Peking - Čína hostí summit členských zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), na němž se Rusko, Čína a čtyři středoasijské státy dohodly, že chtějí hrát významnější roli v Afghánistánu poté, co z této násilnostmi zmítané země odejdou zahraniční bojové jednotky. Čína se rovněž staví proti tomu, aby jakákoli blízkovýchodní země získala jaderné zbraně. Íránskému prezidentovi to bylo dáno jasně na vědomí. V zemi je také druhý den na návštěvě ruský prezident Vladimir Putin, který prohlásil, že chce mimo jiné větší počet společných manévrů. Podle pozorovatelů jde částečně o reakci na plán Spojených států posílit svou vojenskou přítomnost v pacifickém regionu. Američané chtějí do roku 2020 do oblasti přesunout většinu svých válečných lodí.
„Nedávno jsme uspořádali společná námořní cvičení ve Žlutém moři jako první z řady takovýchto manévrů. Dohodli jsme se s prezidentem Chuem, že budeme v této spolupráci pokračovat,“ řekl v čínské metropoli Putin při schůzce s čínským viceprezidentem Si Ťin-pchingem, který je obecně považován za nástupce stávajícího čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa.
Šestidenní čínsko-ruská námořní cvičení se konala v dubnu u východního pobřeží Číny a jejich součástí byly i operace zaměřené proti ponorkám či záchrana unesených plavidel. Rusko na manévry vyslalo podle čínských státních médií čtyři válečná plavidla ze své tichomořské flotily a Čína 16 lodí a dvě ponorky.
Rudolf Fürst, sinolog:
„Mezi Ruskem a Čínou existuje strategické partnerství, které navazuje na éru normalizace čínsko-ruských vztahů, která začala už za vlády Gorgačova. V současné době se čínsko-ruské vztahy zdají být vůbec nejlepší v historii. Stojí především na komplementárních ekonomických zájmech. I politicky jsou si Ruská federace a Peking docela blízko.“
Obě velmoci jako protiváha USA, které se derou do Pacifiku
Čína a Rusko po letech nepřátelství a podezíravosti v době studené války rozvíjejí v poslední době ekonomické a diplomatické styky a obě země nyní s nelibostí hledí na rostoucí zájem americké armády o pacifický region. USA již dříve uvedly, že do roku 2020 chtějí do této oblasti přesunout většinu svých válečných lodí. Nyní jich tam mají polovinu.
Tématem číslo jedna je na summitu v Číně Afghánistán
Čína ode dneška hostí summit členských zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), jejímiž členy jsou kromě Ruska a Číny ještě Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán. Pozváni byli i prezidenti Afghánistánu a Íránu, jejichž země mají v organizaci status pozorovatele. Právě budoucnost Afghánistánu by měla být hlavním tématem dvoudenní vrcholné schůzky. Členské státy SCO se obávají, aby se po odchodu mezinárodních jednotek z Afghánistánu, který je plánován do konce roku 2014, nezačala nestabilita šířit i do dalších středoasijských zemí.
Čínský prezident Chu prohlásil, že státy SCO chtějí hrát větší roli v Afghánistánu. „Budeme dál prosazovat názor, že regionální záležitosti mají být řešeny státy daného regionu, budeme se mít na pozoru před dopady nepokojů odehrávajících se mimo náš region a měli bychom také hrát větší roli při mírové obnově Afghánistánu,“ prohlásil Chu v rozhovoru pro Lidový deník (Žen-min ž'-pao). „Posílíme komunikaci, koordinaci a spolupráci při řešení zásadních mezinárodních a regionálních otázek,“ dodal.
Blízkovýchodní země nesmí vlastnit jadernou zbraň, zahřměla Čína
Čínský premiér Wen Ťia-pao sdělil před summitem íránskému prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi, že Čína je proti tomu, aby jakákoli blízkovýchodní země získala jaderné zbraně. Evropská unie mezitím vyzvala Írán, aby „bez dalších průtahů“ uzavřel dohodu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), která by agentuře umožnila ověřit podstatu íránského jaderného programu.
Čína zdůrazňuje, že „íránský jaderný problém by se měl řešit diplomatickými kanály a nestranným způsobem“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že nové sankce, jimiž by se Západ pokoušel na Íránu vynutit osvětlení jeho jaderného programu, by byly „naprosto kontraproduktivní“.
