V Číně se naplno projevují důsledky politiky jednoho dítěte. Nedostatek žen vede ke stále častějšímu výnosnému pašování nevěst ze zahraničí. K oblíbeným destinacím patří Severní Korea, Laos či Vietnam. V Pákistánu pašeráci cílí na chudé křesťanské menšiny.
Číňané loví manželky u chudých pákistánských křesťanů. Pašování nevěst je na vzestupu
3 minuty
Horizont ČT24: Pašování nevěst do Číny
Křesťanské komunity představují ve dvousetmilionové převážně muslimské zemi pouhé jedno procento všech obyvatel. Téměř bez výjimky patří k těm nejchudším. Pro řadu rodičů je tak nabídka v přepočtu několika desítek tisíc korun za souhlas se sňatkem neodolatelná nabídka.
„Já jsem do Číny nechtěla, ale bylo to na mých rodičích. Po svatbě řekli, že bych měla jet, že bych tam měla mít lepší život,“ vzpomíná pákistánská nevěsta Máhek Liakatová.
Jiné nevěstě Mukadas Ašrafové bylo pouhých 16 let, když ji rodiče provdali za Číňana, který si přijel koupit nevěstu do Pákistánu, kde pak také proběhla svatba. Následně odcestovali do Číny. Podobný scénář může znamenat lepší život a pravidelný příjem pro zbytek rodiny.
Mukadas Ašrafová
Skutečnost ale bývá jiná. „O minulých Vánocích jsem byla v Číně. Můj muž mě zbil, když jsem mu řekla, že chci jít do kostela. Byl unavený, ale já jsem na tom trvala. Dal mi facku a rozdupal mi telefon,“ říká Ašrafová. „Čína je nečestná země. Tady (v Pákistánu) říkají: vyjdeme vám ve všem vstříc, dáme vám peníze. Ale neudělají nic, jsou to jen řeči,“ konstatovala mladá žena.
Liakatová i Ašrafová se vrátily v hanbě domů, stovky dalších nevěst ale stále míří za hranice. „Podle mého názoru jde o obchod s lidmi. A zodpovědná je za něj čínská vláda, pokud si její občané počínají právě takto,“ zdůraznil ministr pro lidská práva v pákistánské provincii Paňdžáb Aslam Augustine.
Obrat jediné zprostředkovatelské transakce se může vyšplhat na 150 tisíc korun. Jen v paňdžábské Gudžranvale, oblíbené destinaci čínských svatebních agentur, nevládní aktivisté dokumentují více než stovku podezřelých sňatků.
Asertivní marketing zpravidla zahrnuje ujišťování, že si dívky berou konvertované křesťany a svatební obřady se formálně konají v křesťanských svatostáncích. „Tihle čínští muži nemají s křesťanstvím nic společného. Manželství jsou falešná a nemají odpovídající právní status,“ míní Augustine.
Celý proces platí čínští muži toužící po nevěstě. Jejich země, poznamenaná experimentem politiky jednoho dítěte, ale i tradiční nechutí k ženským potomkům, některé z nich žene až za hranice běžných konvencí.
