi,“ uvedl k útoku Seibert.

K incidentu v košer restauraci došlo na okraj protestů, které byly do Chemnitzu svolány po ubodání mladého Němce z 26. srpna. Z vraždy je podezřelá trojice přistěhovalců ze Sýrie a Iráku.

Demonstranti v Chemnitzu nesou portréty lidí zabitých přistěhovalci
Zdroj: Reuters

O situaci v Chemnitzu se v Německu diskutuje nepřetržitě už dva týdny. Minulý týden debatu vyhrotil šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, když uvedl, že nemá důkazy o tom, že se v Chemnitzu během demonstrací odehrály štvanice proti přistěhovalcům, o nichž předtím mluvila kancléřka Merkelová. Maassen bez předložení důkazů také zpochybnil video, které údajně ukazuje jeden z útoků pravicových radikálů na přistěhovalce, k nimž v tomto východoněmeckém městě došlo.

Vysvětlení si od šéfa kontrarozvědky vyžádal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který se za něj ale zároveň jasně postavil. Naopak opozice i vládní sociální demokraté (SPD) hovoří o tom, že by měl ve funkci skončit, když svá tvrzení nedokáže.

Merkelová, která stejně jako Seehofer v pondělí dostala zprávu kontrarozvědky vztahující se k Maassenovým výrokům, zatím o jeho budoucnosti mluvit nechce. Výslovně se za něj ale nepostavila. 

Pietní shromáždění v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Po Chemnitzu se do centra dění dostává Köthen

O víkendu situaci v Německu rozbouřilo úmrtí 22letého muže ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku. Místní policie v této souvislosti zatkla dva Afghánce. Vyšetřovatelé ovšem uvedli, že mladík zemřel na akutní selhání srdce, které nebylo „v přímé příčinné souvislosti s utrpěnými zraněními“, ke kterým Němec přišel při potyčce s podezřelými.

Zadržení Afghánci jsou ve věku 18 a 20 let. První čelí podezření z nebezpečného ublížení na těle a druhý z ublížení na těle s následkem smrti. Německý mladík se patrně připletl do hádky ve skupině afghánských mužů, pozadí incidentu ale zatím není jasné. Podle listu Mitteldeutsche Zeitung mladík trpěl kardiologickým onemocněním.

K incidentu v Köthenu došlo na hřišti, kam přišli tři muži z Afghánistánu společně s jednou těhotnou ženou a dohadovali se, kdo je otcem jejího dítěte. Ke skupině později přistoupili dva Němci, zatím ale není jasné, co se mezi muži přihodilo a proč potyčka vznikla.

Podle zemské ministryně spravedlnosti Anne-Marie Kedingové měl být 20letý Afghánec už dříve z Německa deportován. Úřady vydaly rozhodnutí 6. dubna, státní zastupitelství jej ale odložilo, protože v té době byl Afghánec vyšetřován mimo jiné kvůli těžkému ublížení na těle. Opakované rozhodnutí o deportaci imigrační úřady vydaly 6. září, tedy pouhé dva dny před incidentem v Köthenu.

Smuteční průvod v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Na hřišti, kde muž přišel o život, zapalovali v neděli odpoledne lidé z města i místní politici  svíčky a pokládali květiny.

Večer se v šestadvacetitisícovém Köthenu konalo shromáždění, které svolala pravicová uskupení na sociálních sítích. Akce se zúčastnilo zhruba 2500 lidí, asi pět set z nich patřilo podle policie k pravicovým extremistům. Někteří z nich skandovali hesla jako „Zub za zub, oko za oko“ nebo „My jsme národ“. 

Předtím se na nádraží sešlo zhruba 50 lidí, aby na výzvu levicové političky Henriette Quadeové podle DPA protestovali proti pravicovému štvaní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 16 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 24 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 31 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...