Češi vinění v Turecku ze spolupráce s kurdskými milicemi si nebudou moci odpykat trest v Česku

Nahrávám video

Dvojice Čechů odsouzených v Turecku za spolupráci s kurdskými milicemi si nebude moci odpykat trest v Česku. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že bude po turecké straně žádat korektní průběh odvolacího řízení. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas si u soudu ve východotureckém Sirnaku vyslechli zatím nepravomocný trest šest let a tři měsíce vězení.

Dvojice byla v Turecku zatčena loni v listopadu a obviněna z příslušnosti ke kurdským milicím YPG, jež Ankara považuje za teroristy. Všelichová i Farkaš tvrdí, že jsou jen humanitární aktivisté. 

Česká diplomacie dřív usilovala o vyhoštění dvojice do Česka. Spekulovalo se i o tom, zda by si dvojice mohla trest odpykat v českém vězení. To ale podle ministerstva zahraničí není možné. Není ani možné usilovat o návrat dvojice za tu cenu, že by Česko uznalo verdikt tureckého soudu.

Myslím si, že to jde obtížně, protože to odporuje ústavě. Je dost těžké, aby u nás někdo byl ve vězení za něco, co u nás není pokládáno za trestný čin. My nepokládáme YPG za teroristickou organizaci, a tudíž těžko může být u nás někdo trestán za něco, co je s ní spojeno.
Lubomír Zaorálek

Česko by totiž muselo uznat, že YPG je teroristickou organizací. A to je v rozporu s linií tuzemské zahraniční politiky.

Dvojici hrozilo až patnáct let

Soudního líčení ve východotureckém Sirnaku se dvojice osobně neúčastnila. „Probíhalo to pomocí videokonference z věznice ve městě Van asi 400 kilometrů vzdáleném, kde sedí ve svých celách,“ konstatovala zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Čechům hrozil až 15letý trest. Jejich obhájce se hodlá proti verdiktu odvolat. „Variant je skutečně mnoho, může jim být trest zmírněn. Může se stát, že turecká strana je vydá k výkonu trestu do České republiky, protože obě země v rámci Rady Evropy podepsaly mezinárodní smlouvu, která to umožňuje, ale musela by být z turecké strany vůle,“ upozornila Zlatohlávková.

Je to spíše mírnější trest. V Turecku lidé, kteří jsou odsouzeni za podporu nebo účast v teroristických organizacích, běžně dostávají deset, patnáct i více let. Od roku 2010, kdy byla pozměněna ústava, došlo k navýšení.
Emil Aslan

Českou diplomacii rozhodnutí zklamalo, jak uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na Twitteru. „Pevně věřím, že soud vyšší instance vyhodnotí záležitost jinak. Z naší strany samozřejmě bude nadále pokračovat poskytování konzulární pomoci,“ uvedl ministr.

Mohli dopadnout ještě hůře. Šest let a tři měsíce můžeme považovat za kompromisní řešení. Upřímně si nedovedu představit spravedlivý a korektní soudní proces v zemi, jako je dneska Turecko.
Lenka Klicperová
šéfredaktorka Lidé a země

„Naše ambasáda v Ankaře je s oběma zadržovanými v pravidelném kontaktu a stejně jako dosud bude hrát aktivní roli prostředníka jak směrem k rodinám obou českých občanů v České republice, tak i ve vztahu k tureckým úřadům,“ zdůraznil Zaorálek.

Ten se v příštích dnech spojí se svým tureckým protějškem, aby ho požádal o korektní odvolací řízení. Češi na něj budou čekat ve Vanu, kde byli dosud. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové by se mělo uskutečnit za dva až tři měsíce.

Turecké bezpečnostní složky zadržely dvojici na irácko-tureckém přechodu 13. listopadu loňského roku. Měly u nich být nalezeny materiály, které je přiřazují ke kurdským milicím YPG. Obviněni byli z poskytování zbraní. 

Vše se odehrálo již v době výjimečného stavu zavedeného po nezdařeném červencovém puči, kdy turecký režim zesílil boj proti terorismu, ale i represe vůči svým odpůrcům.

Šlo nám jen o polní nemocnici, zdůrazňují obvinění

Dvojice tvrdí, že v oblasti zasažené válkou chtěla zřídit polní nemocnici. „Neexistuje tam žádná polní nemocnice, která by pomáhala místním lidem po osvobození městečka. A lidi, civilisté i vojáci musí jezdit do vesnice až čtyři hodiny cesty,“ podotkl Farkas.

Cizinci pod vlajkou kurdské organizace znamenají pro Turky citlivý případ. „Je to poprvé, co turecké bezpečnostní síly uskutečnily operaci proti zahraničním bojovníkům teroristické organizace YPG,“ uvedl místní list Daily Sabah vloni na podzim.

Obžaloba je postavena na zabaveném deníku i fotografiích, které Všelichová s Farkasem pořídili už při dřívějších cestách do oblasti a sami je dávali na sociální sítě. Oba Češi podle obžaloby několikrát navštívili tábory „teroristů“ v Turecku. V teroristických kruzích je prý Farkas znám pod kódovým označením Serxwebun Botan a Všelichová jako Zelane Botan. 

