Čína obnovuje styky s KLDR

Peking - Čínský viceprezident Li Jüan-čchao odjíždí do Severní Koreje. Zúčastní se oslav podpisu příměří. Tím před šedesáti lety oficiálně skončila Korejská válka. Jde o první návštěvu takto vysoce postaveného čínského politika od prosince 2011, kdy zemřel severokorejský vůdce Kim Čong-il, po kterém moc v zemi převzal jeho syn Kim Čong-un.

Návštěva viceprezidenta v KLDR přichází v době, kdy Peking čím dál častěji vyjadřuje nespokojenost s politikou svého komunistického souseda a tradičního spojence. Kritiku Číny vyvolal především třetí jaderný test, který Pchjongjang provedl v únoru letošního roku. Kim Čong-un poslal svého vyslance do Pekingu v květnu, ale od čínské strany se mu dostalo jen vlažného přijetí a výzev, aby KLDR ukončila jaderné a raketové zkoušky.

KLDR k 60. výročí podpisu příměří po skončení korejské války probíhající v letech 1950 až 1953 uspořádala celou škálu her, chystá se vojenská přehlídka a další akce. KLDR tvrdí, že válku vyhrála, přestože společná hranice po jejím skončení zůstala zhruba na stejném místě jako při vypuknutí konfliktu. Oba korejské státy navíc zůstávají technicky ve válečném stavu, protože nikdy nepodepsaly mírovou smlouvu.   

Následky tříleté korejské války trápí Korejce dodnes 

K nejkrvavějším konfliktům 20. století patří tříletá korejská válka, která skončila před 60 lety, 27. července 1953, podepsáním dohody o příměří. V této válce zahynuly nejméně tři miliony lidí, z toho nejvíce Korejců (přes milion a půl) a asi milion Číňanů. Asi čtyři miliony lidí pak ztratily po rozdělení poloostrova možnost kontaktu s rodinami na druhé straně hranice. Po konci války uvalily USA na KLDR hospodářské sankce, které v pozměněném stavu platí dodnes. Pchjongjang v minulosti Washingtonu několikrát navrhl uzavření bilaterální mírové dohody, USA nabídku pokaždé odmítly s tím, že trvají na účasti Jižní Koreje.

Severokorejský voják
Zdroj: ČTK/Yonhap/Lee Jong-hoon

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 25 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 2 hhodinami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 2 hhodinami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 2 hhodinami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 3 hhodinami
Načítání...