Erdogan chystá po referendu „diplomatickou revoluci“

2 minuty
Turecko po referendu přehodnotí vztahy s EU
Zdroj: ČT24

Turecko po referendu o ústavních změnách přehodnotí své vztahy s Unií, a to včetně klíčové migrační dohody. Prezident Recep Tayyip Erdogan to řekl v rozhovoru pro televizi CNN Türk. Mezi Ankarou a některými evropskými zeměmi v poslední době panuje napětí kvůli zákazům turecké agitace v řadě měst. Referendum proběhne už 16. dubna.

Vztahy s Evropou se změní od A do Z, oznámil turecký prezident Erdogan. „Můžeme pokračovat v našich ekonomických vztazích s Evropskou unií, ale budeme muset přehodnotit naše politické a administrativní vazby,“ konstatoval. „Diplomatickou revoluci“ prý zahájí Ankara bezprostředně po referendu o ústavních změnách, které by měly posílit prezidentovy pravomoci.

Vztahy Ankary s osmadvacítkou se vyhrotily poté, co Německo a Nizozemsko zakázaly vystoupení několika ministrům turecké vládní strany AKP na svém území. Členové Erdoganovy vlády chtěli před lidovým hlasováním získat na svou stranu příslušníky turecké menšiny.

Prezident to označil za „nacistické metody“. „Dokud budete Erdoganovi říkat diktátor, budu já vás oslovovat takto,“ řekl Erdogan, který odmítl spekulace některých médií, že má v plánu navštívit ještě před referendem Německo osobně.

„Pokud Evropa bude takto pokračovat, žádný Evropan nikde ve světě nebude moci bezpečně jít po ulicích. My, Turecko, vyzýváme Evropu, aby dodržovala lidská práva a demokracii,“ prohlásila před pár dny turecká hlava státu.

Jeho slova vyvolala v Evropě pobouření. Přirovnávání k dobám nacismu několikrát důrazně odmítl Berlín. Šéfce unijní diplomacie musel Erdoganovy výroky osobně vysvětlit turecký velvyslanec při EU. 

Bulhaři na nohou

Do konfliktu s Tureckem se v poslední době dostalo i Bulharsko. Tamní prezident Rumen Radev obvinil Ankaru, že se vměšuje do nedělních předčasných voleb v Bulharsku. Erdogan ale tvrdí, že jen chrání práva místní turecké menšiny. „Máme právo žádat práva pro naše krajany a postavit se na jejich stranu,“ reagoval na výtku turecký prezident.

„Bulharsko nedává, ale ani nepřijímá lekce z demokracie, zvlášť ne od zemí, které nerespektují právní stát,“ uvedl pak Radev.

Přibližně deset procent ze 7,2 milionu bulharských občanů je turecké národnosti. V úterý stovky bulharských nacionalistů několik hodin blokovaly tři hlavní přechody na bulharsko-tureckých hranicích, aby zabránily údajné volební turistice bulharských Turků žijících dlouhodobě v Turecku. Podobný protest má proběhnout i v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 21 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 3 hhodinami
Načítání...