Bundestag po bouřlivé debatě zažehnal rozpočtovou krizi

Poslanci Spolkového sněmu schválili dodatek rozpočtu pro letošní rok, čímž zajistili chybějící desítky miliard eur. Dalším potřebným krokem k vyřešení krize bude odsouhlasení finančního plánu pro nadcházející rok, které se ale očekává až v lednu. Na podobě plánu hospodaření pro rok 2024 se už vláda kancléře Olafa Scholze tento týden dohodla, hlasování by tak díky parlamentní většině mělo být formalitou.

Pro rozpočtový dodatek hlasovalo 392 poslanců, 274 jich bylo proti. Hlasování předcházela bouřlivá debata, ve které opoziční konzervativní unie CDU/CSU kritizovala vládu za nerozhodnost ohledně potřebných reforem. Rozpravy se kvůli nemoci nezúčastnil ministr financí Christian Lindner.

„Změny aby člověk hledal lupou. To, co chcete schválit, není nic jiného než záchranný balíček pro vládní koalici,“ řekl místopředseda poslanecké frakce unie Matthias Middelberg. Vyslovil také pochyby nad ústavním postupem při přípravě a schvalování dodatku.

Nezákonný převod financí do klimatického fondu

Německo se ve finanční krizi ocitlo v polovině listopadu, když ústavní soud označil převod šedesáti miliard eur (1,47 bilionu korun) do klimatického fondu jako nezákonný. Peníze totiž byly původně schváleny pro jiný účel, než na jaký je Scholzova vláda nakonec použila, což soud považoval za protiústavní. Po verdiktu tak ve státní pokladně chyběly desítky miliard eur.

Pro letošní rok vláda přistoupila k nápravě formou dodatku, který nyní poslanci schválili. Dodatek počítá s letošními výdaji ve výši 461,21 miliardy eur (11,3 bilionu korun). Původní rozpočet vycházel z výdajů ve výši 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu korun) a schodku 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což mělo poprvé od roku 2019 umožnit udržet podmínky dluhové brzdy. To se nakonec ale kvůli dodatku nepodařilo, protože i přes výdajové škrty si vláda musela půjčit více peněz, aby zajistila závazky, které chtěla původně hradit z mimorozpočtových fondů. Konkrétně si místo 45,6 miliardy eur musí vypůjčit 70,6 miliardy eur (1,7 bilionu korun).

Problém s fondy přinutil vládu schvalovat výdaje z těchto mimorozpočtových nástrojů vždy pro daný rok. Doposud vláda k fondům přistupovala tak, že jejich využití odsouhlasila i na několik let dopředu, což se ukázalo jako kontroverzní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfem FBI se stane Kash Patel, oddaný spojenec Trumpa

Republikány ovládaný Senát Spojených států potvrdil ve čtvrtek těsnou většinou Kashe Patela do funkce ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Informovala o tom agentura Reuters s tím, že v čele nejvýznamnější americké vyšetřovací agentury tak stane jeden z jejích častých kritiků a oddaný spojenec staronového prezidenta Donalda Trumpa.
před 5 hhodinami

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 6 hhodinami

Zelenskyj: Kyjev je připraven dohodnout se s Trumpem o bezpečnosti a investicích

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
před 6 hhodinami

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 10 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...