Spojené státy zřejmě letos čeká v prezidentských volbách duel dvou starších pánů, protože Donaldu Trumpovi, ani Joeu Bidenovi nevyrostli způsobilí protikandidáti, uvedl v pořadu Události, komentáře europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Komentátor týdeníku Echo Martin Weiss doplnil, že oba kandidáti jsou navíc v zemi velmi nepopulární. Tomáš Klvaňa z New York University Prague vidí v případném vítězství Trumpa zásadní přelom pro Evropu, protože by to znamenalo změnu postoje USA k podpoře Ukrajiny.
Vondra v diskusi upozornil, že Trump má velmi silné charisma a v primárkách Republikánské strany mu nevyrostl rovnocenný soupeř. „Situace není dobrá ani u demokratů, je tu velmi starý kandidát, jehož prezidentství zachraňovali v zahraniční politice lidé kolem něj,“ řekl s tím, že kromě Bidena jsou v jeho straně extrémně levicoví pretendenti. „Amerika si s tím poradí,“ dodal však.
Weiss podotkl, že oba kandidáti jsou v zemi velmi nepopulární a že půjde již o třetí takový souboj. V roce 2016 proti Trumpovi kandidovala Hillary Clintonová.
Klvaňa považuje za velmi nepravděpodobné, že Nejvyšší soud Spojených států zabrání Trumpovi kandidovat v letošních prezidentských volbách. „Nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby byl Trump opravdu vyřazen z voleb. To by znamenalo velký zásah do demokratického rozhodování,“ doplnil.
S vítězstvím Trumpa by došlo ke změně v podpoře Ukrajiny
V případě Trumpova vítězství neočekává Klvaňa změnu postoje USA ani k Blízkému východu, ani k Číně, ale určitě k Ukrajině, kde by to pro Evropu znamenalo zásadní přelom. „Vladimir Putin se snaží vydržet do voleb a doufá, že vyhraje Trump, což by pro něj bylo výhodné,“ domnívá se Klvaňa.
Také Vondra má z takového vývoje obavy, ale věří, že se demokraté nyní dokážou domluvit s republikány na další podpoře Ukrajiny výměnou za ústupky v imigrační politice.
Weiss dodal, že ať vyhraje kdokoliv, musí se Evropa připravit na to, že dřívější přirozené intuitivní vazby USA na Evropu budou slábnout.
Spojené státy jsou rozdělené
„Jeho věrní nedůvěřují systému, nedůvěřují režimu. Trumpa považují za oběť, která je persekvovaná.“ Tak si Weiss vysvětluje skutečnost, že i po mnoha obviněních u soudů, že se Trump podílel na vzpouře při událostech 6. ledna 2021, roste jeho popularita. Tehdy došlo před sídlem Kongresu k nepokojům, které se pokusily znemožnit potvrzení vítěze voleb Joea Bidena prezidentem a vyvrcholily násilným průnikem části demonstrantů do budovy.
Weiss také upozornil na neblahou silnou společenskou polarizaci v USA.
Agentura ČTK uvedla, že názory Američanů na nepokoje, podobně jako na volby roku 2020, se různí. Zatímco mnozí násilnosti považují za útok na americkou demokracii, v očích jiných občanů situace nebyla až tak vážná a někteří věří nepodloženým teoriím, že šlo o výsledek spiknutí proti Trumpovu táboru. V novém průzkumu vypracovaném pro list The Washington Post uvedlo 25 procent respondentů, že nepokoje „pravděpodobně" nebo „rozhodně" vyvolali agenti FBI.
Klvaňa se domnívá, že dnes je atmosféra v USA mnohem horší, než byla před třemi lety. „Amerika je rozdělená, ale nejen to. Dochází tam k oslabování demokratických institucí. Republikánská strana se proměnila v kult Donalda Trumpa, který nectí ústavu a základní zákony americké demokracie.“
