Německo čelí podle Merkelové pravicovému radikalismu, antisemitismu i násilí ze strany uprchlíků

Německo čelí podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) třem velkým výzvám – zvyšujícímu se pravicovému radikalismu, antisemitismu a násilí ze strany jednotlivých uprchlíků. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl její mluvčí Steffen Seibert. Zemí v posledních dnech hýbe vražda 35letého Němce v saském Chemnitzu, ze které jsou podezřelí tři přistěhovalci. O víkendu navíc zemřel ve městě Köthen v Sasku-Ahaltsku po konfliktu se dvěma Afghánci mladý Němec. Podle policie ale jeho úmrtí přímo nesouvisí s potyčkou s Afghánci.

„Je pro nás zcela jasné, že čelíme třem výzvám. Jednou je zvyšující se pravicový radikalismus v Německu. Další je znepokojivý antisemitismus, který stále znovu masivně ohrožuje židovský život v zemi, u něhož jsme rádi, že tu znovu je a že kvete. A třetí výzva jsou samozřejmě také násilné zločiny spáchané jednotlivými uprchlíky,“ uvedl mluvčí kancléřky. Všem třem výzvám se ale podle něj dá čelit jen prostředky právního státu.

Seibert odsoudil zejména antisemitský útok, který se sice odehrál už koncem srpna v Chemnitzu, na veřejnost se ale informace dostaly až před několika dny. Skupina asi desíti maskovaných lidí zaútočila na košer restauraci Schalom 27. srpna kameny, lahvemi i kusem ocelové tyče. Útočníci vykřikovali antisemitské urážky jako „Vypadni z Německa, ty židovská svině“ a majitele restaurace zranili na rameni.

„To pobuřuje každého z nás a dotýká se to naší podstaty, když se antisemitismus takovým způsobem slovem a činem projevuje v naší zemi,“ uvedl k útoku Seibert.

K incidentu v košer restauraci došlo na okraj protestů, které byly do Chemnitzu svolány po ubodání mladého Němce z 26. srpna. Z vraždy je podezřelá trojice přistěhovalců ze Sýrie a Iráku.

Demonstranti v Chemnitzu nesou portréty lidí zabitých přistěhovalci
Zdroj: Reuters

O situaci v Chemnitzu se v Německu diskutuje nepřetržitě už dva týdny. Minulý týden debatu vyhrotil šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, když uvedl, že nemá důkazy o tom, že se v Chemnitzu během demonstrací odehrály štvanice proti přistěhovalcům, o nichž předtím mluvila kancléřka Merkelová. Maassen bez předložení důkazů také zpochybnil video, které údajně ukazuje jeden z útoků pravicových radikálů na přistěhovalce, k nimž v tomto východoněmeckém městě došlo.

Vysvětlení si od šéfa kontrarozvědky vyžádal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který se za něj ale zároveň jasně postavil. Naopak opozice i vládní sociální demokraté (SPD) hovoří o tom, že by měl ve funkci skončit, když svá tvrzení nedokáže.

Merkelová, která stejně jako Seehofer v pondělí dostala zprávu kontrarozvědky vztahující se k Maassenovým výrokům, zatím o jeho budoucnosti mluvit nechce. Výslovně se za něj ale nepostavila. 

Pietní shromáždění v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Po Chemnitzu se do centra dění dostává Köthen

O víkendu situaci v Německu rozbouřilo úmrtí 22letého muže ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku. Místní policie v této souvislosti zatkla dva Afghánce. Vyšetřovatelé ovšem uvedli, že mladík zemřel na akutní selhání srdce, které nebylo „v přímé příčinné souvislosti s utrpěnými zraněními“, ke kterým Němec přišel při potyčce s podezřelými.

Zadržení Afghánci jsou ve věku 18 a 20 let. První čelí podezření z nebezpečného ublížení na těle a druhý z ublížení na těle s následkem smrti. Německý mladík se patrně připletl do hádky ve skupině afghánských mužů, pozadí incidentu ale zatím není jasné. Podle listu Mitteldeutsche Zeitung mladík trpěl kardiologickým onemocněním.

K incidentu v Köthenu došlo na hřišti, kam přišli tři muži z Afghánistánu společně s jednou těhotnou ženou a dohadovali se, kdo je otcem jejího dítěte. Ke skupině později přistoupili dva Němci, zatím ale není jasné, co se mezi muži přihodilo a proč potyčka vznikla.

Podle zemské ministryně spravedlnosti Anne-Marie Kedingové měl být 20letý Afghánec už dříve z Německa deportován. Úřady vydaly rozhodnutí 6. dubna, státní zastupitelství jej ale odložilo, protože v té době byl Afghánec vyšetřován mimo jiné kvůli těžkému ublížení na těle. Opakované rozhodnutí o deportaci imigrační úřady vydaly 6. září, tedy pouhé dva dny před incidentem v Köthenu.

Smuteční průvod v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Na hřišti, kde muž přišel o život, zapalovali v neděli odpoledne lidé z města i místní politici  svíčky a pokládali květiny.

Večer se v šestadvacetitisícovém Köthenu konalo shromáždění, které svolala pravicová uskupení na sociálních sítích. Akce se zúčastnilo zhruba 2500 lidí, asi pět set z nich patřilo podle policie k pravicovým extremistům. Někteří z nich skandovali hesla jako „Zub za zub, oko za oko“ nebo „My jsme národ“. 

Předtím se na nádraží sešlo zhruba 50 lidí, aby na výzvu levicové političky Henriette Quadeové podle DPA protestovali proti pravicovému štvaní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 14 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami
Načítání...