Downing Street proti Westminsteru. Britské špičky se přou o brexit

Nahrávám video

Vlivní členové Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona se otevřeně bouří proti možnosti odchodu bez dohody. Bývalý šéf resortu financí Philip Hammond označil takovou možnost dokonce za zradu, předseda dolní komory parlamentu John Bercow zase dal jasně najevo, že nedovolí, aby premiér vyloučil poslance z rozhodování. Předseda labouristů Jeremy Corbyn volá po svržení Johnsona, aby se zabránilo brexitu bez dohody.

Jednu z posledních výhybek před tvrdým brexitem se pokouší přehodit vlivný konzervativec Philip Hammond. „Odchod z Evropské unie bez dohody by byl stejnou zradou referenda, jako kdyby k odchodu nedošlo vůbec. Britskému lidu byl předložen návrh na odchod z Unie při zachování úzkých vazeb,“ argumentuje bývalý šéf britské státní kasy.

V komentáři pro středeční vydání The Times elitní politik s vazbami na špičky ostrovního i mezinárodního byznysu vyjádřil názor, že nový ministerský předseda nemá k tvrdému brexitu mandát. Podle Hammonda musí Johnson poslouchat parlament a ten je jednoznačně proti.

S tím souhlasí předseda dolní komory John Bercow. „Pokud by se objevil pokus obejít, přeskočit nebo, chraň Bůh, uzavřít parlament, bylo by to pro mě zavrženíhodné,“ rezolutně odmítá variantu, že by si vláda zjednodušila pozici a otevřela cestu k vystoupení bez dohody. O takovém scénáři se na ostrovech diskutuje čím dál intenzivněji.

Kolaboranti, řekl o poslancích Johnson

„Domnívám se, že poslanci by měli splnit to, co slibovali zas a znovu lidem této země. Měli by naplnit mandát referenda z roku 2016 a dne 31. října opustit Evropskou unii,“ apeluje na zákonodárce Boris Johnson. Oslabují podle něj vyjednávací pozici Londýna.

„My potřebujeme, aby naši evropští přátelé přistoupili na kompromis. Čím víc si ale budou myslet, že je tu šance, aby britský parlament brexit zablokoval, tím víc budou lpět na svých pozicích,“ vysvětloval na Facebooku. Vlivné poslance, již se případné vládní kličce kolem parlamentu chtějí bránit, obvinil ze „strašlivé kolaborace“.

Šéf britských labouristů Jeremy Corbyn mezitím vyzval rebelující poslance z řad vládních konzervativců a další opoziční politické strany, aby mu pomohli zabránit odchodu Británie z Evropské unie bez dohody. Chce, aby společně vyslovili nedůvěru vládě premiéra Johnsona, a on by se pak postavil do čela přechodného kabinetu. Během volební kampaně chce prosazovat nové referendum o brexitu, jehož součástí by byla také otázka, zda si Britové přejí v EU zůstat.

Německo se připravilo na tvrdý brexit

Německá vláda považuje odchod Británie z Unie bez dohody k 31. říjnu za vysoce pravděpodobný. Podle ekonomického deníku Handelsblatt to uvádí ve svém dokumentu německé ministerstvo financí. Ze strany Berlína a EU jsou přípravy na neřízený brexit do značné míry dokončeny, tvrdí ministerstvo v dokumentu, který má list k dispozici.

Německá vláda údajně přijala více než 50 zákonů a opatření pro případ neuspořádaného brexitu. Ministerstvo financí vypočítává přechodná ustanovení v oblasti daní a financí. Existuje například ujednání mezi úřady pro regulaci finančního trhu obou zemí o finančních službách poskytovaných napříč hranicemi. V oblasti celní správy je třeba počítat se zvýšením nákladů na odbavování a kontrolu, píše ministerstvo. Německý celní úřad tak mimo jiné vytvoří 900 nových pracovních míst.

Hrozba z Washingtonu

Po případném odchodu z Unie bez dohody se zahraniční obchod Velké Británie přestane řídit smlouvami, které má EU se světovými partnery uzavřené. Mimo jiné se to týká i Spojených států, s nimiž bude třeba uzavřít novou. A tamní šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová poslala do Londýna jasnou podmínku, bez které ji kongresmani neschválí: brexit nesmí zpochybnit takzvanou velkopáteční dohodu z roku 1998, která ukončila desítky let násilí na irském ostrově.

To je přitom velmi náročné. Součástí velkopáteční dohody je i to, že mezi katolickou Irskou republikou a protestantským Severním Irskem podléhajícím britské monarchii nebude fyzická hranice. Pokud však Británie opustí jednotný trh EU, v němž Irsko zůstane, bude potřeba kontrolovat a clít zboží putující přes hranici. Jak to udělat bez fyzických kontrol zatím nikdo nenavrhl a vylámali si na tom zuby i zkušení vyjednavači všech zainteresovaných stran, kteří otázku odložili prostřednictvím takzvané irské pojistky. Tu Johnson odmítá, řešení však nenaznačil.

Demokraté Pelosiové mají ve sněmovně většinu. Její postoj navíc podpořilo i několik republikánů. Britský premiér přitom prezentuje obchodní dohodu s USA jako výhodný pakt, který pomůže zacelit ekonomické rány vzniklé odchodem z EU.

Americký prezident Donald Trump právě příslibem rychlého uzavření dvojstranné smlouvy přesvědčuje Brity, aby se co nejrychleji s Bruselem rozloučili a rázně zpřetrhali vazby. Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton během návštěvy Londýna tento týden řekl, že Británie je „první na řadě“, pokud jde o smlouvu, a že USA „by s nadšením podpořily“ brexit bez dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 19 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...