Erdogan je staronovým pánem vládnoucí turecké strany AKP

9 minut
Analytik Šonka: Erdogan se bude chtít zbavit konkurence v AKP
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se stal opět vůdcem vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Rozhodl o tom stranický sjezd. Stalo se tak jen pět týdnů po kontroverzním referendu, v nichž Turci schválili rozšíření prezidentských pravomocí ‒ zrušen tak bude mimo jiné premiérský post.

Erdogan se stal prvním tureckým prezidentem od roku 1950, který stanul v čele politické strany. Vedení AKP převzal po Binalim Yildirimovi, který zůstává premiérem do voleb v roce 2019.

„Raději než abychom stáli před svým lidem se svěšenými hlavami, dáváme přednost tomu stát vzpřímeně proti neřádům doma i v zahraničí,“ prohlásil Erdogan za jásotu svých stoupenců. „Příští měsíce budou pro Turecko skokem vpřed, od boje proti terorismu po ekonomiku, od rozšiřování práv a svobod po investice,“ sliboval prezident.

Zároveň řekl, že výjimečný stav vyhlášený v zemi po loňském neúspěšném pokusu o vojenský převrat potrvá, dokud nebude dosaženo míru v boji proti kurdským a islamistickým povstalcům.

Erdogan byl jediným kandidátem na předsednickou funkci a jeho vítězství bylo i z tohoto důvodu předem jasné. AKP oznámila, že hlas mu dalo 1414 delegátů (96 procent) mimořádného sjezdu strany.

Návrat do čela AKP prezidentovi umožnily úpravy ústavy, které posilují jeho autoritářskou moc. „Pro Erdogana jde o jeden ze zásadních kroků k vytvoření autoritářského režimu a definitivnímu svržení demokracie. Zásadní aspekt je, že lídr strany v Turecku sestavuje kandidátky, to znamená, že velice utuží své postavení a svou moc ve straně,“ konstatoval analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Šoka. Nová ústava podle něj smaže rozdíl mezi vládnoucí stranou a státem.

Erdogan založil AKP v roce 2001. Vyhrál s ní parlamentní volby a stal se tureckým premiérem. V souladu s tehdy platným základním zákonem ale po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 musel stranické řady opustit.

„Jde o formalizaci statu quo, formalizaci represí (vůči opozici, médiím),“ řekl o změnách Šoka. V samotné AKP nyní dochází k obměně kádrů. Podle Šoky půjde o lidi, kteří by možná byli loajálnější vůči straně než přímo vůči Erdoganovi. Ten se bude chtít zbavit zkušených silných politiků, kteří by mohli Erdogana ohrozit. Strana se místo toho zaměří na mladé.

Turecká policie během nočního zátahu v metropoli Ankaře zabila dva údajné členy teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří chystali útok. Policisté při razii zabavili střelné zbraně a granáty, informovala agentura Reuters.

Na připravovaný útok upozornil policii muž původem z Ázerbájdžánu, jehož předtím zadrželi v Istanbulu. Ten patrně dvojici dovezl do turecké metropole a přípravu atentátu s ní koordinoval, uvedla turecká agentura Anadolu s odkazem na představitele ankarské samosprávy.

Úřady viní IS z řady útoků na mnoha místech Turecka, které jako člen NATO podniká akce proti radikálům v Sýrii. Mezi nejkrvavější útoky připisované radikální sunnitské organizaci patří lednová střelba v istanbulském nočním klubu či loňský červnový atentát na letišti v Istanbulu. V obou případech zahynuly čtyři desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 22 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 58 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...