Spojené státy budou litovat případného porušení jaderné dohody s Íránem. Prohlásil to íránský prezident Hasan Rouhání, podle kterého by se Washington dočkal íránské odpovědi do týdne. USA hrozí, že od mezinárodní dohody s Teheránem – který výměnou za zrušení sankcí omezil jaderný program – odstoupí.
„Nebudeme první, kdo poruší dohodu. (USA) musejí ale jednoznačně vědět, že budou litovat, pokud ji poruší ony,“ řekl Rouhání u příležitosti íránského Dne jaderné technologie.
Při této příležitosti označil počínání administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa v souvislosti s dohodou za směšné. „Zaplatili mnoho dolarů, hodně o tom mluvili a napsali toho dost na Twitteru. Myslí si, že námi tweety otřesou,“ uvedl Rouhání v projevu, který odvysílala íránská státní televize.
Íránská jaderná agentura v minulosti oznámila, že v případě zrušení jaderné dohody je Írán schopen docílit 20procentního obohacení uranu do dvou dnů, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně by byl poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 procent.
Bílý dům dlouhodobě hrozí, že vypoví jadernou dohodu, kterou Írán v roce 2015 podepsal se světovými mocnostmi a ve které se zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Těmito sankcemi svět reagoval na obavy, že Teherán usiluje o získání jaderné zbraně.
- Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
- Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
- Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
- Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
- Více podrobností o dohodě.
Podle Trumpa má dohoda děsivé chyby
Americký prezident dohodu uzavřenou za svého předchůdce Baracka Obamy po nástupu do úřadu kritizoval a vůči Teheránu také zavedl nové sankce. V lednu evropským signatářům vzkázal, že se musí dohodnout na „nápravě děsivých chyb“, ke kterým mělo v dohodě dojít. Podle Trumpa je jednostranná a ostudná a jde o pouhou zástěrku pro rozvoj íránského jaderného programu.
„Nesmíme Íránu dovolit, aby získal jaderné zbraně. Íránský režim podporuje terorismus a šíří násilí, krveprolití a chaos po celém Blízkém východě. Proto musíme skoncovat s pokračující íránskou agresivitou a s jeho jadernými ambicemi,“ prohlásil dříve Trump.
O vztahu Spojených států ke smlouvě rozhoduje americký prezident každých 90 dnů, kdy Kongres informuje o tom, zda Teherán dohodu dodržuje a zda není v rozporu se zájmy USA. Fakticky tak prodlužuje její platnost. To by měl znovu udělat 12. května, hrozí ale, že Trump podporu dohody odvolá. Kongres by pak měl 60 dnů na to, aby sankce blokované smlouvou znovu obnovil.
Odlišný názor na dohodu měl bývalý šéf americké diplomacie Rex Tillerson. Právě to mělo být jedním z důvodů, proč jej Trump v březnu odvolal. „Podle mě je ta dohoda hrozná, on si myslel, že je O. K.,“ řekl tehdy Trump.
Proti odstoupení USA od smlouvy je i Evropská unie. Evropské země se ale stále vstřícněji staví k vyhlášení nových sankcí proti Íránu kvůli jeho účasti v občanských válkách v Sýrii a v Jemenu.
