Do 12. března, odkládá Mayová hlasování o brexitové dohodě. Lehkomyslné, reagují labouristé

Britská konzervativní premiérka Theresa Mayová uvedla, že parlament nebude příští týden hlasovat o brexitové dohodě, má se tak ale stát do 12. března. Labouristická opozice označila její krok za lehkomyslný pokus donutit poslance, aby si vybrali mezi dohodou o podmínkách odchodu, kterou Mayová dojednala s Bruselem, a brexitem bez dohody. Zákonodárci již dokument jednou odmítli. List The Guardian s odvoláním na unijní zdroje dokonce spekuluje o prodloužení vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem do roku 2021.  Podle The Telegraph ale mají Mayové stačit dva měsíce.

„Příští týden s (brexitovou dohodou) do parlamentu nepřijdeme, ale zajistíme, že se tak stane do 12. března,“ řekla Mayová podle agentury Reuters novinářům v letadle cestou do egyptského letoviska Šarm aš-Šajch na summit Evropské unie a Ligy arabských států (LAS). Odchod z EU 29. března s dohodou je podle ní stále možný a britská vláda na takovém scénáři pracuje.

Mayová, kterou britský parlament pověřil pokusem o změny v textu dohody o brexitu, se v Šarm aš-Šajchu setkala se šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem. Ten jí podle agentury Reuters řekl, že EU potřebuje mít jasno v tom, že většina britských poslanců podpoří případnou nabídku EU, a to ještě před summitem EU, který se uskuteční 21.–22. března.

The Guardian s odvoláním na unijní zdroje napsal, že Tusk je nakloněn prodloužení vyjednávání o 21 měsíců, tedy do roku 2021, v případě, že by se Mayové nepodařilo získat v parlamentu podporu pro dohodu. Motivem takto dlouhé lhůty je prý, aby bylo dost času na dojednání konečného řešení. EU možnost znovuotevření dohody již dříve odmítla, jak zástupci Británie tak Unie však přihlížejí k možnosti dodatků, připomíná Reuters.

„Udělali jsme velký pokrok, měli jsme konstruktivní jednání s EU,“ uvedla Mayová s tím, že britští vyjednavači budou v úterý opět v Bruselu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nicméně naznačil, že ho jednání Británie už unavuje.

Jednání přesto budou pokračovat. Podle listu The Telegraph nyní premiérka zvažuje až dvouměsíční odklad brexitu. Deník píše, že vláda připravila sérii alternativních řešení ve snaze předejít rezignacím ministrů, kteří jsou rozhodnuti podpořit návrh části poslanců a odmítnout odchod Británie z EU bez uzavření dohody.

Labouristický mluvčí pro brexit Keir Starmer nazval odklad hlasování „vrcholem nezodpovědnosti“. Parlament podle něj nesmí dovolit, aby byl v časové tísni nucen volit mezi Mayové dohodou a neřízeným brexitem.

A právě to je podle spolupracovníka ČT Jana Jůna zvláštní ale jednoduchá taktika Mayové. „Poukazují už na to všichni,“ uvedl Jůn a připomněl, že vůči odchodu bez dohody panuje jednoznačný odpor. Výjimkou je jen asi dvacítka nejtvrdších stoupenců brexitu.

Předsedkyně vlády má v Dolní sněmovně v úterý vystoupit se zprávou o pokroku v jednáních s Unií. Následující den budou poslanci projednávat další postup. Opět by tak mohl vstoupil do hry plán labouristické poslankyně Yvette Cooperové s cílem donutit vládu při pokračování patové situace k odkladu brexitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...