Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že chce pohnat Nizozemsko před Evropský soud pro lidská práva. Stížnost prý Ankara podá, i když sám Erdogan nevěří, že by soud rozhodl „ve prospěch Turecka“. Reaguje tak na kroky Nizozemska, které zakázalo tureckým diplomatům agitovat u svých krajanů za změnu ústavy. Ta by zásadně posílila pravomoci tureckého prezidenta. Kampaň ale Nizozemci odmítli, protože země je krátce před volbami.
Proti Turecku se vymezilo i Dánsko, které doporučilo odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra. „Nemůžeme setkání od tohoto incidentu oddělit. S ohledem na současné útoky Turků na Nizozemsko jsem požádal své turecké kolegy, aby jednání posunuli,“ konstatoval dánský premiér Lars Lokke Rasmussen. Demokratické principy jsou v Turecku pod velkým tlakem, míní Rasmussen.
Podporu Nizozemsku i Dánsku vyjádřilo Německo. Tamní radnice minulý týden zrušila několik mítinků s účastí tureckých ministrů, kteří se snaží získat potřebné hlasy pro změnu ústavy. Za to si od Ankary vysloužilo ostrou kritiku.
„To, co dělají v současnosti s námi, Nizozemskem a Dánskem, rozhodně není v zájmu Turecka. Ankara je přinejmenším stejně jako zbytek Evropy závislá na spolupráci. Ale pokud nechtějí, spolupráce nebude fungovat. My jejich chování nemůžeme tolerovat a nechceme, aby se jejich tlak ještě víc stupňoval,“ podotkl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik vyjádřil stále se opakující názor, že by Ankara měla přehodnotit dohodu s EU o kontrole migrace a zvolnit dohled nad migranty mířícími na starý kontinent.
NATO i Brusel krotí vášně
Evropská unie vyzvala Turecko, aby se ve sporu s členskými státy zdrželo přehnaných vyjádření. Evropská komise v prohlášení uvedla, že v případě schválení turecké ústavní novely znovu posoudí status Turecka jako kandidátské země ucházející se o vstup do EU. Ke vzájemnému respektu vyzval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Nizozemci mají obavy z tureckých demonstrací krátce před volbami
Nizozemsko čekají už ve středu parlamentní volby, ve kterých zápolí liberální premiér Mark Rutte s odpůrcem islámu Geertem Wildersem. Migrace a islám patřily k hlavním tématům kampaně. Podle Rutteho bylo nutné tureckým mítinkům zabránit, jelikož ohrožují veřejný pořádek.
„Nizozemsko nechtělo, aby před volbami docházelo k nějakým demonstracím Turků, protože téma tureckého referenda velmi polarizuje tureckou společnost. Takže nechtělo, aby to případně volby ovlivnilo. Zároveň je tam ale nevyřčeně pachuť z toho, co se v Turecku děje od puče, co se týče demokratických hodnot,“ podotkl Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.
Silnější distanc premiéra vůči turecké menšině přitom může podle některých znalců znamenat i snahu zabíhat do témat, ze kterých těží Wilders. „Vidíte, že se liberální strana premiéra Rutteho, ale také křesťanští demokraté, posunují směrem k Wildersově Straně pro svobodu (PVV), co tvrdí, že bychom měli hájit naši vlastní kulturu a hodnoty,“ zmínil v rozhovoru pro ČT sociolog z Radboudovy univerzity Niels Spierings.
Europoslanci většinově stojí za Nizozemskem
„V tomto sporu jednoznačně podporuji Holandsko. Jsem přesvědčený, že má jednoznačně pravdu. Má právo říci, že nechce, aby politici jiného státu vykonávali na jeho území jakoukoli politickou činnost. Je to součástí zvyklostí mezinárodního práva. Každá země je suverén a může se rozhodnout, zda umožní, nebo neumožní politické aktivity politiků z jiných států,“ upozornil europoslanec Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09 a STAN).
Stejně to vidí europoslanec Petr Mach (Svobodní). „Turecko nemá právo vést politickou kampaň za nějaké své vnitřní záležitosti na území jiných států. Nizozemí je v právu,“ podotkl.
