Tisíce protivládních demonstrantů ve čtvrtek znovu vyšly do ulic Bangkoku i přesto, že thajská vláda vyhlásila v metropoli výjimečný stav a zakázala shromažďování pěti a více lidí. Účastníci demonstrace mimo jiné požadují propuštění vůdců protestů, které policie zatkla ve středu, reformu monarchie a novou ústavu. Tématu se věnovala zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Demonstranti v Thajsku požadují reformu monarchie. Vláda zakázala shromažďování v Bangkoku
3 minuty
Zprávy ve 12: Protesty v Thajsku
Thajská vláda uvedla, že musela přijmout naléhavá opatření nutná k zachování klidu a pořádku. Bezpečnostní složky mohou nyní podle agentury AP zadržet dočasně protestující bez toho, aniž by je obvinily. Policie zároveň prohlásila, že po městě rozmístí kontrolní stanoviště.
Nově je v Thajsku zakázáno zveřejňovat zprávy nebo příspěvky na internetu, které „mohou vyvolávat strach“, mohou mít dopad na národní bezpečnost nebo podkopat veřejnou morálku. Lidé také nemají přístup na určitá místa.
Vláda tato nouzová opatření zavedla v situaci, kdy protestující zbudovali tábor před sídlem premiéra Prajutcha Čan-Oči. Nicméně v noci na čtvrtek proti nim policisté vybavení ochrannými štíty zasáhli.
Někteří odpůrci šéfa vlády se před nimi snažili chránit na barikádách postavených z odpadkových košů, ale zásahové jednotky je rychle vytlačily. Za úsvitu ulice v okolí obsadily stovky policistů a do práce se daly úklidové čety.
Demonstranti navzdory výjimečnému stavu a zákazu shromažďování oznámili, že se sejdou znovu v pátek a protesty budou následovat i v dalších dnech.
Policie zřídí kontrolní stanoviště, řekla zpravodajka
Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové začíná přituhovat. Thajská vláda dekretem totiž zakazuje médiím publikování zpráv, které by mohly vyvolat strach, nebo informací ohrožujících státní bezpečnost. V Thajsku je rovněž nově zakázáno zveřejňovat informace o protestech nebo výzvy ke shromažďování. Policie zároveň získává potřebné pravomoce, aby mohla nové právo o zákazu shromažďování vynucovat, jak uzná za vhodné.
„Policie oznámila, že s armádou zřídí několik kontrolních stanovišť, aby znemožnila další shromažďování a dohlížela na situaci,“ řekla Šámalová. Uvedla, že zákaz se týká jen politických setkání a ne společenských nebo jiných akcí. Ačkoliv byly demonstrace dosud převážně klidné, policie protestující obviňuje, že chtějí vyvolávat chaos a narušovat pořádek.
Demonstranti požadují novou ústavu a rezignaci premiéra
Podle thajské policie se kolem sídla vlády ve středu ve večerních hodinách shromáždilo asi osm tisíc protestujících, kteří na místě hodlali zůstat nejméně tři dny, napsala tisková agentura Kjódó.
Demonstrace vedená studentskou skupinou a jejími spojenci začala během středy na jedné z hlavních ulic Bangkoku v napjaté atmosféře a za přísných bezpečnostních opatření. Protestující požadují rezignaci premiéra, novou ústavu, která nahradí základní zákon přijatý během pětileté vojenské vlády po státním převratu v roce 2014, a zúžení práv monarchie.
Policie v úterý zadržela 21 protestujících
Na místě protestů ve středu došlo i k malé potyčce mezi demonstranty a monarchisty, kteří se sešli, aby uvítali členy královské rodiny. Jeden člověk byl zraněn, než policie šarvátku ukončila. Už v úterý policisté zadrželi 21 demonstrantů, kteří se snažili zablokovat silnici, po níž ve středu projížděla královská kolona v souvislosti se čtvrtým výročím úmrtí krále Pchúmipchona Adundéta.
Devatenáctiletá studentka, která se do prodemokratického protestu zapojila, řekla agentuře Kjódó, že demonstruje za změnu politiky, hospodářství i systému vlády v zemi. „Vyzývám ke skoncování s korupcí, k jasnému oddělení byrokracie a politiky a k tomu, aby do politiky nezasahovala monarchie,“ řekla dívka, která si nepřála být jmenována.
Do předchozích demonstrací, které se uskutečnily 19. a 20. září, se zapojilo asi třicet tisíc lidí. Jednalo se o největší protesty v Thajsku od posledního převratu. Symbolem thajských protestů je gesto tří zdvižených prstů známé z americké knižní a filmové série Hunger Games, kde se stalo znakem povstání proti útlaku totalitního režimu.
Šéf vlády Prajutch Čan-Oča se do jejího čela dostal po převratu v roce 2014, kdy se moci chopila vojenská junta. V roce 2019 jeho strana vyhrála volby, před nimiž ale vojenský režim podnikl řadu kroků, aby se jeho představitelé ve vedení státu udrželi.
