Úsměvy, potřásání rukou nebo veliký fix. I to byla součást politiky na summitu lídrů dvaceti největších ekonomik světa, který se v Buenos Aires konal o víkendu. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin přijal korunního prince Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána vřele, třeba britská premiérka Mayová si na setkání s ním zachovala ledový výraz.
Co prozradila gesta na summitu G20? Mayová princi Muhammadovi nevěří, Putin si s ním plácl
Jakou roli sehrál saúdský korunní princ Muhammad při plánování vraždy novináře Džamála Chášakdžího, svět s jistotou neví. Z gest politiků, kteří se sešli na uplynulém summitu G20 v Argentině, je ale zřejmé, že někteří prince ze zosnování vraždy podezírají.
Už na úvodním focení se princ ocitl na okraji skupiny: to naznačilo, že není mezi lídry zemí G20 vítán. A vřelejší nebyla ani diskuse s premiérkou Theresou Mayovou. Zatímco na snímcích s dalšími politiky nešetřila úsměvy, na schůzce s princem reagovala ledově.
„Má ztvrdlý, rozladěný obličej. Okatě dává najevo, že se na něj nedívá a že jí to setkání nekonvenuje,“ soudí expertka na neverbální komunikaci Noemi Zárubová z Hudební a taneční fakulty AMU.
Britská vláda ostatně výraz premiérky shrnula i slovně: „Premiérka zdůraznila, jak důležité je zajistit, aby byli ti, kdo stojí za otřesnou vraždou Džamála Chášakdžího, hnáni k odpovědnosti.“
Rijád reagoval na snímek se zatvrzelou premiérkou Mayovou vlastními záběry. Ty dokládají, že si státníci podali ruce. Jenže podle Zárubové ani toto gesto nebylo vřelé: „Jako kdyby sáhla na žhavá kamna. Ruku podala, ale hned s ní šla pryč.“
Naproti tomu ze setkání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s princem zachytily kamery i pár slov. „Já obavy mám, nikdy mi nenasloucháte,“ řekl prezident princovi. Ten oponoval: „Samozřejmě že vám naslouchám.“
Chladné přijetí si korunní princ Muhammad vysloužil kvůli podezření, že si objednal vraždu novináře Chášakdžího. Ten psal kriticky o současném vedení Saúdské Arábie a 2. října byl zavražděn na saúdském konzulátu v Istanbulu. Jeho tělo se dosud nenašlo. Saúdská Arábie původně tvrdila, že novinář z konzulátu odešel, později ale přiznala, že byl na úřadu zabit.
Rijád ovšem jakýkoli podíl korunního prince Muhammada bin Salmána odmítá. Deník Washington Post ovšem v polovině listopadu s odvoláním na americkou CIA napsal, že princ si vraždu novináře objednal. Zavraždění Chášakdžího vyvolalo mezinárodní skandál a napětí ve vztazích mezi Rijádem a Ankarou i západními zeměmi včetně USA.
Putin přivítal prince s vřelostí
Vztahy mezi Saúdskou Arábií a Ruskem ale vražda novináře neohrozila. I to bylo poznat z nonverbální komunikace mezi princem Muhammadem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Princ si s prezidentem nejprve „plácl“, následně vzal Putinovu ruku do svých a znovu ji „poplácal“.
Ostatně Putin se ocitl na summitu stejně jako Muhammad na okraji zájmu světových lídrů. Také jeho účast zastínila vlastní kauza: napětí v Azovském moři, kdy Ukrajina po zajetí svých lodí i s posádkou Ruskem vyhlásila válečný stav.
Kvůli tomu zrušil setkání s Putinem jeho americký protějšek Donald Trump. Prezidenti spolu nakonec krátce mluvili, každý ale dál trvá na svém. Putin se pokoušel o krizi žertovat s odkazem na nový film, v němž americké námořnictvo zasahuje za polárním kruhem.
Trumpův černý fix
Americký prezident Trump pak před zraky novinářů podepsal novou smlouvu s Kanadou a Mexikem. Jednání o dohodě trvalo více než rok. Trump se s novým dokumentem nechal zvěčnit tak, jak má ve zvyku: smlouvu s podpisem ukázal kamerám.
Typické gesto ale ve společnosti lídrů sousedních zemí získalo nový rozměr. Ukázalo totiž, jak složitě se dohoda rodila. Končící mexický prezident Enrique Peña Nieto svou kopii smlouvy rozpačitě ukázal taky, ve stejném gestu jako Trump.
Kanadský premér Justin Trudeau se ale nepřidal. „Je to pokračování toho, že se nechtěl nechat vodit na špagátku. Myslím, že mu celá komedie podpisu staronové smlouvy prostě nebyla příjemná,“ soudí expertka Zárubová.
Symbolickou tečku za smlouvou nakreslil tlustý černý fix. Právě tím Trump smlouvu podepsal. Jako by na dálku volal, kdo měl v jednání navrch.