Demokraté a republikáni se přetahují o volební pravidla v USA

Nahrávám video
Horizont ČT24: Americká bitva o podobu voleb
Zdroj: ČT24

Ve Spojených státech se rozhořela obří politická bitva o volební zákony. Demokraté obviňují republikány, že se snaží omezit možnosti hlasování a tím docílit menšího počtu odevzdaných hlasů od černochů a hispánců, kteří většinou volí demokraty. Republikáni naopak kritizují demokraty za jimi prosazované změny, které volby otevírají například i pro občany cizích států.

Ve Spojených státech jako by byly dva typy voličů, uvádí zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. První hlasují téměř výhradně v samotný den voleb ve volební místnosti. Ti nejčastěji dají hlas republikánům. Druzí naopak využívají hlasování v předtermínu a korespondenční volbu. A hlasují většinou pro demokraty.

A právě ti podezírají republikány, že dělají vše proto, aby jejich voliče – často z etnických menšin – nenechali hlasovat. Zavádějí  například přísnější požadavky na identifikaci voličů, zkracují čas pro vyžádání korespondenčního hlasovacího lístku nebo omezují volební urny v ulicích.

Prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová proto vyzvali k prosazení federálních hlasovacích pravidel, které by stály nad zákony jednotlivých států. A také mimochodem podpořily způsoby hlasování, které preferují voliči demokratů.

„Věřím, že ohrožení naší demokracie je tak vážné, že musíme najít cestu, jak zákon o hlasovacích právech schválit,“ prohlásil Biden. 

Jak změnit pravidla pro přijímání zákonů?

Kardinální otázkou nyní je, jak toho dosáhnout. Demokratická strana potřebuje pro schválení takového zákona ve stočlenném Senátu šedesát hlasů, které nemá. Síly jsou nyní rozděleny přesně půl na půl.

Prezident se tedy vyslovil pro změnu pravidel, která by umožnila přijímat všechny zákony v Senátu jen prostou většinou. To by nahrávalo demokratům, protože při rovnosti hlasování má rozhodující – padesátý první hlas – viceprezidentka Harrisová. Pro americký politický systém by to byla naprostá revoluce.

Progresivní demokraté přicházejí s nevšedními pravidly

Jenže republikáni prezidentovi vzkazují, že nic z toho neprojde. Hodlají bojovat i proti kontroverzním plánům progresivních demokratů. Ti v New Yorku například prosadili, že v obecních volbách zde mohou hlasovat i lidé bez amerického občanství, co se přihlásili k pobytu alespoň třicet dní před volbami. „Je naprosto zásadní, aby lidé žijící v dané obci měli právo rozhodnout, kdo jim bude vládnout,“ zdůvodňuje to starosta New Yorku Eric Adams. 

Ve městě by tak nově získalo hlasovací právo na 800 tisíc lidí. Podle průzkumů často tíhnou k Demokratické straně. O zákon se svede ještě velká soudní bitva, poznamenal zpravodaj Miřejovský. A dodal, že republikánské státy jako Florida nebo Alabama už preventivně učinily kroky, které nedovolí v jejich městech zavádět „newyorské“ změny.

Už letos na podzim se navíc v USA budou konat volby do obou komor Kongresu. Při nich tradičně oslabuje strana prezidenta. Letos se čeká, že pozice Demokratické strany i samotného prezidenta Bidena oslabí výrazně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 3 mminutami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 14 mminutami

Rusové zabili tři batolata a muže u Charkova

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na středu vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
před 2 hhodinami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 5 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 8 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 13 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...