Elizabeth Warrenová odstoupila z boje o demokratickou nominaci

Senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová odstupuje z bojů o zisk demokratické nominace na prezidentku USA. S odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký její kampani to napsala agentura AP. Warrenová zaznamenala slabý výsledek při takzvaném volebním superúterý, kdy se hlasovalo ve 14 státech najednou. V nominačním klání tak nyní zůstávají z relevantních kandidátů pouze dva – bývalý viceprezident Joe Biden a senátor za Vermont Bernie Sanders. Senátorka uvedla, že zatím není připravena žádnému z nich vyjádřit podporu.

Warrenová se řadí společně se Sandersem k levicovějšímu křídlu Demokratické strany. Ačkoliv se na podzim loňského roku na chvíli nacházela podle průzkumů veřejného mínění v čele nominačního klání, v prvních čtyřech volebních soubojích se nikdy neumístila lépe než na třetím místě.

V úterý pak zaznamenala slabé výsledky a dokonce skončila až na třetím místě ve svém rodném státu Massachusetts.

Jejím hlavním soupeřem byl právě ideově blízký Sanders, jehož oddané podporovatele se jí nepodařilo získat na svou stranu, píše AP. Podle listu The New York Times byl však právě její výkon v předvolebních debatách začátkem konce kampaně miliardáře Michaela Bloomberga, který kvůli volebnímu neúspěchu z bojů odstoupil ve středu.

„V této kampani jsme byli ochotni bojovat a když to bylo nezbytné, nechali jsme po sobě na zemi spoustu krve a zubů,“ řekla Warrenová svému štábu. „A vím o jednom miliardáři, kterému byla upřena šance si tyto volby koupit,“ dodala s odkazem na Bloomberga, který vedl rekordně nákladnou kampaň financovanou čistě z vlastních zdrojů. 

Po odstoupení Warrenové a senátorky Amy Klobucharové, která kampaň ukončila před několika dny, v souboji o nominaci zůstává jediná žena – kongresmanka Tulsi Gabbardová z Havaje. Ta však zatím získala pouze dva delegáty na letní nominační sjezd a v podstatě nemá šanci na úspěch.

Pelosiová lituje, že v klání zbyli dva téměř osmdesátiletí muži světlé pleti

Nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová ve čtvrtek vyjádřila politování nad tím, že o nominaci Demokratické strany, jež prosazuje mimo jiné práva mladých, žen a menšin, nyní soupeří dva téměř osmdesátiletí muži světlé pleti.

„Pokaždé, když mě představí jako nejmocnější ženu, téměř pláču, protože si přeju, aby to nebyla pravda,“ prohlásila Pelosiová. „Stále toužím po tom, abychom měli ženu v pozici prezidentky Spojených států,“ dodala.

V čele nominačního boje je nyní Biden, jehož kampaň zažila po neslavném začátku v prvních kláních nevídané znovuzrození po vítězství v primárkách v Jižní Karolíně. Biden v superúterý ovládl deset z celkových 14 států a podle AP získal zatím 596 delegátů z 1991 potřebných pro automatický zisk nominace.

Jeho hlavní protivník Sanders, který vedl po hlasování v prvních čtyřech státech, vyhrál v úterý v Kalifornii, která rozděluje nejvíce delegátů ze všech států. Momentálně má 531 delegátů. Sčítání v některých státech však zatím není u konce a z úterního hlasování ještě zbývá přidělit 215 delegátů.

Právě Bidena většina opozičních demokratů po celých Spojených státech považuje za největší naději pro odvolání Donalda Trumpa z Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos mezi demokraty a jim nakloněnými nezávislými voliči, který ve čtvrtek zveřejnila agentura Reuters.

V průzkumu ze 4. až 5. března by 55 procent dotazovaných hlasovalo v demokratickém nominačním klání pro Bidena. Sanderse by v boji s Trumpem rádo vidělo 45 procent lidí. Na dotaz, který z těchto dvou kandidátů má větší šanci být zvolen prezidentem, si vybralo Bidena dvakrát více dotazovaných než Sanderse. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 20 mminutami

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...