Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba

Nahrávám video
Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba
Zdroj: ČT24

Svět se mění a mění se i bezpečnostní hrozby, na které se NATO musí připravit. Aliance si to podle děkana prestižní vojenské školy NATO defence college v Římě Františka Mičánka uvědomila po anexi Krymu Ruskem a podporou separatistů na Ukrajině. Rusko představuje pro NATO hrozbu kvůli ideologii, kterou představuje.

„Tím největším rizikem pro NATO je dnes Rusko, ne jako stát, ale ideologie a vládnoucí garnitura v Rusku,“ uvedl ve čtvrtečním pořadu Interview ČT24 František Mičánek.

Hrozbou číslo dvě je podle Mičánka pro státy NATO severní Afrika a Blízký východ. „Existence nestabilních států, radikálních extremistických ideologií, které končí ve vlnách terorismu a v nekontrolované migraci, kterou Evropa trpí,“ dodal děkan.

A právě Rusko podle Mičánka stálo za „vystřízlivěním“ NATO o bezpečnostní situaci ve světě. „Po anexi Krymu a vytvoření jakési autonomní oblasti na Ukrajině, které udržuje mimo vliv ukrajinské vlády i působení Ruska v syrském konfliktu, to jsou hlavní prvky, které donutily přemýšlet stratégy aliance a víceméně zahájit jednání o tom, zda stávající struktura vyhovuje výzvám 21. století,“ potvrdil Mičánek.

A odmítl, že by aliance dělala z Ruska většího strašáka, než ve skutečnosti je. „Rusko nás dokázalo nepříjemně překvapit. Ukolébáni tím, že svět je v rovnováze a Rusko je předvídatelné, najednou jsme zjistili že moc předvídatelné není. Tím způsobem, jak začalo vést konflikt, ať už s použitím zelených mužíčků, informační války, s vedením propagandy a kybernetických útoků, musí aliance udělat takové kroky, aby tím už příště překvapena nebyla. Myslím, že ty kroky, které se připravují pro letošní summit v Bruselu, jdou tím správným směrem,“ je přesvědčen Mičánek.

Tím klíčovým je americký plán 30 30 30 30, tedy třicet pozemních praporů, leteckých perutí a lodí, které by byly připraveny k nasazení kdekoliv na území aliance během třiceti dnů. Ten projednávají ministři obrany členských zemí aliance.

„Samozřejmě není to žádná krátká doba, ale je třeba vzít v úvahu, jak se oproti minulosti změnily schopnosti získávat informace ze satelitů, z prostředků vzdušného průzkumu a dalších zdrojů. Tedy žádná země není dnes schopná provést překvapivý úder tak, aniž by se to její protivník dostatečně včas nedozvěděl,“ odvětil Mičánek na otázku, zda měsíc na reakci při útoku protivníka není dlouhá doba.

Podle něj jde o to, v případě útoku zachytit první nápor a poté s posílenou obranou přejít do protiútoku. „Třicet dnů je na dnešní dobu velmi dobrá časová lhůta,“ dodal.

Současně vyjádřil pochybnostmi nad hrozbou napadení pobaltských republik ruským sousedem. „Samozřejmě byly zpracovány různé scénáře, které počítaly s možnou invazí Ruska. Tady je nutné se ptát, co by tím Rusko získalo,“ uvedl Mičánek v České televizi.

Gruzie i Ukrajina obdržely od NATO pozvánku

„U pobaltských zemí jsou připraveny ozbrojené síly pobaltských republik, případně Polska, v těchto zemích jsou umístěny i mnohonárodnostní prapory, které by vytvořily ve spolupráci s národními ozbrojenými silami jakousi první hráz,“ nastínil přece jen představu o možném scénáři takové vojenské akce.

A při ní by mohli být platní i muži a ženy v české vojenské uniformě. „Mohli bychom se podílet na podpoře a na působení mnohonárodních praporů, které v těchto zemích jsou umístěny,“ dodal.

Nevyhnul se ani otázce, co by znamenal požadavek komunistů na podporu vlády, aby se česká armáda neúčastnila zahraničních misí NATO.

