Česká diplomacie posílí bezpečnost velvyslanectví v Moskvě

Česko posílí bezpečnostní opatření na svém velvyslanectví v Moskvě. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí v Praze, podle kterého je to dlouhodobý plán, jehož část se uskutečnila už loni, a nesouvisí to s aktuálním děním v česko-ruských vztazích. Ruská média předtím napsala, že posílení bezpečnostních opatření přichází po nedávných incidentech před velvyslanectvím v Moskvě a před generálním konzulátem v Petrohradu, které se staly terčem výtržníků.

„Na zastupitelském úřadu v Moskvě dlouhodobě komplexně zvyšujeme bezpečnost, a to jak areálu diplomatické mise, tak zaměstnanců zastupitelského úřadu. Jedná se například o perimetrickou ochranu, ostrahu areálu, kontrolu vstupu do něj a podobně,“ řekla ČTK mluvčí resortu zahraničí Zuzana Štíchová, podle níž kvůli zajištění bezpečnosti nelze opatření podrobně popisovat.

„Část projektu se podařilo realizovat už koncem minulého roku. Jednou z částí tohoto komplexního řešení je i vyslání ostrahy z řad zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí. Nejde tedy o vyslání policistů jako takových. Posílení bezpečnosti zastupitelského úřadu Moskva je dlouhodobou prioritou, nejedná se o reakci na aktuální dění,“ uvedla Štíchová.

Ruská média uvedla, že opatření přichází po dubnových incidentech před českými zastupitelskými úřady v Rusku. Incidenty v Moskvě a v Petrohradu souvisely s rozhodnutím Prahy 6 odstranit z náměstí Interbrigády sochu sovětského maršála Ivana Koněva, která by později měla být vystavena v připravovaném Muzeu paměti 20. století. Na počátku dubna aktivisté z nezaregistrované nacionalistické strany Jiné Rusko demonstrovali před českou ambasádou v Moskvě. Skupina lidí v maskách vyvěsila na plot velvyslanectví nápis Stop fašismu a hodila do areálu ambasády několik dýmovnic, policie proti nim nezasáhla.

V Petrohradu v polovině dubna aktivisté Jiného Ruska zapálili před českým generálním konzulátem dýmovnici a vyvěsili transparent s vulgárním heslem.

Napjaté vztahy

Česká vláda tento týden rozhodla o zvýšení počtu administrativně-technických pracovníků na velvyslanectví v Moskvě o čtyři. Důvodem je podle předkládací zprávy dlouhodobá absence některých procedur a opatření na zastupitelském úřadě. Některá česká média posílení ambasády spojovala s incidenty v Moskvě a v Petrohradu.

Mezi Českem a Ruskem jsou v současnosti napjaté vztahy. Kromě sporu o Koněvovu sochu se opakovaně objevují střety kvůli interpretaci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, ve zprávách českých tajných služeb zaznívají varování před činností ruských zpravodajců.

České ministerstvo zahraničí kvůli sporu o Koněvovu sochu tento týden poprvé aktivovalo článek česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích z roku 1993, na základě kterého by se měly bezodkladně uskutečnit konzultace ministrů zahraničí „na žádost jedné ze smluvních stran, která má za to, že by mohly být ohroženy její bezpečnostní zájmy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 59 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...