V rámci rozvoje své armády se Čína v letošním roce soustředí na posílení své námořní a vzdušné obrany. Vojenský rozpočet stoupne ale jen zhruba o sedm procent. Na rozdíl od předchozích let Peking tentokrát překvapivě nezveřejnil žádné podrobnosti o plánovaných výdajích na armádu, informovaly světové agentury.
Mluvčí čínského parlamentu, jehož výroční zasedání začalo v pekingském Paláci lidu, už v sobotu informovala, že výdaje na armádu stoupnou „zhruba o sedm procent“. Nárůst tak bude nejpomalejší od roku 2010 a Čína letos na armádu vydá zhruba 1,3 procenta svého HDP.
Na rozdíl od předchozích let ale čínská ministerstva financí a obrany nepředložila Všečínskému shromáždění lidových zástupců v novém rozpočtu konkrétní výši výdajů.
„Podpoříme snahy o reformu národní obrany a ozbrojených sil s cílem vystavět pevnou obranu a silné ozbrojené síly, které odpovídají mezinárodnímu postavení Číny a jsou v souladu s naší národní bezpečností a rozvojovými zájmy,“ stojí podle agentury Reuters v rozpočtu.
Detailní čísla ovšem v dokumentu chybí. Nezveřejnila je ani státní agentura Nová Čína. Na dotazy agentur AP a Reuters mluvčí ministerstev obrany a financí nereagovali. V minulosti přitom Čína opakovaně tvrdila, že její výdaje na armádu jsou zcela transparentní.
Čínský premiér slíbil hluboké reformy armády
Podle některých pozorovatelů jsou ale čínské výdaje na armádu ve skutečnosti mnohem vyšší, než Peking udává. Do oficiálních statistik totiž nezahrnuje řadu položek, například nákup armádního vybavení v zahraničí.
Posilování armády vyvolává u čínských sousedů a v západních metropolích obavy. Peking tvrdí, že jeho armáda slouží čistě k obranným účelům. Současně ale zdůrazňuje, že je připraven bránit svou svrchovanost i vojenskou silou.
Čínský premiér Li Kche-čchiang ve svém proslovu k parlamentu také slíbil hluboké reformy čínské armády. „Posílíme naši námořní a vzdušnou obranu i kontrolu hranic a zajistíme důležité operace spojené s bojem proti terorismu,“ uvedl předseda vlády.
