Brusel bude chtít po internetových firmách, aby mazaly nebezpečný teroristický obsah

Evropská komise hodlá přijít v září s návrhem, aby internetové firmy a platformy, jako jsou Facebook, Twitter či Google, měly v EU povinnost smazat nebezpečný teroristický obsah ze sítě okamžitě poté, co na něj budou upozorněny policií či prokuraturou některé členské země bloku.

Tuto iniciativu potvrdila ve středu eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. „Pokud jde o terorismus a bezpečí občanů, není možné spoléhat se jen na dobrovolné kroky poskytovatelů internetových služeb,“ řekla České televizi a ČTK komisařka.

Příslušný návrh, jehož finální podoba nyní vzniká, je podle ní výsledkem velmi intenzivních diskusí.

Návrh se podle Jourové bude týkat jen obsahu, který by mohl ohrozit bezpečnost Evropanů. „Přijdeme s návrhem, který jim uloží povinnost takový obsah smazat poté, co na něj budou upozorněny ze strany policejních orgánů či prokuratury dané země,“ vysvětlila. S návrhem budou muset souhlasit členské země i europarlament.

Základní princip, že jakákoliv cenzura v Evropě není přípustná, podle eurokomisařky Jourové platí nadále. Evropská komise zároveň nehodlá nic měnit na svém dosavadním přístupu například k nenávistným projevům či dezinformacím na internetu.

Tuto problematiku v Unii řeší společnosti samy a dobrovolně. V roce 2016 byl představen kodex chování, jehož součástí je právě i řada závazků společností při řešení on-line nelegálních nenávistných projevů. Už od počátku se k pravidlům přihlásil Facebook, YouTube či Twitter. „Je to dobrovolné a firmám to neukládá žádné právní povinnosti,“ připomněla komisařka.

Počátkem září vyzvala zpravodajka OSN pro ochranu práv v boji proti terorismu Fionnuala Ní Aoláinová Facebook, aby zúžil svou příliš obecnou definici terorismu, která nyní vládám umožňuje na sociální síti svévolně blokovat legitimní opoziční skupiny a hlasy odpůrců.

„Používání přespříliš širokých a nepřesných definic jako základu pro regulaci přístupu a využívání platformy Facebooku může vést k jejich diskriminačnímu uplatňování, nadměrnému cenzurování a svévolnému odmítání přístupu k službám Facebooku a jejich využívání,“ uvedla zpravodajka OSN.

Obavy z cenzury

Právě tlak na velké firmy, aby mazaly některý obsah, vyvolává stále větší obavy z cenzury. Například v Německu loni Spolkový sněm schválil návrh zákona, podle něhož sociálním sítím, které nebudou důsledně mazat protiprávní obsah, bude hrozit pokuta až 50 milionů eur (1,31 miliardy korun). Norma má řadu kritiků, kteří se obávají, že by mohla ohrozit svobodu slova.

Letos v lednu poté Jourová uvedla, že velké internetové firmy jako Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných komentářů. Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky.
13:09AktualizovánoPrávě teď

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...