Německo čelí podle Merkelové pravicovému radikalismu, antisemitismu i násilí ze strany uprchlíků

Německo čelí podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) třem velkým výzvám – zvyšujícímu se pravicovému radikalismu, antisemitismu a násilí ze strany jednotlivých uprchlíků. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl její mluvčí Steffen Seibert. Zemí v posledních dnech hýbe vražda 35letého Němce v saském Chemnitzu, ze které jsou podezřelí tři přistěhovalci. O víkendu navíc zemřel ve městě Köthen v Sasku-Ahaltsku po konfliktu se dvěma Afghánci mladý Němec. Podle policie ale jeho úmrtí přímo nesouvisí s potyčkou s Afghánci.

„Je pro nás zcela jasné, že čelíme třem výzvám. Jednou je zvyšující se pravicový radikalismus v Německu. Další je znepokojivý antisemitismus, který stále znovu masivně ohrožuje židovský život v zemi, u něhož jsme rádi, že tu znovu je a že kvete. A třetí výzva jsou samozřejmě také násilné zločiny spáchané jednotlivými uprchlíky,“ uvedl mluvčí kancléřky. Všem třem výzvám se ale podle něj dá čelit jen prostředky právního státu.

Seibert odsoudil zejména antisemitský útok, který se sice odehrál už koncem srpna v Chemnitzu, na veřejnost se ale informace dostaly až před několika dny. Skupina asi desíti maskovaných lidí zaútočila na košer restauraci Schalom 27. srpna kameny, lahvemi i kusem ocelové tyče. Útočníci vykřikovali antisemitské urážky jako „Vypadni z Německa, ty židovská svině“ a majitele restaurace zranili na rameni.

„To pobuřuje každého z nás a dotýká se to naší podstaty, když se antisemitismus takovým způsobem slovem a činem projevuje v naší zemi,“ uvedl k útoku Seibert.

K incidentu v košer restauraci došlo na okraj protestů, které byly do Chemnitzu svolány po ubodání mladého Němce z 26. srpna. Z vraždy je podezřelá trojice přistěhovalců ze Sýrie a Iráku.

Demonstranti v Chemnitzu nesou portréty lidí zabitých přistěhovalci
Zdroj: Reuters

O situaci v Chemnitzu se v Německu diskutuje nepřetržitě už dva týdny. Minulý týden debatu vyhrotil šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, když uvedl, že nemá důkazy o tom, že se v Chemnitzu během demonstrací odehrály štvanice proti přistěhovalcům, o nichž předtím mluvila kancléřka Merkelová. Maassen bez předložení důkazů také zpochybnil video, které údajně ukazuje jeden z útoků pravicových radikálů na přistěhovalce, k nimž v tomto východoněmeckém městě došlo.

Vysvětlení si od šéfa kontrarozvědky vyžádal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který se za něj ale zároveň jasně postavil. Naopak opozice i vládní sociální demokraté (SPD) hovoří o tom, že by měl ve funkci skončit, když svá tvrzení nedokáže.

Merkelová, která stejně jako Seehofer v pondělí dostala zprávu kontrarozvědky vztahující se k Maassenovým výrokům, zatím o jeho budoucnosti mluvit nechce. Výslovně se za něj ale nepostavila. 

Pietní shromáždění v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Po Chemnitzu se do centra dění dostává Köthen

O víkendu situaci v Německu rozbouřilo úmrtí 22letého muže ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku. Místní policie v této souvislosti zatkla dva Afghánce. Vyšetřovatelé ovšem uvedli, že mladík zemřel na akutní selhání srdce, které nebylo „v přímé příčinné souvislosti s utrpěnými zraněními“, ke kterým Němec přišel při potyčce s podezřelými.

Zadržení Afghánci jsou ve věku 18 a 20 let. První čelí podezření z nebezpečného ublížení na těle a druhý z ublížení na těle s následkem smrti. Německý mladík se patrně připletl do hádky ve skupině afghánských mužů, pozadí incidentu ale zatím není jasné. Podle listu Mitteldeutsche Zeitung mladík trpěl kardiologickým onemocněním.

K incidentu v Köthenu došlo na hřišti, kam přišli tři muži z Afghánistánu společně s jednou těhotnou ženou a dohadovali se, kdo je otcem jejího dítěte. Ke skupině později přistoupili dva Němci, zatím ale není jasné, co se mezi muži přihodilo a proč potyčka vznikla.

Podle zemské ministryně spravedlnosti Anne-Marie Kedingové měl být 20letý Afghánec už dříve z Německa deportován. Úřady vydaly rozhodnutí 6. dubna, státní zastupitelství jej ale odložilo, protože v té době byl Afghánec vyšetřován mimo jiné kvůli těžkému ublížení na těle. Opakované rozhodnutí o deportaci imigrační úřady vydaly 6. září, tedy pouhé dva dny před incidentem v Köthenu.

Smuteční průvod v Köthenu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Na hřišti, kde muž přišel o život, zapalovali v neděli odpoledne lidé z města i místní politici  svíčky a pokládali květiny.

Večer se v šestadvacetitisícovém Köthenu konalo shromáždění, které svolala pravicová uskupení na sociálních sítích. Akce se zúčastnilo zhruba 2500 lidí, asi pět set z nich patřilo podle policie k pravicovým extremistům. Někteří z nich skandovali hesla jako „Zub za zub, oko za oko“ nebo „My jsme národ“. 

Předtím se na nádraží sešlo zhruba 50 lidí, aby na výzvu levicové političky Henriette Quadeové podle DPA protestovali proti pravicovému štvaní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA podnikly útoky na Írán. Má jít o reakci na údery proti komerčním lodím

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Nejnovější americké údery na Írán byly čtyřikrát až pětkrát silnější než ty z konce června, uvedl server Axios s odkazem na nejmenovaného amerického činitele. Írán údery označil za zjevnou agresi.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

V Ankaře bude summit NATO jednat o Ukrajině i výdajích na obranu

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy dnešního závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
před 1 hhodinou

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZačalo dobrovolné vojenské cvičení středoškoláků. Hlásí se i řada dívek

V deseti vojenských útvarech začalo dobrovolné cvičení středoškoláků. I druhý ročník provází velký zájem, přihlásilo se jich 1200. Včetně řady dívek. Armáda po loňské zkušenosti otevřela dvojnásobek míst. Ani to ale mnohde nestačilo – třeba na základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Kdo výcvikem projde a složí přísahu, má nárok na odměnu skoro 47 tisíc hrubého. V seznamu materiálu pro každého cvičence či cvičenku nechybí například karimatka, lopatka nebo maskovací barvy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled