Erdogan je staronovým pánem vládnoucí turecké strany AKP

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se stal opět vůdcem vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Rozhodl o tom stranický sjezd. Stalo se tak jen pět týdnů po kontroverzním referendu, v nichž Turci schválili rozšíření prezidentských pravomocí ‒ zrušen tak bude mimo jiné premiérský post.

Erdogan se stal prvním tureckým prezidentem od roku 1950, který stanul v čele politické strany. Vedení AKP převzal po Binalim Yildirimovi, který zůstává premiérem do voleb v roce 2019.

„Raději než abychom stáli před svým lidem se svěšenými hlavami, dáváme přednost tomu stát vzpřímeně proti neřádům doma i v zahraničí,“ prohlásil Erdogan za jásotu svých stoupenců. „Příští měsíce budou pro Turecko skokem vpřed, od boje proti terorismu po ekonomiku, od rozšiřování práv a svobod po investice,“ sliboval prezident.

Zároveň řekl, že výjimečný stav vyhlášený v zemi po loňském neúspěšném pokusu o vojenský převrat potrvá, dokud nebude dosaženo míru v boji proti kurdským a islamistickým povstalcům.

Erdogan byl jediným kandidátem na předsednickou funkci a jeho vítězství bylo i z tohoto důvodu předem jasné. AKP oznámila, že hlas mu dalo 1414 delegátů (96 procent) mimořádného sjezdu strany.

Návrat do čela AKP prezidentovi umožnily úpravy ústavy, které posilují jeho autoritářskou moc. „Pro Erdogana jde o jeden ze zásadních kroků k vytvoření autoritářského režimu a definitivnímu svržení demokracie. Zásadní aspekt je, že lídr strany v Turecku sestavuje kandidátky, to znamená, že velice utuží své postavení a svou moc ve straně,“ konstatoval analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Šoka. Nová ústava podle něj smaže rozdíl mezi vládnoucí stranou a státem.

Erdogan založil AKP v roce 2001. Vyhrál s ní parlamentní volby a stal se tureckým premiérem. V souladu s tehdy platným základním zákonem ale po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 musel stranické řady opustit.

„Jde o formalizaci statu quo, formalizaci represí (vůči opozici, médiím),“ řekl o změnách Šoka. V samotné AKP nyní dochází k obměně kádrů. Podle Šoky půjde o lidi, kteří by možná byli loajálnější vůči straně než přímo vůči Erdoganovi. Ten se bude chtít zbavit zkušených silných politiků, kteří by mohli Erdogana ohrozit. Strana se místo toho zaměří na mladé.

Turecká policie během nočního zátahu v metropoli Ankaře zabila dva údajné členy teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří chystali útok. Policisté při razii zabavili střelné zbraně a granáty, informovala agentura Reuters.

Na připravovaný útok upozornil policii muž původem z Ázerbájdžánu, jehož předtím zadrželi v Istanbulu. Ten patrně dvojici dovezl do turecké metropole a přípravu atentátu s ní koordinoval, uvedla turecká agentura Anadolu s odkazem na představitele ankarské samosprávy.

Úřady viní IS z řady útoků na mnoha místech Turecka, které jako člen NATO podniká akce proti radikálům v Sýrii. Mezi nejkrvavější útoky připisované radikální sunnitské organizaci patří lednová střelba v istanbulském nočním klubu či loňský červnový atentát na letišti v Istanbulu. V obou případech zahynuly čtyři desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 5 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 6 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 8 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 10 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...