Erdogan je staronovým pánem vládnoucí turecké strany AKP

Nahrávám video
Analytik Šonka: Erdogan se bude chtít zbavit konkurence v AKP
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se stal opět vůdcem vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Rozhodl o tom stranický sjezd. Stalo se tak jen pět týdnů po kontroverzním referendu, v nichž Turci schválili rozšíření prezidentských pravomocí ‒ zrušen tak bude mimo jiné premiérský post.

Erdogan se stal prvním tureckým prezidentem od roku 1950, který stanul v čele politické strany. Vedení AKP převzal po Binalim Yildirimovi, který zůstává premiérem do voleb v roce 2019.

„Raději než abychom stáli před svým lidem se svěšenými hlavami, dáváme přednost tomu stát vzpřímeně proti neřádům doma i v zahraničí,“ prohlásil Erdogan za jásotu svých stoupenců. „Příští měsíce budou pro Turecko skokem vpřed, od boje proti terorismu po ekonomiku, od rozšiřování práv a svobod po investice,“ sliboval prezident.

Zároveň řekl, že výjimečný stav vyhlášený v zemi po loňském neúspěšném pokusu o vojenský převrat potrvá, dokud nebude dosaženo míru v boji proti kurdským a islamistickým povstalcům.

Erdogan byl jediným kandidátem na předsednickou funkci a jeho vítězství bylo i z tohoto důvodu předem jasné. AKP oznámila, že hlas mu dalo 1414 delegátů (96 procent) mimořádného sjezdu strany.

Návrat do čela AKP prezidentovi umožnily úpravy ústavy, které posilují jeho autoritářskou moc. „Pro Erdogana jde o jeden ze zásadních kroků k vytvoření autoritářského režimu a definitivnímu svržení demokracie. Zásadní aspekt je, že lídr strany v Turecku sestavuje kandidátky, to znamená, že velice utuží své postavení a svou moc ve straně,“ konstatoval analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Šoka. Nová ústava podle něj smaže rozdíl mezi vládnoucí stranou a státem.

Erdogan založil AKP v roce 2001. Vyhrál s ní parlamentní volby a stal se tureckým premiérem. V souladu s tehdy platným základním zákonem ale po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 musel stranické řady opustit.

„Jde o formalizaci statu quo, formalizaci represí (vůči opozici, médiím),“ řekl o změnách Šoka. V samotné AKP nyní dochází k obměně kádrů. Podle Šoky půjde o lidi, kteří by možná byli loajálnější vůči straně než přímo vůči Erdoganovi. Ten se bude chtít zbavit zkušených silných politiků, kteří by mohli Erdogana ohrozit. Strana se místo toho zaměří na mladé.

Turecká policie během nočního zátahu v metropoli Ankaře zabila dva údajné členy teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří chystali útok. Policisté při razii zabavili střelné zbraně a granáty, informovala agentura Reuters.

Na připravovaný útok upozornil policii muž původem z Ázerbájdžánu, jehož předtím zadrželi v Istanbulu. Ten patrně dvojici dovezl do turecké metropole a přípravu atentátu s ní koordinoval, uvedla turecká agentura Anadolu s odkazem na představitele ankarské samosprávy.

Úřady viní IS z řady útoků na mnoha místech Turecka, které jako člen NATO podniká akce proti radikálům v Sýrii. Mezi nejkrvavější útoky připisované radikální sunnitské organizaci patří lednová střelba v istanbulském nočním klubu či loňský červnový atentát na letišti v Istanbulu. V obou případech zahynuly čtyři desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump prodlužuje příměří s Íránem, Pákistán to vítá, podle Íránu přijde útok

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem do té doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů, což podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf Trumpovi poděkoval, že přijal žádost jeho země o prodloužení příměří. Írán vidí v Trumpově prodloužení příměří trik, jak získat čas na překvapivý úder.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlnu pobouření vyvolal snímek izraelského vojáka ničícího sochu Krista v Libanonu

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus ihned omluvilo a přislíbilo nápravu. K incidentu došlo v situaci, kdy i ve Spojených státech amerických přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 6 hhodinami

Ukrajina dokončila opravu ropovodu Družba, řekl Zelenskyj

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský zákon proti LGBTQ+ porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar podmiňuje politická jednání se Slovenskem „vyřešením“ Benešových dekretů

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...