„Nesouhlasím s tím, aby pokud to není na pozvání vlády, aby se kdokoliv tímto způsobem vměšoval do záležitostí státu jiného,“ zmínil pro ČT europoslanec za KSČM Jiří Maštálka.
Postoj Nizozemska podpořil také předseda výboru pro právní záležitosti v EP Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Pokud v Turecku dochází k potlačování demokracie či lidských práv v masovém měřítku - a ještě se má provádět kampaň na území členských států EU k posílení tohoto režimu, tak to samozřejmě jde proti evropským hodnotám,“ dodal europoslanec.
„Dříve nebývalo tak nemožné, aby politici nějakým způsobem vystupovali v různých kampaních v cizích zemích. Například Barack Obama navštívil Velkou Británii v předvolební kampani. Na druhou stranu vyhrocené vztahy s Tureckem přispívají k této atmosféře, stejně jako předvolební atmosféra v Nizozemsku a ve Francii,“ míní europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
Právě citlivá předvolební doba v Nizozemsku je podle dalšího zástupce v EP Jana Zahradila (ODS) fakt, se kterým Turecko nenaložilo vhodně. S celou situací bylo nakládáno z turecké strany poněkud necitlivě… při vědomí, že v Nizozemí jsou ve středu parlamentní volby a nějaké významné angažmá zrovna v tamní veřejné debatě by mohlo být vnímáno kontroverzně.
Na vyhoštění ministryně a zastavení tureckého politika reagovala Ankara ostře. „Tento postup je rasistický, xenofobní a protiislámský. Odporuje to svobodě. – Necháme to bez odpovědi? – Ne! Přivedeme je k odpovědnosti!“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.
Turecko přirovnalo postup nizozemských úřadů k nacismu, což dříve použilo i v případě německých měst. „Nacismus je na Západě živý,“ pronesl Erdogan, který následně přirovnal Nizozemsko k „banánové republice“ a vyzval mezinárodní společenství, aby na něj uvalilo sankce.
Nizozemský premiér uvedl, že taková tvrzení jsou šílená a daleko za hranou. „Tato země, stejně jak zdůraznil starosta Rotterdamu, byla za druhé světové války bombardována nacisty. Je naprosto nepřijatelné, aby se Turecko takto vyjadřovalo. Měli by se omluvit,“ zdůraznil Rutte.
V ulicích Rotterdamu létaly zápalné lahve
Do ulic Rotterdamu vyšli kvůli sporu demonstranti s tureckými vlajkami, kteří tak chtěli podpořit tureckého prezidenta a svou rodnou zemi. Během neděle došlo v metropoli k tvrdým potyčkám s policií. Protestující po policistech házeli kamení i zápalné lahve. Policie jich pak šest zadržela.
V jedné z nót zaslaných do Haagu protestuje Ankara proti kvůli údajně nepřiměřenému zákroku nizozemské policie proti davu příznivců Erdogana.
Raději ať zůstane za hranicemi, vzkazuje Ankara nizozemskému velvyslanci
Turecké ministerstvo zahraničí žádá za postup nizozemských úřadů oficiální omluvu. Od neděle je to už potřetí, co si ministerstvo předvolalo zástupce nizozemské ambasády. Místo samotného velvyslance, který je podle agentury Reuters na dovolené, protestní nóty převzal chargé d'affaires. Turecká diplomacie oznámila, že si přeje, aby se velvyslanec do země „nějakou dobu“ nevracel.
Nizozemsko mezitím vyzvalo své občany cestující do Turecka k opatrnosti. Za důvod výstrahy označilo právě panující napětí ve vztazích obou zemí. „Buďte na pozoru a vyhněte se místům se zvýšenou koncentrací osob,“ stojí na webu ministerstva zahraničí. Podobné varování vydala i rakouská diplomacie.
Turecké dubnové referendum je terčem kritiky, podle některých je novela ústavy pokusem nebezpečně posílit pravomoci prezidenta. Ten by měl možnost vyhlásit stav nouze a rozpustit parlament. Země má zhruba 80 milionů obyvatel – v cizině žije podle odhadů dalších až 15 milionů. Turecko se proto snaží získat podporu pro změnu ústavy i za hranicemi.
