Světový tisk se zaobírá myšlenkami na řecký odchod z eurozóny. Takovou možnost považují novináři a ekonomové za velmi pravděpodobnou, již se však neshodují, jak by Grexit Řecko a Evropu poznamenal. Někteří proto vyzývají k soudržnosti a jednotě, jiní Řekům doporučují euro opustit a přijmout drachmu. Média si také všímají hlasovacích lístků pro nedělní referendum, text i přiložené dokumenty jsou prý složité, zmatené a mnozí mu neporozumí.
Co se stane, když Řecko opustí eurozónu? Rébus pro světový tisk
Řecký tisk: Brusel a Atény by si měly přestat hrát
Řecký levicově orientovaný deník Efimerida ton Syntakton varuje, že Řecký bankrot by dopadl na celou Evropu. Vybízí Atény a Evropskou unii, aby přestaly "hrát mocenské hry" a spolupracovaly. "Dva největší problémy jsou v této chvíli strach a rozdělení. Snad se jedná o unikátní možnost Řeků vést kampaň proti politice nucených úspor – boj, s nímž se identifikuje většina evropských národů. Grexit není jen řeckým problémem, ale problémem všech. Je čas přestat hrát mocenské hry a přijmout zodpovědnost: Nezasloužíme si vidět krach země. Musíme držet pospolu."
Graffiti v ulicích Atén
V tisku se však objevují i opačné názory. Řecku by opuštění měnové unie mohlo dlouhodobě pomoci, i přes počáteční utrpení, píše například finský liberální deník Keskisuomalainen. "Řecko pravděpodobně Eurozónu opustí. Kdyby mělo vlastní měnu, mohlo by ji devalvovat a tak pomalu znovunabýt konkurenceschopnost. Mít vlastní měnu by ale v praxi vyústilo v rapidní ožebračení občanů, protože platy vyplácené nyní Řekům v eurech jsou vysoké v porovnání s produkcí země, zatímco daně jsou příliš nízké."
The Wall Street Journal vybízí věřitele, aby Aténám nepodlehli. Návrat k drachmě podle amerického deníku není smysluplnou možností. "Optimisté tvrdí, že návrat k levnější drachmě by byl dobrý pro turismus, ale spolu s tím by nastal i prudký pokles životní úrovně. Nevyhnutelně by došlo k další recesi." Záchrana v poslední okamžik je podle deníku možná, jen pokud Řekové nespáchají sebevraždu ignorováním ekonomické reality.
GALERIE
Graffiti v ulicích Atén
Podpořme Grexit a zrušme euro
Ještě radikálnější jsou ekonomové Lukas Hohl a Rolf Weder. V článku vydaném v Neue Zürcher Zeitung soudí, že jediným logickým vyústěním rýsujícího se bankrotu Řecka je zrušení celé měnové unie. Eurozóna riskuje, že se Řecko rok či dva po opuštění eura vzpamatuje a stane se pozitivním příkladem, který budou chtít následovat další země, píší. "Pokud věříme, že měnová unie limituje potenciál rozvoje zemí, jako je Řecko, tak musíme podpořit Grexit i dlouhodobé rozpuštění eurozóny. Jestliže euro není pro Evropu dobré, musíme začít přemýšlet, jak se ho zbavit."
Referendum – otázka, které nikdo nerozumí
"Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh?" Tak zní otázka, na niž budou v neděli Řekové odpovídat v rámci referenda o návrhu věřitelských institucí a s ním souvisejících úsporných opatřeních. Přiloženy jsou dva dokumenty, první s názvem "Reformy nutné pro dokončení nynějšího programu a pro další období", druhý "Předběžná analýza dluhové udržitelnosti".
Britská stanice BBC se ironicky ptá, zda budou v hlasovacích místnostech lidem k ruce světově uznávaní ekonomové. Naráží tak na nestravitelnost obou dokumentů, kterým lidé bez ekonomického vzdělání zřejmě neporozumí. "Vzdávám to," řekl listu Financial Times šestačtyřicetiletý Atéňan Giorgos Alavanos, který se živí jako hlavní účetní. "Kdo mimo bankovní sektor ví, co znamená 'Analýza dluhové udržitelnosti', natož kdo může říct, jestli to schvaluje?" rozčiluje se.
Poněkud zvláštní je i fakt, že hlasovací lístek nabízí nejprve možnost "Neschvaluji (ne)", což je odpověď, kterou prosazuje vláda Alexise Tsiprase, a až poté "Schvaluji (ano)". BBC v této souvislosti připomíná, že Kanada tento typ matoucích otázek předkládaných veřejnosti postavila mimo zákon. Po dvou dlouhých a komplikovaných referendech o nezávislosti Québeku v roce 1980 a 1995 nová norma říká, že otázka musí být položena jednoznačně: "Chcete nezávislost, ano nebo ne?"
Zatím také není jasné, jak chce s obsahem otázek i dokumentů řecká vláda voliče seznámit. Atény uspořádaly referendum s takovou rychlostí, že ani jedna ze stran neměla čas předložit veřejnosti své argumenty. Hlasování prý navíc doprovázejí technické problémy. Není jisté, zda tiskárny stihnou včas vychrlit 16 milionů hlasovacích lístků, nemluvě o jejich distribuci na odlehlé ostrovy nebo do horských vesnic.