Řím - Možná jediný evropský politik, který si dnes telefonoval přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, byl italský premiér Matteo Renzi. Mluvil o nepřijatelné eskalaci ukrajinské krize, možná ale ještě o něčem jiném. Víkendový summit Evropské unie má totiž rozhodnout o klíčových postech ve vedení Unie. Do křesla šéfky unijní diplomacie míří 41letá italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. Pobaltské státy a Polsko bijí na poplach - je prý nezkušená a hlavně příliš prokremelská.
Když se Mogheriniová v červenci vydala do Moskvy, reputaci si nezlepšila. Šéfa Kremlu pozvala na ekonomický summit do Milána a další výtka míří na jarní váhání Říma ohledně protiruských sankcí.
„Někteří kandidáti otevřeně mluví o svých prokremelských postojích. Takoví nominanti jsou pro naši skupinu naprosto nepřijatelní,“ konstatovala litevská prezidentka Dalia Grybauskaitėová. Polsko nabízí protikandidáta - svého ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. Pro řadu členských zemí je ale varšavská diplomacie příliš konfrontační a Berlín prosazuje rovnováhu. „Vidím v tom logiku. Pokud je šéf Evropské komise křesťanský demokrat a muž (Jean-Claude Juncker), šéfkou diplomacie EU by měla být socialistka a žena,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
Tusk novým prezidentem EU?
Nabízí se obchod: Když Pobaltí a Polsko cestu italské nominaci uvolní, jeden ze států dostane křeslo předsedy Evropské rady, tedy evropského prezidenta. Mezi favority patří někdejší premiéři Lotyšska Valdis Dombrovskis a Estonska Andrus Ansip - a především polský premiér Donald Tusk, kterého by ve funkci rádi viděli evropští mocní. Tuska zatím nabídku odmítal, přesto jej jako svého nástupce v sérii telefonických rozhovorů s představiteli členských zemí hodlá sám Herman Van Rompuy navrhnout jako svého nástupce. Podporuje jej i zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf britské vlády David Cameron. Tusk v minulosti říkal, že jeho prioritou je až do polských parlamentních voleb v roce 2015 domácí politika.
