Bundestag po bouřlivé debatě zažehnal rozpočtovou krizi

Poslanci Spolkového sněmu schválili dodatek rozpočtu pro letošní rok, čímž zajistili chybějící desítky miliard eur. Dalším potřebným krokem k vyřešení krize bude odsouhlasení finančního plánu pro nadcházející rok, které se ale očekává až v lednu. Na podobě plánu hospodaření pro rok 2024 se už vláda kancléře Olafa Scholze tento týden dohodla, hlasování by tak díky parlamentní většině mělo být formalitou.

Pro rozpočtový dodatek hlasovalo 392 poslanců, 274 jich bylo proti. Hlasování předcházela bouřlivá debata, ve které opoziční konzervativní unie CDU/CSU kritizovala vládu za nerozhodnost ohledně potřebných reforem. Rozpravy se kvůli nemoci nezúčastnil ministr financí Christian Lindner.

„Změny aby člověk hledal lupou. To, co chcete schválit, není nic jiného než záchranný balíček pro vládní koalici,“ řekl místopředseda poslanecké frakce unie Matthias Middelberg. Vyslovil také pochyby nad ústavním postupem při přípravě a schvalování dodatku.

Nezákonný převod financí do klimatického fondu

Německo se ve finanční krizi ocitlo v polovině listopadu, když ústavní soud označil převod šedesáti miliard eur (1,47 bilionu korun) do klimatického fondu jako nezákonný. Peníze totiž byly původně schváleny pro jiný účel, než na jaký je Scholzova vláda nakonec použila, což soud považoval za protiústavní. Po verdiktu tak ve státní pokladně chyběly desítky miliard eur.

Pro letošní rok vláda přistoupila k nápravě formou dodatku, který nyní poslanci schválili. Dodatek počítá s letošními výdaji ve výši 461,21 miliardy eur (11,3 bilionu korun). Původní rozpočet vycházel z výdajů ve výši 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu korun) a schodku 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což mělo poprvé od roku 2019 umožnit udržet podmínky dluhové brzdy. To se nakonec ale kvůli dodatku nepodařilo, protože i přes výdajové škrty si vláda musela půjčit více peněz, aby zajistila závazky, které chtěla původně hradit z mimorozpočtových fondů. Konkrétně si místo 45,6 miliardy eur musí vypůjčit 70,6 miliardy eur (1,7 bilionu korun).

Problém s fondy přinutil vládu schvalovat výdaje z těchto mimorozpočtových nástrojů vždy pro daný rok. Doposud vláda k fondům přistupovala tak, že jejich využití odsouhlasila i na několik let dopředu, což se ukázalo jako kontroverzní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Média hlásí střelbu u izraelského konzulátu v Istanbulu

Média informují o střelbě u izraelského konzulátu v Istanbulu, na místě jsou údajně mrtví a zranění. Informace různých zdrojů se liší. Podle agentury DPA policie zastřelila dva útočníky, Reuters informuje o jednom mrtvém útočníkovi a dalších dvou zraněných. Istanbulský guvernér oznámil, že všichni tři útočníci „byli neutralizováni“. Několik osob utrpělo zranění. Podle tureckého ministra vnitra byli útočníci napojení na nejmenovanou organizaci, která zneužívá náboženství. Slíbil důkladné vyšetřování incidentu. Izraelské ministerstvo zahraničí oznámilo, že na konzulátu v době útoku nebyl personál.
před 6 mminutami

Rusové zabili cestující městského autobusu v Nikopolu

Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po vzájemných nočních a ranních dronových útocích. Čtyři mrtvé hlásí úřady ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, z toho tři oběti při útoku ruského dronu na městský autobus v Nikopolu. Tři zranění jsou i v Záporožské oblasti. Ukrajinské drony zabily tři lidi včetně dítěte ve Vladimirské oblasti poblíž Moskvy, tvrdí tamní správa.
před 1 hhodinou

Teherán odmítl „nepodložené výhrůžky vyšinutého amerického prezidenta“

Íránská armáda odmítla „arogantní rétoriku“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí mimo jiné prohlásil, že Írán by mohl být zničen během jediné noci. Armáda rovněž tvrdí, že Trumpovy výroky nemají žádný vliv na její operace, informovala AFP. Írán a Izrael v úterý pokračovaly ve vzájemných útocích poté, co Teherán odmítl znovuotevřít Hormuzský průliv.
07:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vietnamským prezidentem bude generální tajemník komunistické strany To Lam

Vietnamským prezidentem bude v příštích pěti letech generální tajemník tamní komunistické strany To Lam. Rozhodl o tom v úterý jednomyslně vietnamský parlament. Osmašedesátiletý Lam se tak stane nejmocnějším vietnamským vůdcem za několik desetiletí, píše agentura Reuters.
05:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMalý princ vyšel před 80 lety. Po Bibli je druhým nejpřekládanějším dílem

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.
před 5 hhodinami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpolcená EU řeší úpravy systému emisního obchodování

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.
před 6 hhodinami
Načítání...