Bulharské volby vyhrál středopravicový blok expremiéra Borisova

Předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrál blok vedený středopravicovou stranou Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova. V koalici se Svazem demokratických sil (SDS) získala 26,5 procenta hlasů. Těsně druhá skončila s 24,5 procenta hlasů reformní koalice Pokračujeme ve změně (PP) a Demokratické Bulharsko (DB), které vede expremiér Kiril Petkov.

V pondělí večer výsledky oznámila ústřední volební komise po sečtení sta procent odevzdaných hlasů. Volební účast činila 40,6 procenta oprávněných voličů, což je o zhruba dva procentní body více než při posledních volbách z října 2022.

Vůbec poprvé se třetí nejsilnější stranou stala proruská krajně pravicová strana Obrození, která získala 14,2 procenta hlasů, tedy o zhruba čtyři procentní body více než v posledních volbách.  

Hnutí za práva a svobody (DPS), které zastupuje zájmy bulharských Turků, podpořilo 13,7 procenta voličů a Bulharskou socialistickou stranu (BSP), nástupkyni kdysi mocné komunistické strany, 8,9 procenta. Se 4,1 procenta hlasů do parlamentu proniklo také populistické uskupení Je takový národ (ITN), u kterého prognózy předpokládaly konec v zákonodárném sboru. 

Komplikované povolební vyjednávání

Výsledek voleb podle zpravodajských agentur nasvědčuje tomu, že Bulharsko znovu čekají zdlouhavá povolební vyjednávání. Kvůli osobním antipatiím, jež k sobě chovají lídři hlavních politických stran, je vznik stabilní vlády podle analytiků nepravděpodobný. 

Reformě-protikorupční blok stran PP a DB obviňuje GERB, že během deseti let, kdy byla strana u moci, dopustila, aby v nejchudší zemi EU rozbujela korupce a organizovaný zločin. To ale Borisov odmítá. Někteří voliči do Borisova, považovaného za veterána bulharské politiky, vkládají naději, že by v zemi dokázal zajistit určitou míru stability v době vysoké inflace a nejistoty vyvolané válkou na Ukrajině. Nicméně PP a DB koalici s GERB zcela vylučují.

Řada komentátorů je proto k možnosti překonání vleklé politické krize v Bulharsku skeptická. „Nejpravděpodobnějším výsledkem voleb zůstává přechodný technokratický kabinet, nebo další (šesté) předčasné volby,“ uvedl Andrius Tursa z poradenské společnosti Teneo zabývající se politickými riziky.

V Bulharsku se konaly už páté volby za poslední dva roky a není jisté, že z nedělního hlasování vzejde stabilní vláda. V uplynulých letech Bulharsko řídily technokratické vlády jmenované prezidentem Rumenem Radevem. V nejbližších týdnech Radev pověří lídra strany, která získala nejvíce hlasů, aby zahájil koaliční jednání s cílem sestavit příští kabinet. Oficiální výsledky se očekávají později v tomto týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 23 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 41 mminutami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 57 mminutami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled