Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba

Nahrávám video
Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba
Zdroj: ČT24

Svět se mění a mění se i bezpečnostní hrozby, na které se NATO musí připravit. Aliance si to podle děkana prestižní vojenské školy NATO defence college v Římě Františka Mičánka uvědomila po anexi Krymu Ruskem a podporou separatistů na Ukrajině. Rusko představuje pro NATO hrozbu kvůli ideologii, kterou představuje.

„Tím největším rizikem pro NATO je dnes Rusko, ne jako stát, ale ideologie a vládnoucí garnitura v Rusku,“ uvedl ve čtvrtečním pořadu Interview ČT24 František Mičánek.

Hrozbou číslo dvě je podle Mičánka pro státy NATO severní Afrika a Blízký východ. „Existence nestabilních států, radikálních extremistických ideologií, které končí ve vlnách terorismu a v nekontrolované migraci, kterou Evropa trpí,“ dodal děkan.

A právě Rusko podle Mičánka stálo za „vystřízlivěním“ NATO o bezpečnostní situaci ve světě. „Po anexi Krymu a vytvoření jakési autonomní oblasti na Ukrajině, které udržuje mimo vliv ukrajinské vlády i působení Ruska v syrském konfliktu, to jsou hlavní prvky, které donutily přemýšlet stratégy aliance a víceméně zahájit jednání o tom, zda stávající struktura vyhovuje výzvám 21. století,“ potvrdil Mičánek.

A odmítl, že by aliance dělala z Ruska většího strašáka, než ve skutečnosti je. „Rusko nás dokázalo nepříjemně překvapit. Ukolébáni tím, že svět je v rovnováze a Rusko je předvídatelné, najednou jsme zjistili že moc předvídatelné není. Tím způsobem, jak začalo vést konflikt, ať už s použitím zelených mužíčků, informační války, s vedením propagandy a kybernetických útoků, musí aliance udělat takové kroky, aby tím už příště překvapena nebyla. Myslím, že ty kroky, které se připravují pro letošní summit v Bruselu, jdou tím správným směrem,“ je přesvědčen Mičánek.

Tím klíčovým je americký plán 30 30 30 30, tedy třicet pozemních praporů, leteckých perutí a lodí, které by byly připraveny k nasazení kdekoliv na území aliance během třiceti dnů. Ten projednávají ministři obrany členských zemí aliance.

„Samozřejmě není to žádná krátká doba, ale je třeba vzít v úvahu, jak se oproti minulosti změnily schopnosti získávat informace ze satelitů, z prostředků vzdušného průzkumu a dalších zdrojů. Tedy žádná země není dnes schopná provést překvapivý úder tak, aniž by se to její protivník dostatečně včas nedozvěděl,“ odvětil Mičánek na otázku, zda měsíc na reakci při útoku protivníka není dlouhá doba.

Podle něj jde o to, v případě útoku zachytit první nápor a poté s posílenou obranou přejít do protiútoku. „Třicet dnů je na dnešní dobu velmi dobrá časová lhůta,“ dodal.

Současně vyjádřil pochybnostmi nad hrozbou napadení pobaltských republik ruským sousedem. „Samozřejmě byly zpracovány různé scénáře, které počítaly s možnou invazí Ruska. Tady je nutné se ptát, co by tím Rusko získalo,“ uvedl Mičánek v České televizi.

Gruzie i Ukrajina obdržely od NATO pozvánku

„U pobaltských zemí jsou připraveny ozbrojené síly pobaltských republik, případně Polska, v těchto zemích jsou umístěny i mnohonárodnostní prapory, které by vytvořily ve spolupráci s národními ozbrojenými silami jakousi první hráz,“ nastínil přece jen představu o možném scénáři takové vojenské akce.

A při ní by mohli být platní i muži a ženy v české vojenské uniformě. „Mohli bychom se podílet na podpoře a na působení mnohonárodních praporů, které v těchto zemích jsou umístěny,“ dodal.

Nevyhnul se ani otázce, co by znamenal požadavek komunistů na podporu vlády, aby se česká armáda neúčastnila zahraničních misí NATO.

„Pokud bychom si vybírali jenom to, co je pro nás výhodnější, to nedělá dobrého partnera partnerem, zkrátka česká armáda by měla být zastoupena tam, kde aliance potřebuje a kde máme odpovídající prostředky k tomu, abychom je mohli použít,“ je přesvědčen Mičánek.

Podle něj není vyloučeno ani to, že by se aliance mohla rozšířit o Gruzii i Ukrajinu. „NATO nabídlo možnost členství jak Ukrajině, tak Gruzii. Ta je ve schopnosti plnit přístupová kritéria aliance dál než Ukrajina. Jedním z požadavků je stabilita vlády, ekonomická stabilita, žádné území spory, jasná legislativní pravidla. Na Ukrajině se děje příliš mnoho věcí, které nejsou tak, jak si NATO představuje svého budoucího člena v několika dalších letech,“ dodal však Mičánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 29 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...