Do Moskvy jel na svatbu, ne kvůli špionáži, tvrdí rodina Američana zadrženého v Rusku

3 minuty
Události ČT: Údajný špion Whelan strávil třetí noc v ruské vazbě
Zdroj: ČT24

Američan, který byl zadržen v Moskvě a obviněn ze špionáže, je bývalý příslušník námořní pěchoty, který se do Ruska vydal na svatbu. Uvedla to podle agentury AFP jeho rodina, která současně ujišťuje o nevině Paula Whelana. Ten byl zadržen poté, co samo Rusko v uplynulém roce čelilo několika špionážním skandálům. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo uvedl, že Spojené státy žádají o jeho okamžité propuštění. Rusko mezitím Spojeným státům dalo souhlas s konzulárním přístupem k zadrženému, kterého následně podle amerického ministerstva zahraničí navštívil velvyslanec v Rusku Jon Huntsman.

„Děláme si velké starosti o jeho bezpečnost a zdraví,“ stojí v prohlášení zveřejněném jménem rodiny na Twitteru. „Jeho nevina nebudí žádné pochyby a doufáme, že jeho práva budou respektována,“ dodala rodina.

Ruská tajná služba FSB v pondělí oznámila, že v pátek zadržela v Moskvě amerického občana Paula Whelana, kterého podezírá ze špionáže. Američanovi, který byl podle FSB přistižen při činu, hrozí za výzvědnou činnost deset až dvacet let za mřížemi.

Do Ruska podle rodiny přijel na svatbu kamaráda

Whelan, který se narodil před 48 lety v Kanadě, je ředitelem mezinárodní bezpečnosti ve společnosti BorgWarner Group, výrobce automobilových součástek se sídlem poblíž Detroitu, sdělil jeho bratr několika americkým médiím. Do Moskvy přicestoval kvůli sňatku bývalého kolegy z námořní pěchoty s jednou Ruskou. V Moskvě žil v hotelu Metropol.

„Paul je bývalý příslušník námořní pěchoty, pracoval v soukromé bezpečnosti, je si velmi dobře vědom zákonů a rizik spojených s cestováním do některých zemí,“ řekl jeho bratr televizi CBC News. „Neexistuje možnost, že by podstoupil nebezpečí porušení zákona a že by se dopustil špionáže při cestě do Moskvy,“ řekl.

Rodina, která se znepokojovala, protože od pátku o něm neměla žádné zprávy, se dozvěděla o jeho zatčení až v pondělí z médií. Whelan podle vyjádření svého bratra navštěvoval Rusko pravidelně od roku 2007. Z námořní pěchoty byl propuštěn v roce 2008 kvůli špatnému chování poté, co byl usvědčen z několika obvinění souvisejících s krádežemi, poznamenal list The Washington Post.

Whelana navštívil americký velvyslanec

Pompeo v brazilské metropoli hovořil o tom, že vláda USA se snaží o zajištění konzulárního kontaktu se zadrženým. Rusko následně oznámilo, že potřebný souhlas vydalo. Americké ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že požádalo o přístup k Whelanovi podle ženevské úmluvy, která na potřebný souhlas stanovuje lhůtu 72 hodin. Ta v tomto případě dodržena nebyla.

Americké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters kvůli průtahům s vydáním souhlasu ke konzulárnímu přístupu již skrze diplomatické kanály dalo Rusku najevo své znepokojení. Zadrženého Američana nakonec navštívil velvyslanec Huntsman. „Vyjádřil panu Whelanovi podporu a nabídl mu pomoc ambasády,“ uvedlo ministerstvo zahraničí USA. Huntsman podle Whelanova bratra Davida hovořil i s jeho rodinou.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová předtím televizi CNN řekla, že američtí konzulární pracovníci ve středu odpoledne dostali možnost Whelana navštívit. Podrobnosti ale neuvedla.

Američtí konzulární pracovníci Američanům zadržených v cizině obvykle poskytují seznam místních právníků hovořících anglicky a seznamují je s možnostmi americké pomoci. Kontrolují také, zda zadržení mají přístup k lékařské péči, uvedla CNN. 

Média připomínají, že zatčení přišlo v době, kdy rusko-americké vztahy jsou na nejnižší úrovni kvůli konfliktu na Ukrajině, válce v Sýrii a obviňování Ruska z údajného vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Americká média spekulují o taktice Moskvy

Vztahy zatěžuje také případ Rusky Marije Butinové, která byla loni v červenci zatčena ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA. Minulý měsíc se v rámci dohody slibující nižší trest přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA) s cílem získat informace o vlivných Američanech a předat je do Moskvy. Ruští představitelé tvrdí, že Rusku k doznání vedla jen snaha uniknout drsným podmínkám v americkém vězení.

Některá americká média odhadují, že Whelanovo zatčení by mohla být odveta, anebo příprava na výměnu za Butinovou. Whelanovi v Rusku hrozí až dvacet let vězení. O povaze jeho údajné špionážní činnosti ruské úřady nevydaly žádnou zprávu.

Rusko v poslední době také čelilo několika špionážním skandálům, včetně vyhoštění svého diplomata ze Slovenska. Nejzávažnější se však jevila aféra okolo otrávení bývalého důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU a britského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém exilu, vedoucí k vyhoštění desítek diplomatů na obou stranách. Londýn z otravy obvinil dva agenty ruské vojenské rozvědky GRU, Moskva to odmítá.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc obvinil Západ, že špionážní skandály vyvolává ve snaze podkopat rostoucí sílu Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o nerostném bohatství

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou dohodu o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům. Ta poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské nerostné bohatství, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg.
před 1 mminutou

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 4 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 4 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 5 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 8 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...