Bulharské volby vyhrál středopravicový blok expremiéra Borisova

Předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrál blok vedený středopravicovou stranou Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova. V koalici se Svazem demokratických sil (SDS) získala 26,5 procenta hlasů. Těsně druhá skončila s 24,5 procenta hlasů reformní koalice Pokračujeme ve změně (PP) a Demokratické Bulharsko (DB), které vede expremiér Kiril Petkov.

V pondělí večer výsledky oznámila ústřední volební komise po sečtení sta procent odevzdaných hlasů. Volební účast činila 40,6 procenta oprávněných voličů, což je o zhruba dva procentní body více než při posledních volbách z října 2022.

Vůbec poprvé se třetí nejsilnější stranou stala proruská krajně pravicová strana Obrození, která získala 14,2 procenta hlasů, tedy o zhruba čtyři procentní body více než v posledních volbách.  

Hnutí za práva a svobody (DPS), které zastupuje zájmy bulharských Turků, podpořilo 13,7 procenta voličů a Bulharskou socialistickou stranu (BSP), nástupkyni kdysi mocné komunistické strany, 8,9 procenta. Se 4,1 procenta hlasů do parlamentu proniklo také populistické uskupení Je takový národ (ITN), u kterého prognózy předpokládaly konec v zákonodárném sboru. 

Komplikované povolební vyjednávání

Výsledek voleb podle zpravodajských agentur nasvědčuje tomu, že Bulharsko znovu čekají zdlouhavá povolební vyjednávání. Kvůli osobním antipatiím, jež k sobě chovají lídři hlavních politických stran, je vznik stabilní vlády podle analytiků nepravděpodobný. 

Reformě-protikorupční blok stran PP a DB obviňuje GERB, že během deseti let, kdy byla strana u moci, dopustila, aby v nejchudší zemi EU rozbujela korupce a organizovaný zločin. To ale Borisov odmítá. Někteří voliči do Borisova, považovaného za veterána bulharské politiky, vkládají naději, že by v zemi dokázal zajistit určitou míru stability v době vysoké inflace a nejistoty vyvolané válkou na Ukrajině. Nicméně PP a DB koalici s GERB zcela vylučují.

Řada komentátorů je proto k možnosti překonání vleklé politické krize v Bulharsku skeptická. „Nejpravděpodobnějším výsledkem voleb zůstává přechodný technokratický kabinet, nebo další (šesté) předčasné volby,“ uvedl Andrius Tursa z poradenské společnosti Teneo zabývající se politickými riziky.

V Bulharsku se konaly už páté volby za poslední dva roky a není jisté, že z nedělního hlasování vzejde stabilní vláda. V uplynulých letech Bulharsko řídily technokratické vlády jmenované prezidentem Rumenem Radevem. V nejbližších týdnech Radev pověří lídra strany, která získala nejvíce hlasů, aby zahájil koaliční jednání s cílem sestavit příští kabinet. Oficiální výsledky se očekávají později v tomto týdnu.