Čína se dohodla s Kubou na vybudování své špionážní stanice na ostrově, tvrdí deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje z americké administrativy. Stanice by mohla posloužit k odposlechu a sledování elektronické komunikace ve Spojených státech. Kubánská vláda by měla podle listu od Pekingu dostat za možnost vybudování špionážní základny několik miliard dolarů. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že o ničem neví, a tudíž se ani nemůže vyjádřit. Podle Bílého domu nejsou informace deníku přesné. Kubánská diplomacie článek označila za nepravdivý a nepodložený.
Plány na vybudování stanice vyvolaly podle amerického deníku ve Washingtonu znepokojení. Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby v reakci na článek uvedl, že vztahy mezi Kubou a Čínou skutečně vyvolávají znepokojení Spojených států. „Četli jsme článek. Není přesný,“ dodal Kirby, aniž by uvedl další detaily. Dříve řekl, že USA vědí „o snahách Čínské lidové republiky investovat do infrastruktury v různých částech světa, která může mít vojenské využití“.
Peking by mohl sledovat komunikaci Američanů se satelity, píše list
Američtí představitelé považují zpravodajské informace o uzavření rámcové dohody mezi Kubou a Čínou za věrohodné, píše WSJ. Část ostrova se nachází pouhých sto kilometrů od amerického státu Florida.
Základna by čínské armádě umožnila vést takzvaný SIGINT. Jedná se o sledování a odposlech telefonátů, elektronické komunikace či komunikace se satelity nad jihovýchodní částí Spojených států, kde se nachází mnoho vojenských základen a zařízení.
Američtí představitelé, kteří mluvili s novináři WSJ, neuvedli další podrobnosti o tom, kdy by mohla začít výstavba základny nebo v jaké části karibského ostrova by mohla vzniknout. Není také jasné, zda americká administrativa má nějaké nástroje na to, aby mohla vybudování čínské stanice překazit. Současná vláda prezidenta Joea Bidena se v poslední době snažila zlepšit vztahy s Kubou, například rozšířením konzulárních služeb a zrušením některých omezení pro cesty Kubánců do USA.
Náměstek šéfa kubánské diplomacie Carlos Fernández de Cossío článek WSJ označil za „naprosto lživý a nepodložený“ . Jedná se podle něj o americký výmysl, který má ospravedlnit dekády trvající americké hospodářské embargo vůči Kubě. Dodal, že Kuba odmítá veškerou zahraniční vojenskou přítomnost v Latinské Americe a Karibiku.
Vztahy Číny a USA se stále zhoršují
Podle WSJ by Čína na americké výhrady vůči základně pravděpodobně reagovala argumentem, že USA také mají špionážní stanice poblíž čínského území a že Washington prodává zbraně Tchaj-wanu, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii.
Vztahy mezi Pekingem a Washingtonem se v poslední době zhoršily mimo jiné v souvislosti s balony a jinými létajícími objekty, které zachytilo a sestřelilo americké vojenské letectvo nad územím USA. Washington tvrdí, že se jednalo o čínské špionážní balony, což ale Peking odmítl.
Sovětský svaz a Rusko měly na Kubě dlouhá desetiletí základnu pro operace SIGINT, a to nedaleko Havany. Rusko její provoz zastavilo v roce 2002. V roce 2014 se objevily informace, že Moskva provoz obnoví. Podle amerického listu není ale jisté, zda se tak opravdu stalo.
