Bundestag po bouřlivé debatě zažehnal rozpočtovou krizi

Poslanci Spolkového sněmu schválili dodatek rozpočtu pro letošní rok, čímž zajistili chybějící desítky miliard eur. Dalším potřebným krokem k vyřešení krize bude odsouhlasení finančního plánu pro nadcházející rok, které se ale očekává až v lednu. Na podobě plánu hospodaření pro rok 2024 se už vláda kancléře Olafa Scholze tento týden dohodla, hlasování by tak díky parlamentní většině mělo být formalitou.

Pro rozpočtový dodatek hlasovalo 392 poslanců, 274 jich bylo proti. Hlasování předcházela bouřlivá debata, ve které opoziční konzervativní unie CDU/CSU kritizovala vládu za nerozhodnost ohledně potřebných reforem. Rozpravy se kvůli nemoci nezúčastnil ministr financí Christian Lindner.

„Změny aby člověk hledal lupou. To, co chcete schválit, není nic jiného než záchranný balíček pro vládní koalici,“ řekl místopředseda poslanecké frakce unie Matthias Middelberg. Vyslovil také pochyby nad ústavním postupem při přípravě a schvalování dodatku.

Nezákonný převod financí do klimatického fondu

Německo se ve finanční krizi ocitlo v polovině listopadu, když ústavní soud označil převod šedesáti miliard eur (1,47 bilionu korun) do klimatického fondu jako nezákonný. Peníze totiž byly původně schváleny pro jiný účel, než na jaký je Scholzova vláda nakonec použila, což soud považoval za protiústavní. Po verdiktu tak ve státní pokladně chyběly desítky miliard eur.

Pro letošní rok vláda přistoupila k nápravě formou dodatku, který nyní poslanci schválili. Dodatek počítá s letošními výdaji ve výši 461,21 miliardy eur (11,3 bilionu korun). Původní rozpočet vycházel z výdajů ve výši 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu korun) a schodku 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což mělo poprvé od roku 2019 umožnit udržet podmínky dluhové brzdy. To se nakonec ale kvůli dodatku nepodařilo, protože i přes výdajové škrty si vláda musela půjčit více peněz, aby zajistila závazky, které chtěla původně hradit z mimorozpočtových fondů. Konkrétně si místo 45,6 miliardy eur musí vypůjčit 70,6 miliardy eur (1,7 bilionu korun).

Problém s fondy přinutil vládu schvalovat výdaje z těchto mimorozpočtových nástrojů vždy pro daný rok. Doposud vláda k fondům přistupovala tak, že jejich využití odsouhlasila i na několik let dopředu, což se ukázalo jako kontroverzní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se pracovní místa

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Volkswagen o rozhodnutí informoval v tiskové zprávě. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii. Zrušit se má několik desítek tisíc pracovních míst.
Právě teď

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 1 hhodinou

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 4 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 4 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.