Čína se potýká s enormním suchem. Může za něj nejhorší vlna veder v zemi za posledních šedesát let. Výrazně klesají hladiny u nejvýznamnějších vodních ploch – včetně veletoku Jang-c'-ťiang. Projevuje se to i na nedostatku elektřiny, spotřebu proto omezují města i továrny.
Čínské řeky vysychají. Závisí na nich stamiliony lidí
Největší čínské sladkovodní jezero Pcho-jang-chu vysychá. Satelitní záběry ukazují porovnání jeho plochy letos v dubnu a v srpnu. Zatímco na jaře voda pokrývala téměř čtyři tisíce kilometrů čtverečních, teď jich zabírá méně než šest set. Úbytek způsobily extrémní teploty, které trvají už dva měsíce. Ve více než stovce měst opakovaně naměřili přes 40 stupňů Celsia.
V jedné z oblastí zbyla místo sedmi desítek toků prázdná koryta. Výrazně klesá hladina i třetí největší řeky světa Jang-c'-ťiang, která poskytuje pitnou vodu více než čtyřem stům milionům Číňanů. Farmáři se hloubením kanálů snaží zajistit zavlažování úrody.
„Všechno je spálené, rozhodně to nemůže růst. Vysoká teplota pomalu opéká listy k smrti,“ popisuje kritickou situaci farmář Čen Šajouha.
Vedra už podle čínských úřadů způsobila škody za zhruba 400 milionů dolarů – i kvůli omezenému fungování vodních elektráren. Provincie Sečuán minulý týden nechala na šest dní uzavřít většinu továren. Města se snaží šetřit elektřinu, Šanghaj například omezila své noční osvětlení. Velké množství energie ale vyžadují i klimatizace, které jsou ve vysokých teplotách nezbytností.