Více než dva týdny drží v sibiřském vězení hladovku ukrajinský režisér Oleg Sencov. Postavil se proti anexi Krymu a za údajný terorismus si následně vyslechl dvacetiletý trest. Jeho okamžité propuštění nyní žádají evropští filmaři. Jejich čeští kolegové vyzvali poslance a senátory, aby své osobní protesty zaslali ruskému prezidentovi a premiérovi. Příběh vězněného režiséra připomíná snímek Proces: Ruský stát vs. Oleg Sencov, který v úterý uvedla Česká televize.
Apel evropských filmařů nazvaný „Nenechme Olega zemřít“ iniciovala polská režisérka Agnieszka Hollandová a její německý kolega Wim Wenders. Klasici evropské kinematografie v něm vyzývají, aby se lidé tlakem na politiky a diplomaty pokusili dosáhnout Sencovova propuštění.
Výzvu, která byla zveřejněna na webu Evropské filmové akademie, podepsalo přes 1750 osobností filmového světa a institucí s ním spojených, mezi nimi i Česká filmová akademie.
Apel mimo jiné podpořila Marija Aljochinová, členka ruské skupiny Pussy Riot, finský režisér Aki Kaurismäki či maďarský tvůrce Béla Tarr.
Sencov chce upoutat pozornost na ukrajinské politické vězně
Právní zástupce ukrajinského filmaře uvedl, že Sencov hodlá vyhladovět, pokud ruská strana nepropustí 64 Ukrajinců vězněných z politických důvodů v Rusku. Své propuštění nežádá.
Načasování hladovky není náhodné. „Doslova řekl, že pokud zemře během mistrovství světa ve fotbale, bude rád, když tak upoutá pozornost na ukrajinské politické vězně,“ řekla deníku The Independent filmařova sestřenice Natalja Kaplanová. Fotbalové mistrovství světa se od poloviny června koná právě v Rusku.
Ukrajinského režiséra zadržely ruské úřady v květnu 2014 a obvinily jej, že na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu téhož roku, zosnoval zločinecké společenství, které chystalo teroristické útoky a akce k rozvrácení místních úřadů. Sencov a jeho společník se podle obžaloby pokusili podpálit dvě kanceláře v jeho domovském Simferopolu.
Sencov obvinění odmítl jako vykonstruované za pomoci zfalšovaných důkazů. Tvrdil, že jej agenti ruské tajné služby mučili, aby ho přiměli k doznání. Odsouzen byl v srpnu 2015 jako Rus, protože ruské občanství dostal automaticky „připojením“ ukrajinského poloostrova k Rusku, ačkoliv anexi neuznává a považuje se za Ukrajince. Trest si odpykává na Sibiři.
Minulý týden se přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina vedle Evropské filmové akademie obrátila také stovka ruských vědců a umělců. Obě skupiny žádají okamžité propuštění ukrajinského umělce. Za jeho osvobození se už dříve přimluvilo několik zahraničních filmových svazů a mnoho známých umělců, mimo jiné Meryl Streepová nebo Johnny Depp.
Podpora zní také z Česka
Za Sencova se v minulých dnech postavila také česká Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS). Tvůrci vyzvali členy obou komor Parlamentu České republiky, kromě zástupců KSČM a SPD, aby zaslali svůj protest ruskému prezidentovi Putinovi a premiérovi Medvěděvovi.
Podle Asociace postupy v procesu se Sencovem nebyly standardní a někteří svědci vypovídali pod nátlakem a po týrání. Asociace ve výzvě zákonodárcům připomíná také to, jak byla v minulosti zahraniční podpora důležitá pro vězněné české chartisty. Za vedení ARAS se pod výzvu podepsali například režiséři Roman Vávra, Radim Špaček či Václav Kadrnka.
V Česku nejde o ojedinělou aktivitu. Sencova dále podporuje třeba Výbor pro vězněné spisovatele českého PEN klubu. Skupina zastánců zaslala ministru zahraničí Martinu Stropnickému (ANO) otevřený dopis, ve kterém žádala o intervenci a osobní angažmá v Sencovově případu. Pod dokument se podepsali například ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, politický geograf Michael Romancov či spisovatel Jáchym Topol.
Životní příběh perzekvovaného ukrajinského režiséra připomíná dokumentární film Proces: Ruský stát vs. Oleg Sencov. Snímek v úterý uvedla také Česká televize, která se na filmu koprodukčně podílela. Poprvé se dokument představil loni na festivalu Berlinale.
