Erdogan chystá po referendu „diplomatickou revoluci“

Nahrávám video

Turecko po referendu o ústavních změnách přehodnotí své vztahy s Unií, a to včetně klíčové migrační dohody. Prezident Recep Tayyip Erdogan to řekl v rozhovoru pro televizi CNN Türk. Mezi Ankarou a některými evropskými zeměmi v poslední době panuje napětí kvůli zákazům turecké agitace v řadě měst. Referendum proběhne už 16. dubna.

Vztahy s Evropou se změní od A do Z, oznámil turecký prezident Erdogan. „Můžeme pokračovat v našich ekonomických vztazích s Evropskou unií, ale budeme muset přehodnotit naše politické a administrativní vazby,“ konstatoval. „Diplomatickou revoluci“ prý zahájí Ankara bezprostředně po referendu o ústavních změnách, které by měly posílit prezidentovy pravomoci.

Vztahy Ankary s osmadvacítkou se vyhrotily poté, co Německo a Nizozemsko zakázaly vystoupení několika ministrům turecké vládní strany AKP na svém území. Členové Erdoganovy vlády chtěli před lidovým hlasováním získat na svou stranu příslušníky turecké menšiny.

Prezident to označil za „nacistické metody“. „Dokud budete Erdoganovi říkat diktátor, budu já vás oslovovat takto,“ řekl Erdogan, který odmítl spekulace některých médií, že má v plánu navštívit ještě před referendem Německo osobně.

„Pokud Evropa bude takto pokračovat, žádný Evropan nikde ve světě nebude moci bezpečně jít po ulicích. My, Turecko, vyzýváme Evropu, aby dodržovala lidská práva a demokracii,“ prohlásila před pár dny turecká hlava státu.

Jeho slova vyvolala v Evropě pobouření. Přirovnávání k dobám nacismu několikrát důrazně odmítl Berlín. Šéfce unijní diplomacie musel Erdoganovy výroky osobně vysvětlit turecký velvyslanec při EU. 

Bulhaři na nohou

Do konfliktu s Tureckem se v poslední době dostalo i Bulharsko. Tamní prezident Rumen Radev obvinil Ankaru, že se vměšuje do nedělních předčasných voleb v Bulharsku. Erdogan ale tvrdí, že jen chrání práva místní turecké menšiny. „Máme právo žádat práva pro naše krajany a postavit se na jejich stranu,“ reagoval na výtku turecký prezident.

„Bulharsko nedává, ale ani nepřijímá lekce z demokracie, zvlášť ne od zemí, které nerespektují právní stát,“ uvedl pak Radev.

Přibližně deset procent ze 7,2 milionu bulharských občanů je turecké národnosti. V úterý stovky bulharských nacionalistů několik hodin blokovaly tři hlavní přechody na bulharsko-tureckých hranicích, aby zabránily údajné volební turistice bulharských Turků žijících dlouhodobě v Turecku. Podobný protest má proběhnout i v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně dva lidé zemřeli a osm utrpělo zranění při ruských vzdušných útocích na Sumskou oblast a Kryvyj Rih v noci na pátek, uvádí ukrajinští činitelé. Rusko pokračuje v úderech na sousední zemi den poté, co v Kyjevě jeho rozsáhlý útok zabil nejméně třicet lidí a asi stovku dalších zranil. Ukrajinský raketový útok na západoruský Bělgorod naproti tomu v noci způsobil požár energetického zařízení a smrt jedné ženy, píší ruská média.
07:44Aktualizovánopřed 21 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 10 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 12 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 16 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 16 hhodinami

Evropský pohled