Čeština se stává perspektivním studijním oborem v Japonsku. Na Tokijské univerzitě mezinárodních studií se bohemistika vyučuje přes třicet let a zájem o ni každoročně roste. Může za to i působení japonských firem v Česku.
Na bohemistiku ročně přijmou na Tokijské univerzitě patnáct studentů, hlásí se ale čtyřnásobek. Z některých se stanou překladatelé literatury, někteří budou pracovat na velvyslanectví v Tokiu či u jedné ze stovek japonských firem působících v Česku.
Bohemistika se v Tokiu vyučuje už 31 let, od roku 1991, a dosud má 372 absolventů. Katedru založil profesor Čino, který v 50. letech odjel studovat do Prahy a oženil se tam. Po návratu se stal jedním z mála propagátorů české kultury v Japonsku.
Středoevropské dějiny přednáší profesor Taku Šinohara, který v devadesátých letech studoval na Karlově univerzitě. „Bylo to velké štěstí, že jsem mohl osobně zažít kulturní a intelektuální atmosféru v té době,“ popisuje Šinohara léta svých studií.
Rozmluvit ostýchavé Japonce se snaží dvě české lektorky. Daniela Rjúgová působí na katedře skoro od počátku. Za přínos pro rozvoj česko-japonských vztahů získala prestižní ocenění ministerstva zahraničí Gratias Agit.
„Japonští studenti jsou zvyklí studovat cizí jazyk takzvanou překladatelsko-gramatickou metodou. To znamená, že v hodinách jazyka dopodrobna probírají gramatiku a překládají texty, takže jim mluvení potom dělá veliké potíže,“ vysvětluje.
„Vydáváme časopis Raz, dva, tři. Je celý kompletně v češtině, což je unikátní. Takový v Japonsku nikdy nebyl a není,“ popisuje druhá z Češek, lektorka Markéta Bruna Gebhartová. Kromě toho prý na univerzitě také hrají divadlo a pořádají festivaly a výstavy – příští bude o Václavu Havlovi.
