Londýn/Kábul - Západ měl s afghánským Talibanem vyjednávat už před desítkou let, když svrhl jeho vládu. Listu The Guardian to řekl britský generál Nick Carter, který je zástupcem velitele sil NATO v Afghánistánu. Podle něj by bylo před deseti lety snazší najít politické řešení pro Afghánistán než teď. Do Afghánistánu dnes přiletěl na neohlášenou návštěvu za britskými vojáky britský premiér David Cameron. Mimo jiné také proto, aby podpořil politická jednání s Talibanem.
Carter reagoval na potíže, s nimiž se setkávají snahy přivést Taliban k jednacímu stolu. Mělo se to stát v katarském Dauhá, kde si Taliban otevřel úřad, avšak kvůli sporům o jeho název se situace zkomplikovala. Taliban úřad k nelibosti Kábulu nazval islámský emirát Afghánistánu, jak se jmenovala jeho vláda, která Afghánistán vedla v letech 1996 až 2001. Kábul to označil za snahu vytvořit v Dauhá exilovou vládu Talibanu a pohrozil, že bude mírový proces bojkotovat.
Koalice armád svrhla Taliban v roce 2001, po teroristických útocích na USA. Taliban byl tehdy považován za režim, který poskytoval ochranu a zázemí teroristické síti al-Káida. „Kdybychom věděli to, co víme nyní, uvědomili bychom si, že konečné politické řešení, jež z našeho pohledu začalo roku 2001, mělo zahrnout všechny Afghánce. Měli se posadit ke stolu a hovořit o své budoucnosti. Problémy, s nimiž se od té doby potýkáme, jsou politické. A ty mohou vyřešit pouze lidé, kteří spolu začnou hovořit,“ řekl Carter.
O budoucnosti Afghánistánu se sice jednalo před deseti lety na světové konferenci v Bonnu, avšak Taliban mezi účastníky nebyl. Carter řekl, že je snadné poučovat se zpožděním, avšak trval na tom, že „v roce 2002 byl Taliban na útěku“. Vojska, která stále v Afghánistánu jsou, by se měla stáhnout do konce příštího roku. A to i včetně britských vojáků. Carter upozornil, že i pak bude vláda v Kábulu potřebovat finanční a vojenskou pomoc, protože některá z afghánských území nebude mít plně pod kontrolou.
Taliban prý nakonec začne vyjednávat
Carter se domnívá, že Taliban nakonec vyjednávat začne, až jednotky NATO odejdou. Místní armáda i policie jsou podle něj dostatečně silné na to, aby dokázaly zajistit prezidentské volby, které se mají konat příští rok, a také stabilitu na většině afghánského území. Afghánské bezpečnostní jednotky ale podle jeho slov vznikaly příliš rychle a budou v budoucích letech stále potřebovat určitou pomoc.
V Afghánistánu teď slouží 8 000 Britů, z nich většina v provincii Hílmand. Británie ale postupně své vojáky stahuje, takže z původních 137 britských základen je jich nyní v Hílmandu 13. V Afghánistánu je stále 97 000 vojáků z 50 států, ke konci roku by jich měla být v zemi polovina.
