Desetitisíce lidí vyrazily k dalším protestům proti vládě socialistického prezidenta Nicoláse Madura. Střety mezi demonstranty a policií propukly v několika venezuelských městech. Opozice chce současnými protesty přimět prezidenta, aby se vzdal plánu na změnu ústavy. Ta by mohla posílit jeho pravomoci.
Nejnovější nepokoje v zemi stižené politickou a ekonomickou krizí vyvolal Madurův záměr svolat ústavodárné shromáždění, které by mohlo změnit základní zákon země, což opozice vnímá jako snahu o upevnění moci stále méně oblíbené hlavy státu.
Davy lidí se v Caracasu vydaly na pochod k sídlu ministerstva školství vedeného Madurovým spojencem Elíasem Jauou, který zároveň předsedá prezidentské komisi připravující vznik ústavodárného shromáždění. Opozice se obává, že jeho 500 členů bude poplatných prezidentovi.
Bezpečnostní složky však demonstrantům uzavřely cestu a použily proti nim granáty se slzotvorným plynem a vodní děla.
Tisíce lidí vyrazily do ulic i v dalších městech, kde byly jejich cílem místní úřady, setkaly se však s podobnou reakcí policejních těžkooděnců jako demonstranti v metropoli.
Protesty proti Madurově autoritativní politice trvají již více než měsíc a o život při nich přišly téměř čtyři desítky lidí. Opozice Madurovi vyčítá, že se snaží udržet u moci za každou cenu a pokouší se potlačit moc parlamentu ovládaného jeho oponenty.
Stále větší část veřejnosti jej rovněž vidí jako viníka těžké ekonomické krize, kvůli níž se lidé v zemi potýkají s nedostatkem základního zboží v obchodech a rekordním růstem cen.
Protesty trvají od „vyšachování“ parlamentu
Venezuelou několik týdnů otřásají rozsáhlé demonstrace, které vypukly poté, co se nejvyšší soud na konci března rozhodl převzít pravomoci parlamentu, jejž kontroluje opozice.
Soud posléze verdikt pod tlakem zrušil, protesty ale pokračují, neboť podobné kroky blokující práci poslanců činí nejvyšší soud už více než rok, tedy od té doby, co opozice získala většinu v zastupitelském sboru.
Koncem loňského října zahájila vláda a opozice za zprostředkování Vatikánu rozhovory o krizi v zemi, které ale postupně uvázly na mrtvém bodě. Obě strany se vzájemně obviňují, že neplní dohody. Opozice tvrdí, že vláda využila dialogu jen k tomu, aby zabrzdila konání referenda o odvolání hlavy státu.
