V Norsku pokračuje masivní vojenské cvičení NATO nazvané Trident Juncture, které simuluje osvobození země okupované cizím státem. Do manévrů se zapojilo na 10 tisíc vozidel, 250 letadel a 65 lodí. Čechů je v Norsku na dvě stě, hlavně strakonický pluk s raketami velmi krátkého dosahu. Z bezprostřední blízkosti jej pozorovala zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.
Češi na manévrech NATO Trident Juncture chrání vojáky v první linii
3 minuty
Horizont ČT24: Cvičení Trident Juncture se účastní dvě stovky Čechů
Složitý terén, 1100 metrů nad mořem, teploty pod nulou, reálný čas i vzdálenosti – tady se počítají na hodiny. Cvičení prověřuje logistiku, stav techniky a lidi v terénu. Jádrem české jednotky je 25. pluk ze Strakonic. Češi z protiletadlové raketové baterie chrání vojáky v první linii a taktické místo velení celé brigády.
Čeští vojáci na Trident Juncture
Do Norska si čeští vojáci přivezli šest palebných prvků RBS70 ze šestnácti, které mají. Operují samostatně, se zásobami vydrží až šest dní. Likvidace protivníka je souhrou několika oddělených týmů. „Dostaneme z nadřízeného stupně informace o všech cílech, které jsou v oblasti. Příslušníci řízení palby pak vyhodnotí, že cíl je náš,“ popisuje velitel baterie Lukáš Perný.
Ideálním terčem je vrtulník nebo stíhačka do výšky tří a vzdálenosti pěti až osmi kilometrů. Vojáci stroj vyhledají na radaru, systém navíc doplňují i pozorovatelé, kteří cíl sledují pomocí laseru. Radar totiž může stínit terén, nebo pro něj letoun může letět příliš nízko. „Vyšlu paprsek (laseru), změří mi vzdálenost k cíli, pod jakým azimutem se nachází a jakou letí rychlostí,“ vysvětluje pozorovatel vzdušného prostoru Pavel Bláha.
I střelec potřebuje na „nepřátelský objekt“ neustále vidět. „Dostal jsem povel, abych cíl zachytil. Pravým prstem navádím po celou dobu letu joystickem raketu, aby neminula, protože je laserově naváděná,“ dodává velitel družstva Martin Bendula.
GALERIE
Trident Juncture
Ve středním Norsku se cvičí na ploše 150 krát 250 kilometrů. Zóny pro simulaci boje jsou vyznačené, o vojenský prostor ale nejde. Kolony projíždějí městy a stanoviště rozloží klidně na dohled něčí zahrady.
„Pokud má něco trvat pět hodin, tak to trvá pět hodin. Pokud je složitý terén, tak je složitý. Ničím to nenahrazujeme, je to v reálném prostředí, v reálných situacích,“ říká zástupce velitele jednotky ze Strakonic Jaroslav Daverný.
Velitel brigády je s českými vojáky spokojený
Pro mnohonárodnostní brigádu pod německým velením, kam Češi patří, jde o závěrečný test. Od ledna bude muset být schopná v rámci sil velmi rychlé reakce vyjet kamkoli do pěti dnů. „NATO je schopné nasadit významnou a odpovídající sílu na svém území, aby odstrašovala,“ říká velitel brigády Ullrich Spannuth.
„Jsem nadšený z českých vojáků. Jsou velmi profesionální, motivovaní, nadšení sloužit v týmu. Můžete být na české vojáky skutečně hrdí,“ ujišťuje Spannuth. Spolu s Čechy v brigádě slouží třeba francouzská a nizozemská mechanizovaná jednotka nebo tankisti z Norska.
- Kdy: Od 25. října do 7. listopadu 2018.
- Kdo: Přibližně 50 tísíc účastníků z 29 zemí NATO a dvou partnerských zemí Švédska a Finska.
- Vybavení: Kolem 250 letadel, 65 plavidel a až 10 tisíc vozidel.
- Lokalita: Střední a východní Norsko; okolní oblasti severního Atlantiku a Baltského moře včetně Islandu a vzdušného prostoru Finska a Švédska.
- Cíl: Zajistit, aby síly NATO byly vycvičeny, schopny pracovat společně a připraveny reagovat na jakoukoli hrozbu z jakéhokoli směru.
- Velitel: Admirál James G. Foggo, velitel spojeneckých velitelských sil NATO v Neapoli, je zodpovědný za provádění cvičení.
- Zdroj: Nato.int