Duda podepsal jeden ze tří kontroverzních zákonů měnících polskou justici

Polský prezident Andrzej Duda podepsal zbývající z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice, kritizované Evropskou unií i domácí opozicí. Už v pondělí Duda oznámil, že dvě další právní normy bude vetovat.

Prezidentem podepsaný zákon měnící fungování obecných soudů v zemi dává ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. Podle kritiků je takový postup neústavní. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti, kterým je v současnosti Zbigniew Ziobro, zároveň generálním prokurátorem.

Duda zákon podepsal přesto, že jej v pondělí večer řada Poláků na demonstracích žádala, aby svým vetem zablokoval i tuto právní normu.

Poláci v ulicích požadovali veto všech tří částí reformy
Zdroj: Kuba Porzycki/Reuters

Postup polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS), která rychle a bez ohledu na námitky opozice mění podobu justice v zemi, vyvolal nejen pokračující demonstrace v zemi, ale i protesty z Evropské unie. Evropská komise se stavem vlády práva v Polsku bude zabývat ve středu.

Prezident Duda v pondělí oznámil, že se rozhodl vetovat dva kontroverzní zákony o nejvyšším soudu a o soudcovské radě. Uvedl, že polská justice potřebuje nápravu. Změny je ale podle něj nutné dělat tak, aby nenastal rozkol ve společnosti a aby se lidé nebáli svého státu. Oba zákony je podle něj nutné upravit, aby se staly přijatelnými, nové verze prý čeká do dvou měsíců.

Vládní strana může Dudovo veto přehlasovat

PiS by se mohla pokusit prezidentovo veto přehlasovat kvalifikovanou třípětinovou většinou, přičemž na dané schůzi musí být přítomna nadpoloviční většina zákonodárců.

Sama PiS sice třípětinovou většinou v Sejmu nedisponuje, ale už zazněly obavy, že by se případně mohla pokusit zaskočit přinejmenším část opozice svoláním mimořádné schůze Sejmu na poslední chvíli - a využít nepřítomnosti části opozičních poslanců.

Takový scénář ale zástupci PiS popírají. „Vážení, do 13. září se žádné zasedání neplánuje,“ ohlásil maršálek Sejmu Marek Kuchciński, který poslal zákonodárce na prázdniny. I šéf poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki popřel zvěsti o chystaném svolání mimořádné schůze Sejmu. „To jsou fámy, zasedání nebude, poslanci jsou na dovolených a není důvod jim dovolené kazit,“ prohlásil.

Premiérka Beata Szydlová po schůzce s prezidentem Dudou
Zdroj: Reuters

Prezident dostal „hodinu na změnu rozhodnutí“

Ještě v pondělí podle časopisu Newsweek emisaři předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského - šéfka vlády a předsedové obou komor parlamentu - přemlouvali prezidenta, aby se neuchyloval k vetu a aby sporné zákony podepsal. Jednání prý bylo nepříjemné a nervózní: „Jarek (Kaczyński) ti dává hodinu na změnu rozhodnutí,“ tvrdil podle časopisu Kuchciński. Ale Duda neustoupil, a tak se nejen Newsweek ptal, zda jde o vyhlášení války mezi prezidentem a PiS.

„Žádná válka nevypukla,“ ujišťoval následně novináře Terlecki, i když dodal slova lítosti, že prezident podlehl „nátlaku ulice“ - jakkoli pouliční protesty a demonstrace podle Terleckého svědčí o tom, že demokracie v Polsku skvěle funguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 57 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 3 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 10 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 13 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 15 hhodinami
Načítání...