V Turecku začal proces s novináři listu Cumhuriyet obviněnými z podpory teroristů

Nahrávám video

V Istanbulu začal soud s téměř dvacítkou novinářů a členů vedení tureckého opozičního deníku Cumhuriyet, které obžaloba viní z podpory terorismu a požaduje pro ně dlouholeté tresty vězení. Členům vedení deníku hrozí až 43 let vězení. Proti procesu demonstrovalo před budovou soudu několik stovek lidí.

Proces by měl trvat čtyři dny. Turecká opozice či organizace Reportéři bez hranic (RSF) ho považují za politicky motivovaný. „Žurnalistika není zločin,“ volali demonstranti před budovou soudu.

Podle obžaloby novináři podporovali některé zakázané organizace, včetně radikálních kurdských separatistů nebo hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda viní z loňského pokusu o převrat.

„Podle vlády je každý, kdo je v opozici, terorista,“ řekla tisku před zahájením procesu členka parlamentu za prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP) Filiz Keresteciogluová. Trestnímu stíhání čelí z vězení i desítka poslanců této strany, včetně obou jejích spolupředsedů Selahattina Demirtaşe a Figen Yüksekdagové.

Mezi hlavními obžalovanými jsou členové vedení listu Cumhuriyet Akin Atalay, Mehmet Orhan Erinç a Önder Çelik, pro něž obžaloba požaduje tresty vězení od 11,5 roku do 43 let. Pro šéfredaktora Murata Sabuncua požaduje prokuratura až 15 let vězení.

Zvýšená bezpečnostní opatření kvůli soudu s novináři v Istanbulu
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

V nepřítomnosti je souzen i bývalý šéfredaktor deníku Cumhuriyet Can Dündar, který nyní žije v Německu. Dündar byl již loni v nepřítomnosti odsouzen za vyzrazení státního tajemství k pěti letům vězení kvůli zveřejnění fotografií a videa z ledna 2014 s vozy s tureckými zbraněmi určenými syrským povstalcům.

„Proces s (listem) Cumhuriyet je procesem s celou žurnalistikou v Turecku,“ prohlásil šéf nevládní organizace Reportéři bez hranic Christophe Deloire. „Novináři jsou souzeni jako teroristé, přitom nedělali nic jiného než svou práci,“ dodal Deloire.

Nevládní organizace i západní politici tureckou vládu dlouhodobě kritizují za nedodržování svobody slova. Podle nezávislé organizace P24 bylo za předchozí rok v Turecku zavřeno na 170 sdělovacích prostředků a vydavatelství a zadrženo přes 200 novinářů, z toho na 150 jich zůstává za mřížemi.

Situace se vyhrotila po loňském nezdařeném puči, po němž Ankara zahájila zátah na odpůrce režimu a sklízí za to kritiku lidskoprávních organizací i Západu.

 Zadržováni jsou přitom i zahraniční novináři - roztržku mezi Ankarou a Berlínem způsobilo obvinění německo-tureckého novináře Denize Yücela, který je podle prezidenta Erdogana německý agent a podporuje kurdské separatisty. Berlín žádá jeho propuštění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled