Erdogan chystá po referendu „diplomatickou revoluci“

Nahrávám video

Turecko po referendu o ústavních změnách přehodnotí své vztahy s Unií, a to včetně klíčové migrační dohody. Prezident Recep Tayyip Erdogan to řekl v rozhovoru pro televizi CNN Türk. Mezi Ankarou a některými evropskými zeměmi v poslední době panuje napětí kvůli zákazům turecké agitace v řadě měst. Referendum proběhne už 16. dubna.

Vztahy s Evropou se změní od A do Z, oznámil turecký prezident Erdogan. „Můžeme pokračovat v našich ekonomických vztazích s Evropskou unií, ale budeme muset přehodnotit naše politické a administrativní vazby,“ konstatoval. „Diplomatickou revoluci“ prý zahájí Ankara bezprostředně po referendu o ústavních změnách, které by měly posílit prezidentovy pravomoci.

Vztahy Ankary s osmadvacítkou se vyhrotily poté, co Německo a Nizozemsko zakázaly vystoupení několika ministrům turecké vládní strany AKP na svém území. Členové Erdoganovy vlády chtěli před lidovým hlasováním získat na svou stranu příslušníky turecké menšiny.

Prezident to označil za „nacistické metody“. „Dokud budete Erdoganovi říkat diktátor, budu já vás oslovovat takto,“ řekl Erdogan, který odmítl spekulace některých médií, že má v plánu navštívit ještě před referendem Německo osobně.

„Pokud Evropa bude takto pokračovat, žádný Evropan nikde ve světě nebude moci bezpečně jít po ulicích. My, Turecko, vyzýváme Evropu, aby dodržovala lidská práva a demokracii,“ prohlásila před pár dny turecká hlava státu.

Jeho slova vyvolala v Evropě pobouření. Přirovnávání k dobám nacismu několikrát důrazně odmítl Berlín. Šéfce unijní diplomacie musel Erdoganovy výroky osobně vysvětlit turecký velvyslanec při EU. 

Bulhaři na nohou

Do konfliktu s Tureckem se v poslední době dostalo i Bulharsko. Tamní prezident Rumen Radev obvinil Ankaru, že se vměšuje do nedělních předčasných voleb v Bulharsku. Erdogan ale tvrdí, že jen chrání práva místní turecké menšiny. „Máme právo žádat práva pro naše krajany a postavit se na jejich stranu,“ reagoval na výtku turecký prezident.

„Bulharsko nedává, ale ani nepřijímá lekce z demokracie, zvlášť ne od zemí, které nerespektují právní stát,“ uvedl pak Radev.

Přibližně deset procent ze 7,2 milionu bulharských občanů je turecké národnosti. V úterý stovky bulharských nacionalistů několik hodin blokovaly tři hlavní přechody na bulharsko-tureckých hranicích, aby zabránily údajné volební turistice bulharských Turků žijících dlouhodobě v Turecku. Podobný protest má proběhnout i v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21AktualizovánoPrávě teď

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 59 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...