Když do Velyké Oleksandrivky v Chersonské oblasti přišly ruské jednotky, byl to šok. Obrana města se zhroutila 10. března a od té doby zde vládli Rusové. I tady chtěli uspořádat pseudoreferendum o připojení k Rusku, k tomu ale nikdy nedošlo. Podle místních věděli, že město neudrží. Lidé se proto jejich návratu nebojí. Ve Velyké Oleksandrivce natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Brzy se vrátíme, napsali Rusové. Obyvatelé osvobozené vesnice z toho ale strach nemají
Ruské jednotky od počátku využívaly jako hlavní základnu místní školu. „(Rusové) se skrývali ve sklepě, tam si zřídili ubytování. Vše sebrali lidem. Matrace, televize, pračky…“, dokládá obyvatel Velyké Oleksandrivky Serhij Balan. Místní neví, kolik Rusů ve městě přesně bylo. Jen v rozsáhlém školním sklepení zůstalo zázemí po více než stovce vojáků.
Přesto, že o budovu se vedly těžké boje, nic nenasvědčuje tomu, že ji Rusové opouštěli ve spěchu. Stihli ji posprejovat nejrůznějšími vzkazy.
„Brzy se vrátíme,“ nasprejovaly ruské jednotky na zeď podzemního úkrytu těsně před tím, než školu samy vyklidily. Zatím to nevypadá, že by na naplnění tohoto slibu měly sílu.
Část lidí ve městě zůstane přes zimu – bez vody, elektřiny i plynu. „Vaříme na dřevě, budeme dřevem i topit. Tak přežijeme,“ věří místní obyvatelka Julia. „Jaká bude zima? Vidíte, že nesu dřevo. Co bude, uvidíme,“ říká další obyvatelka Galyna.
Do osvobozených měst se postupně vrací život. Zdaleka ale ne všude. Okupační síly po sobě zanechaly spoustu budov zaminovaných – v případě Velyké Oleksandrivky třeba místní obchod.
Pyrotechnici budovy označují a postupně pročišťují, jejich kapacity ale nestačí. Přednost má likvidace nastražených výbušnin ve velkých městech a na klíčových cestách. Do obcí jako je Velyka Oleksandrivka, se mohou dostat třeba až příští rok.