Majetek nejbohatší stovky členů čínského parlamentu vzrostl od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy za poslední čtyři roky, o 64 procent. Informoval o tom měsíčník Hurun Report, který se proslavil zveřejňováním žebříčku nejbohatších Číňanů.
Nynější čínský prezident při nástupu do funkce přislíbil, že se bude zabývat příjmovou nerovností, pokusí se zmírnit chudobu a zakročí proti korupci. Od té doby však narůstá bohatství elitní vrstvy Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) a Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS) rychleji než čínská ekonomika obecně, burza cenných papírů, ceny domů i mzdy.
Majetek nejbohatších členů čínského parlamentu a jeho poradního sboru dosahuje stejné výše jako roční hospodářský výstup Švédska. Časopis Hurun Report vydělil ze všech zástupců čtyři procenta těch nejmovitějších, celkem 209 osob a majetek každé z nich odhaduje minimálně na dvě miliardy jüanů (7,5 miliardy korun).
Pětina členů parlamentu jsou podnikatelé
Bohatnutí zákonodárců podle Jeana-Pierra Cabestana, profesora čínské politiky na Baptistické univerzitě v Hongkongu, „svědčí o tom, že politická moc a peníze zůstávají v Číně úzce provázány“. Komunistická strana už více než před desítkou let otevřela své řady i bohatým podnikatelům, aby si tak zvýšila na lesku a posílila svou autoritu. Vládní sdělovací prostředky udávají, že dnes soukromí podnikatelé tvoří dvacet procent ze zhruba tří tisíc členů čínského parlamentu.
Podle Roryho Truexe z Princetonské univerzity je tento promyšlený tah oboustranně výhodný. Podnikatelé zachovávají straně loajalitu a její úspěch se stal i jejich vlastním zájmem. Vědec dodává, že z tohoto vztahu těží na druhou stranu i firmy. Z Truexovy studie z roku 2014 vyplývá, že těm společnostem, jejichž výkonný ředitel je členem parlamentu, stoupá reputace i provozní zisk, a to o tři až čtyři procenta.
Mezi zástupci, kteří se tento týden sejdou ve Velkém sále lidu, narazíme i na velká jména současného čínského obchodního světa: majitele společnosti Xiaomi Lej-ťüna, čínského Steva Jobse, či jednoho z nejbohatších Číňanů Cung Čching-choua a mnohé další, včetně těch z Hongkongu.
Podle Davida Zweiga, který čínskou politiku vyučuje na univerzitě v Hongkongu, veřejnost zpráva Hurunu nepobouří. Zweig konstatuje, že Čína hospodářsky roste už po třicet let, a proto není důvod předpokládat, že lidé budou mít své zástupce za zkorumpované.
Uložit
