V Turecku začal proces s novináři listu Cumhuriyet obviněnými z podpory teroristů

Nahrávám video

V Istanbulu začal soud s téměř dvacítkou novinářů a členů vedení tureckého opozičního deníku Cumhuriyet, které obžaloba viní z podpory terorismu a požaduje pro ně dlouholeté tresty vězení. Členům vedení deníku hrozí až 43 let vězení. Proti procesu demonstrovalo před budovou soudu několik stovek lidí.

Proces by měl trvat čtyři dny. Turecká opozice či organizace Reportéři bez hranic (RSF) ho považují za politicky motivovaný. „Žurnalistika není zločin,“ volali demonstranti před budovou soudu.

Podle obžaloby novináři podporovali některé zakázané organizace, včetně radikálních kurdských separatistů nebo hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda viní z loňského pokusu o převrat.

„Podle vlády je každý, kdo je v opozici, terorista,“ řekla tisku před zahájením procesu členka parlamentu za prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP) Filiz Keresteciogluová. Trestnímu stíhání čelí z vězení i desítka poslanců této strany, včetně obou jejích spolupředsedů Selahattina Demirtaşe a Figen Yüksekdagové.

Mezi hlavními obžalovanými jsou členové vedení listu Cumhuriyet Akin Atalay, Mehmet Orhan Erinç a Önder Çelik, pro něž obžaloba požaduje tresty vězení od 11,5 roku do 43 let. Pro šéfredaktora Murata Sabuncua požaduje prokuratura až 15 let vězení.

Zvýšená bezpečnostní opatření kvůli soudu s novináři v Istanbulu
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

V nepřítomnosti je souzen i bývalý šéfredaktor deníku Cumhuriyet Can Dündar, který nyní žije v Německu. Dündar byl již loni v nepřítomnosti odsouzen za vyzrazení státního tajemství k pěti letům vězení kvůli zveřejnění fotografií a videa z ledna 2014 s vozy s tureckými zbraněmi určenými syrským povstalcům.

„Proces s (listem) Cumhuriyet je procesem s celou žurnalistikou v Turecku,“ prohlásil šéf nevládní organizace Reportéři bez hranic Christophe Deloire. „Novináři jsou souzeni jako teroristé, přitom nedělali nic jiného než svou práci,“ dodal Deloire.

Nevládní organizace i západní politici tureckou vládu dlouhodobě kritizují za nedodržování svobody slova. Podle nezávislé organizace P24 bylo za předchozí rok v Turecku zavřeno na 170 sdělovacích prostředků a vydavatelství a zadrženo přes 200 novinářů, z toho na 150 jich zůstává za mřížemi.

Situace se vyhrotila po loňském nezdařeném puči, po němž Ankara zahájila zátah na odpůrce režimu a sklízí za to kritiku lidskoprávních organizací i Západu.

 Zadržováni jsou přitom i zahraniční novináři - roztržku mezi Ankarou a Berlínem způsobilo obvinění německo-tureckého novináře Denize Yücela, který je podle prezidenta Erdogana německý agent a podporuje kurdské separatisty. Berlín žádá jeho propuštění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 9 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 10 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...