Dvojice Čechů odsouzených v Turecku za spolupráci s kurdskými milicemi si nebude moci odpykat trest v Česku. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že bude po turecké straně žádat korektní průběh odvolacího řízení. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas si u soudu ve východotureckém Sirnaku vyslechli zatím nepravomocný trest šest let a tři měsíce vězení.
Češi vinění v Turecku ze spolupráce s kurdskými milicemi si nebudou moci odpykat trest v Česku
Události: První Češi odsouzení v cizině za terorismus (zdroj: ČT24)
Dvojice byla v Turecku zatčena loni v listopadu a obviněna z příslušnosti ke kurdským milicím YPG, jež Ankara považuje za teroristy. Všelichová i Farkaš tvrdí, že jsou jen humanitární aktivisté.
Česká diplomacie dřív usilovala o vyhoštění dvojice do Česka. Spekulovalo se i o tom, zda by si dvojice mohla trest odpykat v českém vězení. To ale podle ministerstva zahraničí není možné. Není ani možné usilovat o návrat dvojice za tu cenu, že by Česko uznalo verdikt tureckého soudu.
Myslím si, že to jde obtížně, protože to odporuje ústavě. Je dost těžké, aby u nás někdo byl ve vězení za něco, co u nás není pokládáno za trestný čin. My nepokládáme YPG za teroristickou organizaci, a tudíž těžko může být u nás někdo trestán za něco, co je s ní spojeno.
Česko by totiž muselo uznat, že YPG je teroristickou organizací. A to je v rozporu s linií tuzemské zahraniční politiky.
Dvojici hrozilo až patnáct let
Soudního líčení ve východotureckém Sirnaku se dvojice osobně neúčastnila. „Probíhalo to pomocí videokonference z věznice ve městě Van asi 400 kilometrů vzdáleném, kde sedí ve svých celách,“ konstatovala zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.
Čechům hrozil až 15letý trest. Jejich obhájce se hodlá proti verdiktu odvolat. „Variant je skutečně mnoho, může jim být trest zmírněn. Může se stát, že turecká strana je vydá k výkonu trestu do České republiky, protože obě země v rámci Rady Evropy podepsaly mezinárodní smlouvu, která to umožňuje, ale musela by být z turecké strany vůle,“ upozornila Zlatohlávková.
Je to spíše mírnější trest. V Turecku lidé, kteří jsou odsouzeni za podporu nebo účast v teroristických organizacích, běžně dostávají deset, patnáct i více let. Od roku 2010, kdy byla pozměněna ústava, došlo k navýšení.
Českou diplomacii rozhodnutí zklamalo, jak uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na Twitteru. „Pevně věřím, že soud vyšší instance vyhodnotí záležitost jinak. Z naší strany samozřejmě bude nadále pokračovat poskytování konzulární pomoci,“ uvedl ministr.
Mohli dopadnout ještě hůře. Šest let a tři měsíce můžeme považovat za kompromisní řešení. Upřímně si nedovedu představit spravedlivý a korektní soudní proces v zemi, jako je dneska Turecko.
„Naše ambasáda v Ankaře je s oběma zadržovanými v pravidelném kontaktu a stejně jako dosud bude hrát aktivní roli prostředníka jak směrem k rodinám obou českých občanů v České republice, tak i ve vztahu k tureckým úřadům,“ zdůraznil Zaorálek.
Ten se v příštích dnech spojí se svým tureckým protějškem, aby ho požádal o korektní odvolací řízení. Češi na něj budou čekat ve Vanu, kde byli dosud. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové by se mělo uskutečnit za dva až tři měsíce.
Turecké bezpečnostní složky zadržely dvojici na irácko-tureckém přechodu 13. listopadu loňského roku. Měly u nich být nalezeny materiály, které je přiřazují ke kurdským milicím YPG. Obviněni byli z poskytování zbraní.
Vše se odehrálo již v době výjimečného stavu zavedeného po nezdařeném červencovém puči, kdy turecký režim zesílil boj proti terorismu, ale i represe vůči svým odpůrcům.
Šlo nám jen o polní nemocnici, zdůrazňují obvinění
Dvojice tvrdí, že v oblasti zasažené válkou chtěla zřídit polní nemocnici. „Neexistuje tam žádná polní nemocnice, která by pomáhala místním lidem po osvobození městečka. A lidi, civilisté i vojáci musí jezdit do vesnice až čtyři hodiny cesty,“ podotkl Farkas.
Cizinci pod vlajkou kurdské organizace znamenají pro Turky citlivý případ. „Je to poprvé, co turecké bezpečnostní síly uskutečnily operaci proti zahraničním bojovníkům teroristické organizace YPG,“ uvedl místní list Daily Sabah vloni na podzim.
GALERIE
Turecko
Obžaloba je postavena na zabaveném deníku i fotografiích, které Všelichová s Farkasem pořídili už při dřívějších cestách do oblasti a sami je dávali na sociální sítě. Oba Češi podle obžaloby několikrát navštívili tábory „teroristů“ v Turecku. V teroristických kruzích je prý Farkas znám pod kódovým označením Serxwebun Botan a Všelichová jako Zelane Botan.
Mohlo by jim uškodit, že na facebookové stránky sami dávali, že podporují YPG, že straní Kurdům jak v Sýrii, tak v Turecku a Iráku, což není v kontextu společenského a politického vývoje v Turecku dobrá věc. V porovnání s významnějšími západními zeměmi jako USA nebo Británie, které by měly na režim nějaké nátlakové nástroje, je minus, že jsou občané ČR. Ale těžko říct, jak to nakonec dopadne.
„V každém případě i oba obhájci uvedli, že oba zadržení Češi nebyli členy teroristické organizace, byli humanitárními pracovníky, my věříme, že oba Češi nebyli vedeni špatnými úmysly,“ konstatovala mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.
GALERIE
Turecko II
Právníky nebo tlumočníky u soudů platí rodina i úspěšná sbírka, kterou známí Všelichové a Farkase zorganizovali přes nadační fond. Ti všichni věří alespoň ve vyhoštění.
Co jsou kurdské milice YPG zač?
YPG, kterým měla dvojice pomáhat, jsou kurdské milice působící na hranici Turecka a Sýrie a významným způsobem pomáhají mezinárodní koalici v boji proti Islámskému státu. Jde o ozbrojenou složku Strany demokratické unie (PYD), jež hájí politické zájmy syrských Kurdů. PYD loni otevřela v Praze své evropské zastoupení, i když ČR syrský Kurdistán ani žádnou jeho reprezentaci neuznává.
Všelichová s Farkasem pro ČT o bojích v první linii po boku Kurdů (zdroj: ČT24)
„(YPG) má jakési vztahy, zřejmě spojenectví se Stranou kurdských pracujících PKK, což je důvodem toho, že se k nim turecká strana nechová přátelsky,“ podotkl bývalý velvyslanec ČR v Turecku Jozef Braun.
PKK přitom označují za teroristy kromě Ankary i USA a Evropská unie. Turci mají obavy ze vzniku jakéhokoli nezávislého nebo polonezávislého kurdského státu, ať už na svém území, nebo v okolních zemích.
V současné době panuje napětí mezi Tureckem a celou Evropskou unií. Česká sněmovna navíc před několika měsíci označila masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu. Stejný názor opakovaně pronesl prezident Miloš Zeman. Ankara podobná vyjádření odsuzuje.