Elizabeth Warrenová odstoupila z boje o demokratickou nominaci

Senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová odstupuje z bojů o zisk demokratické nominace na prezidentku USA. S odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký její kampani to napsala agentura AP. Warrenová zaznamenala slabý výsledek při takzvaném volebním superúterý, kdy se hlasovalo ve 14 státech najednou. V nominačním klání tak nyní zůstávají z relevantních kandidátů pouze dva – bývalý viceprezident Joe Biden a senátor za Vermont Bernie Sanders. Senátorka uvedla, že zatím není připravena žádnému z nich vyjádřit podporu.

Warrenová se řadí společně se Sandersem k levicovějšímu křídlu Demokratické strany. Ačkoliv se na podzim loňského roku na chvíli nacházela podle průzkumů veřejného mínění v čele nominačního klání, v prvních čtyřech volebních soubojích se nikdy neumístila lépe než na třetím místě.

V úterý pak zaznamenala slabé výsledky a dokonce skončila až na třetím místě ve svém rodném státu Massachusetts.

Jejím hlavním soupeřem byl právě ideově blízký Sanders, jehož oddané podporovatele se jí nepodařilo získat na svou stranu, píše AP. Podle listu The New York Times byl však právě její výkon v předvolebních debatách začátkem konce kampaně miliardáře Michaela Bloomberga, který kvůli volebnímu neúspěchu z bojů odstoupil ve středu.

„V této kampani jsme byli ochotni bojovat a když to bylo nezbytné, nechali jsme po sobě na zemi spoustu krve a zubů,“ řekla Warrenová svému štábu. „A vím o jednom miliardáři, kterému byla upřena šance si tyto volby koupit,“ dodala s odkazem na Bloomberga, který vedl rekordně nákladnou kampaň financovanou čistě z vlastních zdrojů. 

Po odstoupení Warrenové a senátorky Amy Klobucharové, která kampaň ukončila před několika dny, v souboji o nominaci zůstává jediná žena – kongresmanka Tulsi Gabbardová z Havaje. Ta však zatím získala pouze dva delegáty na letní nominační sjezd a v podstatě nemá šanci na úspěch.

Pelosiová lituje, že v klání zbyli dva téměř osmdesátiletí muži světlé pleti

Nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová ve čtvrtek vyjádřila politování nad tím, že o nominaci Demokratické strany, jež prosazuje mimo jiné práva mladých, žen a menšin, nyní soupeří dva téměř osmdesátiletí muži světlé pleti.

„Pokaždé, když mě představí jako nejmocnější ženu, téměř pláču, protože si přeju, aby to nebyla pravda,“ prohlásila Pelosiová. „Stále toužím po tom, abychom měli ženu v pozici prezidentky Spojených států,“ dodala.

V čele nominačního boje je nyní Biden, jehož kampaň zažila po neslavném začátku v prvních kláních nevídané znovuzrození po vítězství v primárkách v Jižní Karolíně. Biden v superúterý ovládl deset z celkových 14 států a podle AP získal zatím 596 delegátů z 1991 potřebných pro automatický zisk nominace.

Jeho hlavní protivník Sanders, který vedl po hlasování v prvních čtyřech státech, vyhrál v úterý v Kalifornii, která rozděluje nejvíce delegátů ze všech států. Momentálně má 531 delegátů. Sčítání v některých státech však zatím není u konce a z úterního hlasování ještě zbývá přidělit 215 delegátů.

Právě Bidena většina opozičních demokratů po celých Spojených státech považuje za největší naději pro odvolání Donalda Trumpa z Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos mezi demokraty a jim nakloněnými nezávislými voliči, který ve čtvrtek zveřejnila agentura Reuters.

V průzkumu ze 4. až 5. března by 55 procent dotazovaných hlasovalo v demokratickém nominačním klání pro Bidena. Sanderse by v boji s Trumpem rádo vidělo 45 procent lidí. Na dotaz, který z těchto dvou kandidátů má větší šanci být zvolen prezidentem, si vybralo Bidena dvakrát více dotazovaných než Sanderse. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Noční ruský útok na Kyjev si vyžádal nejméně pět obětí a dvě desítky zraněných

Ukrajinské hlavní město se krátce po půlnoci místního času (po 23:00 SELČ) stalo terčem ruského vzdušného útoku. Podle místních úřadů byly ve třech čtvrtích poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Zemřelo nejméně pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Záchranáři zasahují také na místech, kde zůstali lidé uvězněni v krytech.
00:23Aktualizovánopřed 10 mminutami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu. Pohrozil všem, kdo by Teheránu pomáhali

Americký prezident Donald Trump ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) na své sociální síti vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu.
před 20 mminutami

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 2 hhodinami

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 5 hhodinami

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 5 hhodinami

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.