Pamatuje vrchol viktoriánské éry, na řadě míst je stále funkční a mnozí Londýňané si její existenci většinou ani neuvědomují – i když po ní dennodenně šlapou. Kanalizace pod britskou metropolí vznikla, aby zažehnala „krizi", se kterou nic nezmohla ekonomika ani bezpečnostní složky. Nejen že jí vyřešila, ale městu a svým obyvatelům zčásti slouží v původním, letos už 150 let starém stavu.
První kanalizační systém slavnostně otevíral princ Edward v roce 1865. Šlo o výsledek problému, který začal už několik let zpátky. Tehdy největší metropole světa produkovala každý den enormní množství splašků – zhruba 150milionů tun ročně. Městem se tak šířila například epidemie cholery, politici ale dlouho nic nekonali.
Změna přišla až v momentě, kdy problém nemohli ignorovat ani oni samotní. O parném létě roku 1958 byl zápach v okolí řeky tak nesnesitelný, že poslanci odmítli sedět v parlamentu. Okamžitě proto přijali opatření. „V roce 1858 nastal takzvaný Velký zápach, kdy řeka Temže a její přítoky byly tak znečištěné, že parlament dokonce uvažoval o stěhování z Londýna," říká památkář Mike Jones. Londýn měl tehdy dva miliony obyvatel.
Zakázku město svěřilo konstruktéru Josephu Bazalgettovi a na jeho dílo navazuje každá další rekonstrukce či rozšíření. Nová kanalizace odváděla splašky i jejich zápach do čerpací stanice vzdálené 24 kilometrů od středu města. Silné stroje odpad opět pumpovaly do řeky, nicméně už mimo Londýn.
Tím začala éra vývoje prvního městského kanalizačního systému na světě. Zároveň skončila doba, kdy řeka Temže mimo jiné fungovala defacto jako velká toaleta. Dnes je kanalizace nejen pro britskou metropoli samozřejmá. Charitativní organizace ale upozorňují, že zhruba desetina světové populace jako kdyby dál žila v 19. století, když na podobný luxus stále čeká.
Navzdory dobré funkčnosti osmimilionovému městu už Bazalgettův projekt dávno nestačí. Jím založený systém se tak neustále rekonstruuje i rozšiřuje. Kanalizace získala moderní část naposledy letos v únoru. Vedle hlavní sítě kanálů nově funguje „super-tunel" ve východním Londýně. Vzhledem k letošnímu výročí navštívil čerstvě dokončenou stavbu i princ Charles. Jednomu z největších úspěchů viktoriánského inženýrství tím vzdal hold podobně jako jeho královský předek před 150 lety.
