Člověk v tísni byl poslední mezinárodní nevládní organizací na východě Ukrajiny. Teď musí odejít

Nahrávám video
Doněcké úřady odebraly Člověku v tísni akreditaci
Zdroj: ČT24

Česká nevládní humanitární organizace Člověk v tísni přišla o akreditaci nutnou pro působení v povstalecké Doněcké lidové republice na východě Ukrajiny. V tiskové zprávě o tom v sobotu informovala sama humanitární organizace, která v Doněcku distribuovala humanitární pomoc od listopadu roku 2014. V současné době byl Člověk v tísni poslední nevládní organizací, jež na východě Ukrajiny pomáhala obyvatelstvu trpícímu válečným konfliktem.

Zákaz činnosti české organizace vysvětlil příslušný akreditační výbor podle povstalecké tiskové agentury DAN tím, že prý Člověk v tísni „systematicky ignoroval připomínky výboru k uskutečňovaným programům distribuce humanitární pomoci“, prováděl „činnosti odporující deklarovaným cílům“ i „destruktivní práci, projevující se vytvářením korupčních schémat při distribuci humanitární pomoci, což provokovalo konflikty nejen mezi příjemci, ale i mezi místními úřady“.

Toto odůvodnění odmítl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s tím, že až dosud od doněckých orgánů nikdy žádné výhrady vůbec nezazněly. Ani nyní je neprovázely žádné důkazy či konkrétní jména. Člověk v tísni podle svého ředitele pracuje zcela transparentně a je financován skupinou velkých světových dárců, včetně OSN a Evropské unie, přičemž kontroly a audity neprokázaly žádné systémové chyby.

V roce 2016 museli odejít Lékaři bez hranic

„Nevím, co doněcké orgány vedlo k rozhodnutí, které mi na počátku zimy připadá nešťastné. Pokud měly nějaké připomínky k naší práci, dokonce padlo slovo korupce, tak se divím, že nám to nepředaly a nechtěly po nás nápravu. Akreditace se obnovovala na týdenním základě, tedy každý týden více než rok rozhodovaly, jestli nám akreditaci udělí, anebo ne,“ řekl Šimon Pánek.

„Člověk v tísni byl poslední mezinárodní nevládní organizací, která v Doněcku působila. Teď, pokud se nepovede vyjednat nějaký kompromis, třeba o působení přes zimu, kdy by to lidé velice potřebovali, tam už žádná nebude,“ dodal šéf humanitární organizace.

Agentura DAN připomněla, že loni v říjnu přišla v Doněcku o akreditaci mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Tu povstalci obvinili ze „sbírání údajů o obraně“ a z „nelegální dodávky psychotropních látek“.

Podle Člověka v tísni informovali zástupci východoukrajinských separatistů o odebrání akreditace pracovníky humanitární organizace v pátek dopoledne. Důvod, který je k odnětí povolení vedl, podle tiskové zprávy neuvedli. Uzavřít se musela kancelář i sklady s humanitární pomocí. Všichni zahraniční spolupracovníci Člověka v tísni museli do 24 hodin opustit území mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky.

 „Od začátku našeho působení na východní Ukrajině pracujeme na obou stranách konfliktu, a to i přesto, že nám to přináší značné problémy,“ uvedl ředitel Pánek. „Děláme to, protože ctíme neutralitu a nezávislost humanitární pomoci,“ dodal. Povstalci podle něj odepřením přístupu humanitární pomoci k lidem v nouzi, navíc před nadcházející zimou, porušili mezinárodní právo.

Potíže s akreditací byly už loni

Letos Člověk v tísni podle svých údajů distribuoval potravinovou pomoc téměř 470 tisícům lidí v oblastech, které nejsou pod kontrolou ústřední ukrajinské vlády. Další stovce tisíc lidí pomohla organizace s opravami obydlí a 95 tisícům umožnila přístup k pitné vodě a hygienickým pomůckám.

Organizace musela činnost v oblasti Doněcku přerušit už loni, kdy od července do října čekala na udělení akreditace. Nadále působí na východní Ukrajině na územích pod kontrolou Kyjeva a na povstaleckých územích ovládaných z Luhansku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...