Mohlo by jim uškodit, že na facebookové stránky sami dávali, že podporují YPG, že straní Kurdům jak v Sýrii, tak v Turecku a Iráku, což není v kontextu společenského a politického vývoje v Turecku dobrá věc. V porovnání s významnějšími západními zeměmi jako USA nebo Británie, které by měly na režim nějaké nátlakové nástroje, je minus, že jsou občané ČR. Ale těžko říct, jak to nakonec dopadne.
Emil Aslan

„V každém případě i oba obhájci uvedli, že oba zadržení Češi nebyli členy teroristické organizace, byli humanitárními pracovníky, my věříme, že oba Češi nebyli vedeni špatnými úmysly,“ konstatovala mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

Právníky nebo tlumočníky u soudů platí rodina i úspěšná sbírka, kterou známí Všelichové a Farkase zorganizovali přes nadační fond. Ti všichni věří alespoň ve vyhoštění. 

Co jsou kurdské milice YPG zač?

YPG, kterým měla dvojice pomáhat, jsou kurdské milice působící na hranici Turecka a Sýrie a významným způsobem pomáhají mezinárodní koalici v boji proti Islámskému státu. Jde o ozbrojenou složku Strany demokratické unie (PYD), jež hájí politické zájmy syrských Kurdů. PYD loni otevřela v Praze své evropské zastoupení, i když ČR syrský Kurdistán ani žádnou jeho reprezentaci neuznává.

Nahrávám video

„(YPG) má jakési vztahy, zřejmě spojenectví se Stranou kurdských pracujících PKK, což je důvodem toho, že se k nim turecká strana nechová přátelsky,“ podotkl bývalý velvyslanec ČR v Turecku Jozef Braun.

PKK přitom označují za teroristy kromě Ankary i USA a Evropská unie. Turci mají obavy ze vzniku jakéhokoli nezávislého nebo polonezávislého kurdského státu, ať už na svém území, nebo v okolních zemích.

V současné době panuje napětí mezi Tureckem a celou Evropskou unií. Česká sněmovna navíc před několika měsíci označila masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu. Stejný názor opakovaně pronesl prezident Miloš Zeman. Ankara podobná vyjádření odsuzuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šíří do Německa

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šíří do Německa. Plameny jsou asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat, informovala v noci na pondělí agentura DPA s odvoláním na hasiče. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila.
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dělníci v Belgii objevili skrýš se zlatem za devět milionů eur

Stavební dělníci při renovaci domu v Belgii minulý týden objevili ve zdech sklepa skrýš se zlatem, jehož hodnota se odhaduje na devět milionů eur (zhruba 218 milionů korun). Nyní se čeká, komu poklad připadne, napsal s odvoláním na místní média web stanice BBC.
před 1 hhodinou

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 2 hhodinami

V 36 letech zemřela herečka Hayden Panettiereová. Proslavili ji Hrdinové

Ve věku 36 let zemřela americká herečka Hayden Panettiereová, známá rolemi v televizních seriálech Nashville či Hrdinové. Podle agentur o tom v pondělí s odvoláním na otce herečky informovala americká média včetně ABC News. Příčina smrti je dosud neznámá a aktuálně se vyšetřuje.
před 3 hhodinami

Trump nařídil omezit cvičení americké armády s Jižní Koreou

Americký prezident Donald Trump v neděli večer oznámil, že nařídil ministerstvu obrany, aby omezilo účast armády Spojených států na společných cvičeních s Jižní Koreou. Učinil tak prý mimo jiné kvůli svým dobrým vztahům s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem. Soul vzkázal, že Trumpovy výroky posuzuje.
00:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Chtěli mě psychicky zlomit.“ Rusko mučí ukrajinské zajatce i sexuálním násilím

Rusko ve své válce proti Ukrajině používá sexuální násilí jako zbraň a nástroj teroru a zastrašování. Opakovaně na to – navzdory popírání Moskvy – upozorňují úřady napadené země, OSN i organizace pomáhající obětem s tím, že jde o zločiny proti lidskosti. Sexuálnímu násilí ze strany ruských sil nejsou vystavené jen ženy, ale agresor ho systematicky využívá i vůči mužům – válečným zajatcům i vězněným civilistům.
před 5 hhodinami

Současná epidemie eboly v Kongu je nejsmrtelnější v historii země

Současná epidemie eboly v Kongu si dle aktualizovaných vládních údajů vyžádala životy už 2325 lidí. Co do počtu obětí tak překonala zatím nejhorší epidemii v zemi z let 2018 až 2020, kdy v důsledku nákazy zemřelo 2299 lidí. Informovala o tom agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Počet obětí po nehodě trajektu v Zimbabwe vzrostl na 84

Na čtyřiaosmdesát vzrostl počet obětí nehody přetíženého trajektu, který se na začátku týdne převrátil na jezeře Kariba v Zimbabwe. S odkazem na sdělení policie to uvedly agentury AFP a AP. Bilance v sobotu večer činila 72 mrtvých, v neděli policie nejprve informovala o 80 obětech, tento počet pak ještě zvýšila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.