Brusel - Evropská komise dnes zahajuje tzv. Zelený týden. Navzdory svému názvu potrvá jen tři dny - od 23. do 26. června. Jeho cílem je upozornit na ochranu životního prostředí a na otázky související s udržitelným způsobem života. Letošní ročník se koná pod heslem Čas jednat a přizpůsobit se a zaměřuje se na změny klimatu. Českou republiku bude zastupovat ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Hlavní téma Zeleného týdne se týká konference, která proběhne v prosinci letošního roku v Kodani. Měla by se tam přijmout mezinárodní dohoda, která nahradí tzv. Kjótský protokol.
Během konference Zelený týden se odborníci zúčastní řady diskuzí a seminářů. Několik akcí je připraveno i pro veřejnost, například výstava o urbanismu vizionářského architekta Luca Schuitena či promítání filmu "Čas hlupáků" o změně klimatu.
Evropská unie se už dříve zavázala, že do roku 2020 sníží množství emisí vypouštěných do ovzduší nejméně o 20 procent oproti roku 1990. Slíbila také, že zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů o 20 procent.
Zelený týden je největší každoroční konference o otázkách ochrany životního prostředí v Evropě, které se účastní zástupci institucí EU, podniků, nevládních organizací, veřejných orgánů a výzkumných středisek.
Kjótský protokol
Cíl úmluvy: dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům interakce lidstva a klimatického systému.
Na Summitu OSN o změnách klimatu 1.-11. prosince 1997 v japonském Kjótu se zúčastnění delegáti ze 159 zemí dohodli na přijetí tzv. Kjótského protokolu, který určuje průmyslovým zemím, o kolik musí do období let 2008-2012 snížit své emise oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, fluorovaných uhlovodíků a hexafluoridu síry.
Katastrofa postihla Kjótský protokol v březnu 2001, kdy jej prezident USA George Bush odmítl ratifikovat. Česká republika dokončila ratifikaci Kjótského protokolu v listopadu 2001; 31. května 2002 ratifikovala protokol Evropská unie.
Kjótský protokol vstoupil v platnost 16. února 2005.
