Dostavba Mochovců se opět protáhne a prodraží. Policisté navíc obvinili dva exmanažery z podvodu

49 minut
Události ČT: Problémy slovenské jaderné elektrárny Mochovce
Zdroj: ČT24

Dokončení slovenské jaderné elektrárny Mochovce se zase opozdí a ještě víc prodraží. Oznámil to podnik Slovenské elektrárne (SE), který zařízení vlastní. Vláda proti tomu protestuje a požaduje ve firmě personální změny. Policie navíc obvinila dva bývalé vysoké manažery SE z podvodů při dostavbě třetího a čtvrtého bloku elektrárny.

Trestně stíhanými jsou dva Italové, které do představenstva SE přivedl jejich většinový vlastník – italská společnost Enel. Při dostavbě Mochovců údajně způsobili škodu 22 milionů eur (564 milionů korun). Jednoho z obviněných zadržela policie minulý týden na bratislavském letišti po příletu z Milána. 

„Osoba P. R. byla zadržena. Vzhledem k tomu, že se neprokázaly důvody pro vazbu, byla ze zadržení propuštěna, stíhána bude na svobodě. Osobě N. C. bude doručeno usnesení o obvinění formou právní pomoci,“ řekla k obviněným Jana Tökölyová, mluvčí Úřadu zvláštní prokuratury.

Předražení dostavby se řeší už od roku 2015, kdy slovenská prokuratura a policie zahájily vyšetřování na základě závažných zjištění nejvyššího kontrolního úřadu. Ten od prosince 2014 do dubna 2015 provedl v SE kontrolu. Co přesně při ní zjistil, je nadále tajné.

Vlastník posunul termíny už pojedenácté

Italský kocnern Enel, hlavní akcionář SE, zahájil budování třetího a čtvrtého bloku elektrárny v roce 2008, hotovo mělo být původně o pět let později. S problémy se ale potýká dodnes. Minulý týden oznámil už jedenácté posunutí termínů a navýšení rozpočtu.

Třetí blok měl fungovat už letos na jaře, podle SE se ale vyřizování všech povolení může protáhnout do příštího roku. Kromě toho spolknou Mochovce dalších v přepočtu sedm miliard korun, celkem tedy 145 miliard. „Některé stavební práce se ukázaly být v porovnání s plánem podstatně časově náročnější. V dubnu loňského roku navíc došlo k ukončení smluvní spolupráce s dodavatelem stavební části,“ uvedla firma v prohlášení.

Změny musí ještě potvrdit valná hromada. Už se proti nim ozval stát, který ve Slovenských elektrárnách drží 34 procent akcií. „Budeme požadovat i personální vyvození zodpovědnosti přímo ve vedení Slovenských elektráren. Upozorňujeme na nedostatky a špatné řízení projektu už několik let,“ uvedl slovenský ministr hospodářství Peter Žiga (Smer-SD).

Výhrady zaznívají z Rakouska

Spuštění elektrárny může zdržet i rakouská vláda a tamní ekologické organizace. Petice proti Mochovcům má 150 tisíc podpisů. Například rakouská ekologická organizace Global 2000 tvrdila, že došlo ke snížení odolnosti stěn reaktoru elektrárny v Mochovcích.

„Všechny obavy týkající se bezpečnostních standardů v jaderné elektrárně Mochovce musí být odstraněny. Jinak je pro nás nepřijatelné, aby Slovensko elektrárnu zprovoznilo,“ dodala Elisabeth Köstingerová, rakouská ministryně pro udržitelnost a turismus. 

„Z rakouské strany zaznívá množství nepravdivých informací a iracionální strašení,“ regoval na rakouské výhrady ministr Žiga. Testy podle něj dopadly nad očekávání dobře a některé naměřené parametry dvojnásobně převýšily stanovené bezpečnostní limity. Dokončovaná elektrárna by nebyla uvedena do provozu, pokud se prokážou nedostatky, dodal Žiga.

SE převezme Křetínského holding

První dva bloky jaderné elektrárny v Mochovcích byly uvedeny do provozu v letech 1998 a 1999. Výstavba třetího a čtvrtého bloku začala v roce 1987, kvůli nedostatku peněz však byly práce v 90. letech pozastaveny. Obnoveny byly v roce 2008 poté, co majoritní podíl v SE získal Enel.

Italský koncern, který původně zprivatizoval 66 procent akcií SE, je momentálně na odchodu ze Slovenska. Podmínkou ale je, že musí nejprve dokončit Mochovce. Poté převezme Slovenské elektrárne naplno Energetický a průmyslový holding (EPH) českého miliardáře Daniela Křetínského, který do vlastnické struktury SE vstoupil v roce 2016. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 6 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 15 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 42 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...