Čaputová pověřila Hegera sestavením nové vlády, Matovič požádal o odpuštění za své chyby

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přijala demisi premiéra Igora Matoviče (OĽaNO) a následně pověřila dosavadního ministra financí Eduarda Hegera (OĽaNO) sestavením nové vlády, kterou vytvoří stávající čtyři koaliční strany. Odcházející Matovič krátce po odevzdání demise požádal občany a blízké o odpuštění všech chyb, kterých se za uplynulý rok ve funkci dopustil.

Heger následně ocenil Matovičovo rozhodnutí odstoupit, podle něj nemá ve slovenské politice obdoby. Zdůraznil, že neodstoupil kvůli vraždám nebo korupci, ale aby přinesl klid. „Věřím, že budeme pokračovat i nadále pro Slovensko,“ prohlásil.

„Nebojte se, bude dobře. Edovi určitě můžete věřit,“ vzkázal po předání své demise Igor Matovič.

Výměna ministerského předsedy je výsledkem téměř měsíc trvající vládní krize, při které Matovičovu rezignaci požadovala část koalice.

5 minut
Čaputová přijala demisi Matoviče, sestavením vlády pověřila Hegera
Zdroj: ČT24

Pověření k sestavení vlády od hlavy státu je na Slovensku spíše tradice, která nemá oporu v ústavě. Heger se stane premiérem až poté, co ho Čaputová do této funkce jmenuje.

Vláda, jež nastoupila do úřadu loni v březnu, bude fungovat až do jmenování Hegerova kabinetu. „Matovič bude se svým kabinetem pokračovat ve vládnutí v demisi. Je zřejmé, že všechny strany mají zájem na rychlém vyřešení celé krize. Očekává se, že schválení nové vlády proběhne v nejbližší době, některým politikům by se líbilo, aby vláda řádně zasedla už ve středu,“ tvrdí zahraniční zpravodaj Petr Obrovský.

Nový kabinet následně bude muset předstoupit před Národní radu a požádat ji o důvěru, což by se mělo stát někdy v průběhu dubna. Hegerova vláda rovněž musí předložit nové programové prohlášení, to by podle Obrovského ale mělo do jisté míry vycházet z toho stávajícího.

Slovenský kabinet posílí dva nováčci

Podle dostupných informací by v ministerských mandátech měla pokračovat většina dosavadních ministrů. Matovič se má stát ministrem financí. Do kolektivu ministrů ovšem přibydou i dvě nové tváře. „Šéfem resortu zdravotnictví by se měl stát brigádní generál Vladimír Lengvarský, který je nyní vedoucím Ústřední vojenské nemocnice v Ružomberku. Pozici ministra práce zase obsadí dosavadní poslanec Josef Hlinka z hnutí Sme rodina,“ vysvětluje Obrovský. 

Cestu z napjatých vztahů v koalici během neděle otevřel Matovičův návrh, aby se novým předsedou vlády stal jeho kolega v hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti Heger. Premiér také ustoupil od svých dřívějších požadavků, jejichž splněním podmiňoval svou demisi. Zmíněnou nominaci Hegera, který je známý umírněným vystupováním na veřejnosti, následně podpořila celá koalice.

Podle Obrovského bylo Hegerovo dosavadní působení na pozici ministra v podstatě bezproblémové. Za poslední rok ho nepoznamenaly žádné skandály a byl úspěšný i při sestavování státního rozpočtu. „Je jedním z nejbližších Matovičových spolupracovníků. Má pověst smířlivého politika, který jedná racionálně a hledá kompromisy. Před vstupem do politiky působil jako křesťanský aktivista a manažer v několika firmách,“ podotýká novinář.

11 minut
Události, komentáře: Střídání na postu slovenského premiéra
Zdroj: ČT24

Spory Matoviče se Sulíkem budou asi pokračovat

OĽaNO loni přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby a v kabinetu obsadilo polovinu křesel. Matovičovi kritici vyčítali končícímu premiérovi konfrontační styl politiky. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) tvrdila, že předseda vlády není osobnostně, manažersky ani komunikačně s to vést zemi. Matovičův konfrontační styl by se podle mediálních komentátorů mohl projevit i v jeho příštím mandátu.

„Vedoucí SaS Richard Sulík na sebe s Matovičem naráželi po celý uplynulý rok, což vyvrcholilo nynější krizí. Zřejmě na sebe budou narážet dál i ve svých nových funkcích ministrů financí a hospodářství,“ říká Obrovský.

Budoucí náplň práce obou politiků otestuje jejich společné vycházení na vládních postech. Matovič by totiž se Sulíkem měl řešit zákon o odškodňování firem po pandemii, slovenský plán obnovy nebo také sestavování státního rozpočtu na příští rok.

Také podle politologa Pavola Baboše je pravděpodobné, že k dalším konfliktům mezi oběma politiky bude docházet. „A nejen kvůli osobním animozitám, ale hlavně kvůli politickým zájmům obou politických stran,“ očekává.

„Četl jsem, že ministerstvo financí, které Matovič obsadí, je výborným nástrojem pomsty. A já se obávám, že přesně tak to bude fungovat,“ dodal v Událostech, komentářích šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Petr Šabata. „Je to situace po bouři a před bouří. Všechny karty má v rukou Matovič, a to je velmi impulsivní a mocný člověk,“ uzavřel.

Ve vrcholné politice se angažuje od roku 2016, kdy za OĽaNO kandidoval v parlamentních volbách na 24. místě kandidátky; zvolený byl díky preferenčním hlasům. Působil například ve výboru pro kontrolu činnosti vojenské zpravodajské služby nebo ve výboru pro hospodářské záležitosti.

Do Národní rady Slovenské republiky byl – už jako místopředseda hnutí OĽaNO – zvolen i ve volbách v únoru loňského roku, mandát ale nevykonává, protože se v březnu 2020 stal ministrem financí.

Do této funkce nastoupil krátce po vypuknutí pandemie covidu-19 a v uplynulém roce se tak věnoval převážně řešení jejích dopadů na slovenskou ekonomiku. Kromě toho například ministerstvo pod jeho vedením letos v únoru rozhodlo o zrušení účtenkové loterie. Loni v prosinci Heger také uvedl do funkce nového šéfa finanční správy. Na základě konkursu se jím stal Jiří Žežulka, který v roce 2014 krátce vedl i české Generální finanční ředitelství.

Bratislavský rodák (narozen 3. května 1976) absolvoval tamní Ekonomickou univerzitu – dřívější Vysokou školu ekonomickou – a během studií pobýval také ve Spojených státech. Pracoval jako manažer v různých firmách, mimo jiné se podílel na vzniku i v zahraničí úspěšné slovenské značky Double Cross vodka. Byl také konzultantem ministerstva obrany, kde se podílel na reformě slovenské armády.

Heger je ženatý, má čtyři děti. Patří k takzvaným charismatickým křesťanům, je aktivní ve vedení křesťanského Společenství při katedrále svatého Martina v Bratislavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...