CNN: Izrael zaútočil na syrskou vojenskou základnu

Latákíja - Izraelské vojenské letouny zasáhly vojenskou základnu poblíž syrského přístavu Latákíja, kde byl sklad raket. Uvedla to americká stanice CNN odvolávající se na nejmenovaného činitele vlády Baracka Obamy. Izraelský tisk se o tom zmiňuje, útok ale nebyl potvrzen tamní vládou.

Cílem se podle amerického vládního činitele, který si nepřál být jmenován, stal sklad s raketami, o nichž se Izraelci domnívali, že by mohly být předány militantní skupině Hizballáh se sídlem v Libanonu. Agentura AP pak s odvoláním na jiného amerického bezpečnostního činitele informovala, že terčem izraelského náletu na cíl na syrském území byly ruské rakety S-125.

Druhý kanál izraelské televize informoval, že cílem útoku byl údajně vysoce moderní syrský systém protivzdušné obrany. Satelitní snímky oblasti útoku podle agentury DPA ukázaly baterii ruských raket typu S-125 Něva. Zaznamenané rakety mají podle zprávy izraelské televize dolet 35 kilometrů a mohly by nést hlavice o váze 70 kilogramů.

Mluvčí izraelské armády na dotaz CNN odmítla informaci o náletu komentovat. „Nevyjadřujeme se ke zprávám zahraničních médií,“ prohlásila mluvčí.

Izraelské „poprvé“ to nebylo

Izrael byl už několikrát v letošním roce obviněn z toho, že zahájil nálety na Sýrii - naposledy v lednu. Tehdy americký činitel řekl, že izraelské stíhačky bombardovaly syrský konvoj, který byl podezřelý z toho, že dodává zbraně Hizballáhu.

Izraelská armáda se k žádnému obvinění nevyjádřila, ale už dlouho předtím avizovala, že bude cílit na všechny, kteří budou militantnímu hnutí dodávat zbraně, pašeráky zbraní do Libanonu i „teroristické skupiny“, které by mohly ohrozit bezpečnost Izraele.

Syrský konflikt začal v březnu 2011 poté, co vládní síly zakročily proti pokojným demonstrantům během arabského jara. V současné době už v zemi probíhá regulérní občanská válka. Organizace spojených národů odhaduje, že během konfliktu zemřelo přes sto tisíc lidí.

Mezinárodní inspektoři se nyní snaží zajistit, aby Sýrie eliminovala zásoby chemických zbraní, a to do poloviny příštího roku. Sýrie se na tom dohodla s velmocemi poté, co se ocitla pod silným mezinárodním tlakem a některé země jako USA začaly režimu prezidenta Bašára Asada vyhrožovat intervencí.

Výběr zásahů izraelské armády na syrském území:

5.- 10. června 1967 - během „šestidenní“ preventivní války Izraele proti Egyptu a Sýrii Izrael okupoval celý Sinajský poloostrov a pásmo Gazy, západní břeh Jordánu, východní část Jeruzaléma a část syrského území - Golanské výšiny, které od roku 1941 patřily nezávislé Sýrii.

6. října 1973 - Egypt a Sýrie zahájily tzv. jomkipurskou válku proti Izraeli. Po počátečních úspěších byl postup arabských vojsk zastaven a Izrael pronikl hluboko do syrského území a obsadil další část Golanských výšin.

5. října 2003 - v reakci na palestinský atentát 4. října v Haifě izraelská armáda zaútočila mimo jiné i na údajný palestinský výcvikový tábor teroristů z Islámského džihádu v syrské vesnici Ajn Sáhir nedaleko Damašku; nikdo nebyl zabit. Byl to první zásah izraelské armády v syrském vnitrozemí po téměř 30 letech.

6. září 2007 - izraelské letectvo zničilo v operaci Ovocný sad budovaný syrský jaderný reaktor v governorátu Dajr az-Zaur na východě země, který pomáhali Syřanům stavět Severokorejci. Podle syrského prezidenta Bašára Asada útočili na „nepoužívaný vojenský objekt“. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukio Amano v roce 2011 prohlásil, že izraelská letadla skutečně bombardovala tajný jaderný reaktor.

30. ledna 2013 - izraelské letouny zaútočily na území Sýrie poblíž Damašku na konvoj údajně převážející ze Sýrie nejmodernější protiletadlové a protiraketové zbraně libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh.

4. května 2013 - Izrael zaútočil raketami na konvoj vezoucí v Sýrii raketový systém militantnímu hnutí Hizballáh.

5. května 2013 - Izrael opět zaútočil na konvoj vezoucí v Sýrii íránské rakety Fatíh-110 pro Hizballáh.

31. října 2013 - Izraelské vojenské letouny bombardovaly vojenskou základnu blízko syrského přístavu Latákíja. Oznámila to televizní stanice CNN s odvoláním na nejmenovaného činitele americké vlády. Izraelský tisk informoval o explozi v údajném skladišti raket.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti.
před 6 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 35 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 38 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 59 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 9 hhodinami
Načítání...