Bulharské volby vyhrál středopravicový blok expremiéra Borisova

Předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrál blok vedený středopravicovou stranou Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova. V koalici se Svazem demokratických sil (SDS) získala 26,5 procenta hlasů. Těsně druhá skončila s 24,5 procenta hlasů reformní koalice Pokračujeme ve změně (PP) a Demokratické Bulharsko (DB), které vede expremiér Kiril Petkov.

V pondělí večer výsledky oznámila ústřední volební komise po sečtení sta procent odevzdaných hlasů. Volební účast činila 40,6 procenta oprávněných voličů, což je o zhruba dva procentní body více než při posledních volbách z října 2022.

Vůbec poprvé se třetí nejsilnější stranou stala proruská krajně pravicová strana Obrození, která získala 14,2 procenta hlasů, tedy o zhruba čtyři procentní body více než v posledních volbách.  

Hnutí za práva a svobody (DPS), které zastupuje zájmy bulharských Turků, podpořilo 13,7 procenta voličů a Bulharskou socialistickou stranu (BSP), nástupkyni kdysi mocné komunistické strany, 8,9 procenta. Se 4,1 procenta hlasů do parlamentu proniklo také populistické uskupení Je takový národ (ITN), u kterého prognózy předpokládaly konec v zákonodárném sboru. 

Komplikované povolební vyjednávání

Výsledek voleb podle zpravodajských agentur nasvědčuje tomu, že Bulharsko znovu čekají zdlouhavá povolební vyjednávání. Kvůli osobním antipatiím, jež k sobě chovají lídři hlavních politických stran, je vznik stabilní vlády podle analytiků nepravděpodobný. 

Reformě-protikorupční blok stran PP a DB obviňuje GERB, že během deseti let, kdy byla strana u moci, dopustila, aby v nejchudší zemi EU rozbujela korupce a organizovaný zločin. To ale Borisov odmítá. Někteří voliči do Borisova, považovaného za veterána bulharské politiky, vkládají naději, že by v zemi dokázal zajistit určitou míru stability v době vysoké inflace a nejistoty vyvolané válkou na Ukrajině. Nicméně PP a DB koalici s GERB zcela vylučují.

Řada komentátorů je proto k možnosti překonání vleklé politické krize v Bulharsku skeptická. „Nejpravděpodobnějším výsledkem voleb zůstává přechodný technokratický kabinet, nebo další (šesté) předčasné volby,“ uvedl Andrius Tursa z poradenské společnosti Teneo zabývající se politickými riziky.

V Bulharsku se konaly už páté volby za poslední dva roky a není jisté, že z nedělního hlasování vzejde stabilní vláda. V uplynulých letech Bulharsko řídily technokratické vlády jmenované prezidentem Rumenem Radevem. V nejbližších týdnech Radev pověří lídra strany, která získala nejvíce hlasů, aby zahájil koaliční jednání s cílem sestavit příští kabinet. Oficiální výsledky se očekávají později v tomto týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 17 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...