Ukrajinské dělostřelectvo je u Chersonu úspěšné díky přesným úderům

Nahrávám video

Poblíž Chersonu postupuje ukrajinská armáda i díky úsporné dělostřelecké taktice závisející na přesném zacílení ruských jednotek. Na bojišti poblíž strategického jihoukrajinského města natáčel zpravodaj David Miřejovský se štábem České televize.

Ukrajinské a ruské dělostřelectvo mají úplně jinou taktiku. Zatímco Moskva vysílá do pole celé baterie děl a raketometů, které pak najednou vypálí mnoho munice, Kyjev sází na precizní údery. Každý projektil má na sobě vyryté jméno, třeba padlých ze speciálních jednotek. 

Posádka každé houfnice totiž operuje samostatně a každý výstřel má svůj přesný cíl. Dělostřelci tak vypálí jen třikrát a z místa střelby odjíždějí. Díky této strategii jsou proto zatím ukrajinské jednotky úspěšné. 

Armády od sebe dělí čtyři až sedm kilometrů. Vojáci protivníka většinou přímo nevidí. „My odvádíme dobrou práci, zatímco oni ztrácí svou okázalou odvahu. Nebojují za ideály a jdou jak ovce na porážku,“ říká jeden z ukrajinských dělostřelců Serhij. 

Na kontrolních stanovištích musí vojáci sledovat také oblohu, protože hlásí pohyby ruských dronů. Dělostřelectvo okupantů totiž tyto kontrolní posty ostřeluje, aby tamní posádky nemohly hlásit bezpilotní stroje směřující do jejich týlu. „Pálí po nás pořád. Ráno, v poledne, večer, v noci. Teď je to ale trochu lepší. Čím víc střílíme my, tím míň střílí oni po nás,“ popisuje příslušník ukrajinské pěchoty Vasil. 

V oblasti od začátku protiofenzivy vznikly rozsáhlé zákopy a podzemní bunkry a většinu dne vojáci tráví v úkrytu. 

Dělostřelecké granáty dopadají i do blízkých vesnic, kde vojáky neohrožují. Velitel raketometu Grad, major Mikola Timčišin, který má odslouženo přes dvacet let, to považuje za zřejmý záměr protivníka. Pravidla války přitom zapovídají záměrné ohrožování civilistů. „Snaží se přesně naopak vyděsit lidi, aby se postavili proti naší vládě. A ta se pak vzdala, případně s nimi začala vyjednávat,“ říká Timčišin. 

Příslušníci ukrajinských sil se nyní připravují na tvrdý boj o samotné město Cherson. Na pozice ruských sil hodlají vypálit mnoho munice. A i tentokrát bude na každém projektilu jméno padlého.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.