Chování policie při pronásledování mladíka vyvolalo v Itálii násilné protesty

Nahrávám video
Horizont ČT24: Demonstrace v Itálii
Zdroj: ČT24

Italští politici ze všech stran odsoudili víkendové násilnosti v Římě a Boloni. Skupiny výtržníků zneužily demonstrací za řádné vyšetření smrti mladíka egyptského původu. Byl spolujezdcem na motorce, kterou v listopadu srazili policisté při honičce v ulicích Milána. Novou vlnu protestů vyvolaly ve středu zveřejněné záběry celého zásahu. Z nich vyplývá, že se strážníci snažili jeho průběh překroutit.

Těžkooděnci se museli bránit před světlicemi a zápalnými lahvemi, aby se vzápětí pokusili rozehnat stovku útočníků, kteří je napadli během protestů proti policejnímu násilí. V Římě utrpělo při těchto střetech zranění devět strážníků. V Boloni to byl stejný počet.

„Je to ostudný případ nepokojů a chaosu ze strany obvyklých výtržníků, kteří nevyšli do ulic proto, aby demonstrovali za nějakou věc, ale čistě z pomstychtivosti. Žádnou tragédii nelze využívat k ospravedlňování násilí,“ prohlásila italská premiérka Giorgia Meloniová.

Smrt mladíka

Lidé původně poklidně demonstrovali kvůli devatenáctiletému Ramymu. Zemřel v Miláně po pádu z motorky už na konci listopadu, když se jeho kamarád snažil ujet policejní hlídce z nechvalně proslulé čtvrti. Ten později uvedl, že neměl řidičský průkaz.

Úřady nejdřív tvrdily, že řidič ztratil nad strojem kontrolu. Až video zveřejněné minulý týden ale ukazuje, že spolujezdci původem z Egypta nejdřív spadla helma. Po dvacetiminutové honičce pak jeden z policejních vozů pronásledované srazil.

„Na křižovatce ulic Quaranta a Otres spadli,“ řekl jeden z policistů do vysílačky. „Dobře,“ zněla odpověď jeho kolegy.

Jako rozbuška pro nové protesty posloužila nejen úlevná reakce strážníků, ale především záběry, na kterých dva policisté spěchají ke svědkovi nehody. Ten později vypověděl nejen to, že se auto s motorkou střetlo v křižovatce, ale že mu policisté nařídili, aby natočený záznam smazal. Řidiče obou strojů teď vyšetřují z možného zabití, dva muže v uniformě pak z podvodu a manipulace s důkazy.

„Jsme rádi, že pravda o Ramym vyšla najevo. Vždycky jsem věřil italské justici,“ svěřil se otec mrtvého mladíka Yehia Elgaml. Rodina mladíka, který žil v Itálii odmala a pracoval, násilnosti odsoudila. Současně vyzdvihla, že nejmasovější demonstrace v Miláně, kde se listopadový incident odehrál, v sobotu proběhly bez problémů.

Stížnosti policie

Policejní odbory si naopak stěžují na rostoucí počet útoků na jejich příslušníky. A volají po přísnějších zákonech. „Je načase zarazit tyto demonstrace, jejichž jediným cílem je vyvolávat incidenty a ohrožovat bezpečnost měst a strážců zákona,“ uvedl zástupce policejních odborů Giuseppe Tiani.

Tvrdšímu postupu se nebrání ani současná pravicová vláda – plánuje třeba víc hlídek v problémových oblastech. Možnosti veřejného shromažďování přitom kabinet výrazně omezil krátce po nástupu do funkce. Levicová opozice opatření kritizuje – podle ní naopak přispívají k rostoucímu napětí ve společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...