„Pokud bychom si vybírali jenom to, co je pro nás výhodnější, to nedělá dobrého partnera partnerem, zkrátka česká armáda by měla být zastoupena tam, kde aliance potřebuje a kde máme odpovídající prostředky k tomu, abychom je mohli použít,“ je přesvědčen Mičánek.

Podle něj není vyloučeno ani to, že by se aliance mohla rozšířit o Gruzii i Ukrajinu. „NATO nabídlo možnost členství jak Ukrajině, tak Gruzii. Ta je ve schopnosti plnit přístupová kritéria aliance dál než Ukrajina. Jedním z požadavků je stabilita vlády, ekonomická stabilita, žádné území spory, jasná legislativní pravidla. Na Ukrajině se děje příliš mnoho věcí, které nejsou tak, jak si NATO představuje svého budoucího člena v několika dalších letech,“ dodal však Mičánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve volbách v Bangladéši podle odhadů zvítězila strana někdejší premiérky Zijáové

Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) Taríka Rahmána, syna někdejší premiérky Bégam Chálidy Zijáové, v pátek podle odhadů médií zaznamenala drtivé vítězství ve čtvrtečních parlamentních volbách. Ty se konaly poprvé od krvavých nepokojů a pádu režimu premiérky šajch Hasíny Vadžídové ze srpna 2024. Oficiální výsledky zatím nebyly zveřejněny, místní televizní stanice ovšem hlásí jasné vedení BNP. Straně nedávno zesnulé Zijáové k vítězství už poblahopřály Spojené státy či Indie. Informovaly o tom tiskové agentury.
před 20 mminutami

Soudce zablokoval snahu Pentagonu degradovat Kellyho kvůli videovzkazu vojákům

Federální soudce Richard Leon zablokoval snahu šéfa Pentagonu Peta Hegsetha degradovat senátora Marka Kellyho z hodnosti kapitána námořnictva ve výslužbě. Hegseth se snažil Kellyho degradovat poté, co senátor s pěti dalšími zákonodárci vyzval příslušníky ozbrojených sil, aby neuposlechli dle nich nelegální rozkazy od administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Podle Leona by bylo takovéto potrestání porušením ústavy. Hegseth sdělil, že se proti rozhodnutí okamžitě odvolá.
před 59 mminutami

USA opouštějí vědecký argument pro boj proti změně klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Revize emisních povolenek je klíčem k záchraně průmyslu, řekl Babiš na summitu EU

Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek ETS, uvedl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně na jednodenním neformálním summitu Evropské unie. Na belgickém zámečku Alden Biesen se unijní lídři radili, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se odvolal k arbitrážnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané dál hledají cesty k venezuelské ropě, těžaři ale zůstávají obezřetní

Po 25 letech navštívil Venezuelu vysoký politický představitel USA. Ministr pro energetiku Chris Wright jednal s prozatímní prezidentkou země hlavně o stavu ropného průmyslu. Právě přístup k této surovině byl pro Washington podmínkou, aby u moci mohli zůstat lidé z okruhu zadrženého a do USA odvlečeného autoritáře Nicoláse Madura. Wrightova návštěva má přesvědčit ropné giganty, aby se do jihoamerické země vrátili. Ti ale zůstávají obezřetní. Nejen kvůli výši potřebných finančních prostředků, ale také přetrvávající politické nestabilitě.
před 7 hhodinami

Musíme navýšit výrobu obranných prostředků, uvedl Rutte

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bondiová se v Kongresu odmítla omluvit obětem Epsteina

Ministryně spravedlnosti USA Pam Bondiová ve středu čelila otázkám rozhořčených zákonodárců o způsobu, jakým se její úřad vypořádal s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Bondiová se odmítla omluvit Epsteinovým obětem za to, že ve zveřejněných spisech o kauze zůstalo nezačerněno mnoho jmen, osobních údajů a fotografií obětí. Členové Kongresu Bondiové rovněž vytkli, že její úřad naopak začernil jména Epsteinových mocných spojenců. Bondiová a zákonodárci na sebe místy zvyšovali hlas, píší média.
před 10 hhodinami
Načítání...