Turecko nehodlá měnit protiteroristické zákony, které se nelíbí Bruselu. Naopak Unie by měla zapracovat na svých nařízeních, jelikož se stala útočištěm pro politické odnože teroristických skupin, prohlásil turecký prezident, který připomněl, že EU slíbila Ankaře tři miliardy eur na pomoc s uprchlickou krizí, které zatím nedorazily. Prezident také očekává, že Brusel splní slib ohledně zavedení bezvízového styku nejpozději do října.
Evropská komise před týdnem doporučila zrušit vízovou povinnost pro turecké občany. Podmínkou je, že Ankara splní všechny podmínky Evropské unie. To se Turkům stále nepodařilo v pěti bodech, mezi něž patří boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.
Erdogan ale v úterý prohlásil, že protiteroristické zákony by měly nejprve změnit evropské státy, jelikož z Unie se stalo útočiště teroristů. Výhrady k tureckým zákonům označil za černý humor.
Ankara už dříve pohrozila zablokováním dohody o migrantech, pokud nebude zaveden bezvízový styk. Omezit počet běženců přicházejících do Evropy je přitom pro Brusel prioritou.
Dohoda EU a Turecka předpokládá vracení migrantů, kteří od března připlují do Řecka z Turecka a nezískají azyl. Za každého vráceného Syřana se EU zavázala přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl, stanoven je strop 72 tisíc běženců. Opatření přineslo své výsledky, další příliv běženců do Řecka se totiž prudce snížil.
Podle některých europoslanců vrácení uprchlíci nemohou žádat o azyl
Lidskoprávní organizace i samotní uprchlíci se ale proti dohodě bouří, protože Turecko podle nich není bezpečná země. To ale přitom není jediný zádrhel. „Všichni (vrácení) uprchlíci, se kterými jsme mluvili, nám řekli, že jim nebyla dána možnost žádat o azyl, a to buď v Řecku, nebo v Turecku,“ tvrdí europoslanci z Evropské sjednocené levice.
Politici navštívili od 2. do 4. května turecké tábory v blízkosti řeckých a bulharských hranic. Migranti podle nich „řekli, že nevědí, co se s nimi stane, a že neobdrželi žádné informace od svého příchodu do Turecka“.
„Poté co se vrátí do Turecka, většina syrských migrantů, kteří se v zásadě nemohou vrátit do své země rozervané válkou, žije mimo tábory,“ řekla španělská europoslankyně Marina Albiolová. „Jejich situace je hrozná, jsou zneužíváni. Desetileté děti musejí pracovat v továrnách,“ dodala.
HRW: Turci dál střílí po běžencích
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) opakovaně upozorňuje, že turecká pohraniční stráž bije a střílí Syřany prchající před Islámským státem do Turecka. V průběhu března a dubna takto zemřelo pět osob včetně dítěte. Dalších 17 lidí utrpělo zranění, uvedla organizace s odkazem na výpovědi obětí a svědků.
Syrsko-turecká hranice je už delší dobu uzavřená, desetitisíce lidí tak čekají na syrské straně. „Zatímco vedoucí turečtí představitelé tvrdí, že vítají syrské uprchlíky s otevřenou náručí, jejich pohraniční stráž zabíjí a bije (běžence),“ řekl Gerry Simpson z HRW. „Střelba na traumatizované muže, ženy a děti prchající před válkou je opravdu otřesná,“ zdůraznil.
Turci v posledních týdnech pokračují v přeshraničních bojích s Islámským státem, který ostřeluje turecké město Kilis. Od začátku roku tam zemřely desítky lidí.
Ve městě, které leží asi 60 kilometrů severně od syrského Aleppa, žije na 100 tisíc syrských uprchlíků, kteří tam utekli před občanskou válkou. Erdogan v úterý zdůraznil, že pokud jde o zastavení ostřelování, ve hře jsou „všechny prostředky“.
