Čína poroste v roce 2017 o 6,5 procenta, předpokládá Čínská akademie sociálních věd, která je předním poradcem tamní vlády. Tempo by tak bylo nejpomalejší za více než čtvrt století, přesto však stále více než dvojnásobné oproti vyspělým ekonomikám. Loni činil růst podle odhadů zhruba 6,7 procenta. Analytici dotázaní webem ČT24 soudí, že Čína zůstane jedním z hlavních tahounů růstu světové ekonomiky. Různé nerovnováhy, například na realitním trhu, se podle expertů podaří čínské vládě zvládnout a scénář „tvrdého přistání“ je málo pravděpodobný.
Rudá ekonomická lokomotiva brzdí. Čína i tak předjíždí vyspělé země
Peking nyní znepokojuje například rostoucí zadlužení bankovního sektoru a růst cen nemovitostí. Údaje za listopad ukázaly, že ceny nových domů v Číně se meziročně zvýšily o rekordních 12,6 procenta. Peking se proto snaží růst cen omezit opatřeními, která mají snížit spekulativní poptávku po nemovitostech.
Zmatek na trh by mohly přinést i další výkyvy jüanu vůči americkému dolaru. Vloni čínská měna ztratila 6,9 procenta a propadla se na nejslabší úroveň za více než osm let.
„Hlavním záměrem čínských politiků je mít pod kontrolou riziko, ne si dávat růstové cíle,“ řekl k tomu podle agentury Reuters ekonom společnosti Capital Securities Wang Jianhui.
- 2010: 10,6
- 2011: 9,5
- 2012: 7,9
- 2013: 7,8
- 2014: 7,3
- 2015: 6,9
- 2016: 6,7
- 2017: 6,5 (předpověď)
- 2018: 6,3 (předpověď)
- Zdroj: Světová banka, Reuters, OECD
Vláda asi zmírní své stimuly
„Čínskou ekonomiku trápí množství nerovnováh. I přes zpomalení však zůstane Čína jedním z hlavních tahounů růstu globální ekonomiky,“ soudí analytik finančních trhů Jiří Cihlář z Next Finance.
O zpomalování je přesvědčen i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Domnívá se však, že „tvrdé přistání“, tedy prasknutí realitní bubliny a s tím spojené výrazné zpomalení ekonomiky, zůstává rizikem, jehož pravděpodobnost se snížila na 20 procent.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč připomíná, že loni si čínské hospodářství vedlo lépe, než se ukazovalo na počátku roku. Podporovaly ji i výdaje vlády do infrastruktury, snaha zvýšit investice ve státem vlastněných odvětvích a příjimání opatření na podporu nemovitostního sektoru.
„Rapidní růst podílu úvěrů v čínské ekonomice ale pravděpodobně povede k tomu, že vláda své úsilí na poli nejrůznějších stimulů letos zřejmě zmírní,“ odhaduje Jáč.
Jen malý dopad na Česko
Jak uvedl Zeisel, zpomalování čínské ekonomiky není dobrou zprávou pro globální ekonomiku, ale v západní Evropě i v Severní Americe roste domácí poptávka, která bude výpadek poptávky z Číny kompenzovat.
Dodal, že spojení mezi českou a čínskou ekonomikou není přímé, ale je poměrně těsné a probíhá zejména skrze německou ekonomiku.
Zpomalení v Číně je špatnou zprávou pro český strojírenský průmysl, který je subdodavatelem do Německa, odkud zboží putuje do Číny. Nicméně i Česko těží z rostoucí poptávky v Německu a v dalších zemích eurozóny, takže efekt snížení čínské poptávky by ani pro české producenty neměl být tak znatelný.
O „vyvážení“ mírného zpomalení v Číně zlepšeným výkonem jiných významných regionů (USA, Rusko či Latinská Amerika) ve světě se zmínil i Jáč.
Dopady na Evropu a tedy i na českou ekonomiku nebudou v tomto scénáři nijak dramatické, navíc mohou být vykompenzovány lepší situací v jiných exportních destinacích, dodal hlavní ekonom.
„Pro českou ekonomiku není zpomalování čínské ekonomiky ničím příjemným. Mnohem horší by však bylo, kdyby se přestávalo dařit německé ekonomice, kam směřuje zhruba třetina českého vývozu,“ zdůraznil Cihlář.
Reforma těžkopádných podniků
Čína by měla mít pro letošní rok flexibilnější cíl hospodářského růstu, aby měla více prostoru pro reformy. Uvedl to v pondělí člen poradního výboru čínské centrální banky Chuang I-pching. Pro růst navrhl rozpětí 6 až 7 procent, namísto nynějšího střednědobého cíle 6,5 až 7 procent.
Vláda v březnovém pětiletém plánu zachovala cíl průměrného ročního hospodářského růstu do konce desetiletí v rozpětí právě 6,5 až 7 procent. Prioritou vlády je zároveň reforma těžkopádných a nekonkurenceschopných státních podniků, zejména v těžkém průmyslu, kde mrhají zdroji a přebytečnými kapacitami zatěžují celou ekonomiku. Peking chce posílit růst v sektoru služeb, který by měl zmírnit negativní dopady restrukturalizace.
Druhou největší ekonomiku světa rovněž podkopává slabá globální poptávka, která oslabuje vývoz z Číny. Staré motory růstu tak ztrácejí dynamiku, zatímco nové stále nejsou tak silné, aby je byly schopny nahradit, což je nyní největší problém čínské ekonomiky, řekl Chiang. „Reformy by měly usnadnit ekonomickou restrukturalizaci a eliminovat z trhu 'staré kapacity',“ řekl poradce agentuře Nová Čína.