Bundestag po bouřlivé debatě zažehnal rozpočtovou krizi

Poslanci Spolkového sněmu schválili dodatek rozpočtu pro letošní rok, čímž zajistili chybějící desítky miliard eur. Dalším potřebným krokem k vyřešení krize bude odsouhlasení finančního plánu pro nadcházející rok, které se ale očekává až v lednu. Na podobě plánu hospodaření pro rok 2024 se už vláda kancléře Olafa Scholze tento týden dohodla, hlasování by tak díky parlamentní většině mělo být formalitou.

Pro rozpočtový dodatek hlasovalo 392 poslanců, 274 jich bylo proti. Hlasování předcházela bouřlivá debata, ve které opoziční konzervativní unie CDU/CSU kritizovala vládu za nerozhodnost ohledně potřebných reforem. Rozpravy se kvůli nemoci nezúčastnil ministr financí Christian Lindner.

„Změny aby člověk hledal lupou. To, co chcete schválit, není nic jiného než záchranný balíček pro vládní koalici,“ řekl místopředseda poslanecké frakce unie Matthias Middelberg. Vyslovil také pochyby nad ústavním postupem při přípravě a schvalování dodatku.

Nezákonný převod financí do klimatického fondu

Německo se ve finanční krizi ocitlo v polovině listopadu, když ústavní soud označil převod šedesáti miliard eur (1,47 bilionu korun) do klimatického fondu jako nezákonný. Peníze totiž byly původně schváleny pro jiný účel, než na jaký je Scholzova vláda nakonec použila, což soud považoval za protiústavní. Po verdiktu tak ve státní pokladně chyběly desítky miliard eur.

Pro letošní rok vláda přistoupila k nápravě formou dodatku, který nyní poslanci schválili. Dodatek počítá s letošními výdaji ve výši 461,21 miliardy eur (11,3 bilionu korun). Původní rozpočet vycházel z výdajů ve výši 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu korun) a schodku 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což mělo poprvé od roku 2019 umožnit udržet podmínky dluhové brzdy. To se nakonec ale kvůli dodatku nepodařilo, protože i přes výdajové škrty si vláda musela půjčit více peněz, aby zajistila závazky, které chtěla původně hradit z mimorozpočtových fondů. Konkrétně si místo 45,6 miliardy eur musí vypůjčit 70,6 miliardy eur (1,7 bilionu korun).

Problém s fondy přinutil vládu schvalovat výdaje z těchto mimorozpočtových nástrojů vždy pro daný rok. Doposud vláda k fondům přistupovala tak, že jejich využití odsouhlasila i na několik let dopředu, což se ukázalo jako kontroverzní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily sedm Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 4 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 7 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 10 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 13 hhodinami
Načítání...